Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. září 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. září 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Halo Kočičího oka

Uznání: R. Corradi (Isaac Newton Group), D. Goncalves (Inst. Astrofisica de Canarias)

Mlhovina kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Na tomto skvělém obrázku ve falešných barvách je vidět, že vnitřní centrální oblasti jsou symetrické. Snímek byl zpracován tak, aby ukázal obrovské, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru přes 3 světelné roky, který obklopuje jasnější a dobře známou planetární mlhovinu. Kompozitní obrázek pořízený na základě údajů dalekohledu Nordic Optical Telescope na Kanárských ostrovech ukazuje červenou emisi atomů dusíku a zelené a modré odstíny od atomů kyslíku. O planetárních mlhovinách se už dlouho soudilo, že se jedná o závěrečná stádia života slunci podobných hvězd. Ovšem teprve docela nedávno byla u některých planetárních mlhovin objevena hala jako je toto, která jsou pravděpodobně tvořena materiálem odvrženým v dřívějších aktivních epizodách vývoje hvězdy. Zatímco astronomové předpokládají, že fáze planetární mlhoviny trvá kolem 10 000 let, tak věk vnějších vláknitých částí tohoto hala se odhaduje na 50 000 až 90 000 let.

Štítky: Planetární mlhovina, Halo, Ngc6543


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »