Planetární mlhovina Abell 78

Na tomto barvitém teleskopickém pohledu vystupuje planetární mlhovina Abell 78. Barvy paprsčitých hvězd z Mléčné dráhy závisí na jejich povrchové teplotě, jak chladnějších (žlutých) a teplejších (modrých) než Slunce. Ovšem Abell 78 svítí charakteristickou emisí ionizovaných atomů řídkého okolního materiálu, který byl odhozen od žhavé centrální hvězdy. Atomy jsou ionizované a zbavené elektronů energetickým, ale jinak neviditelným ultrafialovým zářením centrální hvězdy. Viditelná modrozelená záře smyček a filamentů v centrálních oblastech mlhoviny odpovídá emisi dvakrát ionizovaného atomárního kyslíku obklopenému silnou červenou emisí ionizovaného vodíku. Abell 78 v souhvězdí Labutě (Cygnus) je ve vzdálenosti zhruba 5000 světelných let a měří asi 3 světelné roky. Planetární mlhoviny jako je Abell 78 představují velmi krátkou závěrečnou fázi vývoje hvězd, kterou naše Slunce podstoupí za asi 5 miliard let.

Seznam odkazů v popisu

AstroPhoton.com: PN Abell 78
APOD: 2015-12-24 Barvy hvězd a borovice jednolistá
Wikipedia: Nebulium
Wikipedia: Planetary_nebula
NASA: Hubble Provides Holistic View of Stars Gone Haywire

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.

Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. říjen 2020

Planetární mlhovina Abell 78

15. vesmírný týden 2026

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS