Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Její známější obrysy jsou vidět v jasnější centrální oblasti mlhoviny v tomto působivém širokoúhlém pohledu. Tento široký a hluboký snímek, který kombinuje data ze dvou dalekohledů, také ale ukazuje její...
To není žádný start rakety Falcon 9 po západu Slunce, mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejvíce známých mlhovin na obloze. Úplně v centru tohoto kompozitního obrázku zpracovaného tak, že ukazuje ohromné, ale velice slabé halo z plynného materiálu o rozměru přes tři světelné...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou na tomto působivém širokoúhlém pohledu vidět v jasnější centrální oblasti. Ovšem kompozitní obraz kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic a ukazuje také extrémně slabé...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. V centrální oblasti na tomto úžasném snímku jsou skoro strašidelné symetrie a po zpracování je vidět ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru asi 6 světelných let kolem jasnější...
Do mezihvězdného prostoru zírá tato půvabná mlhovina Kočičí oko vzdálená tři tisíce světelných let od Země. Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, byť nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Centrální umírající hvězda této...
Toto Kočičí oko na nás vábivě hledí přes mezihvězdný prostor ze vzdálenosti tři tisíce světelných let od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejslavnějších planetárních mlhovin na obloze, měří přes půl světelného roku a představuje závěrečnou, krátkou, ale slavnou fázi svého života Slunci...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou vidět na tomto působivém širokoúhlém pohledu v jasnější centrální oblasti. Tento kompozitní obraz ale kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic, aby se též ukázalo velice...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché vnější vzory...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché, vnější...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je na obloze jednou z nejvíce známých planetárních mlhovin. Její dobře známé symetrie jsou vidět v úplně centrální oblasti tohoto skvělého obrázku ve falešných barvách, který byl zpracován tak, aby ukázal ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu s...
Mlhovina kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Na tomto skvělém obrázku ve falešných barvách je vidět, že vnitřní centrální oblasti jsou symetrické. Snímek byl zpracován tak, aby ukázal obrovské, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru...
Vzory v planetární mlhovině NGC 6543 celkem snadno vnukají její populární název mlhovina Kočičí oko. Roku 1995 rozlišil víry této zářící mlhoviny, známé plynnými chuchvalci vyvrhovanými z umírající slunci podobné hvězdy asi 3000 světelných let od Země, úžasný optický snímek ve falešných barvách...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Její známější obrysy jsou vidět v jasnější centrální oblasti mlhoviny v tomto působivém širokoúhlém pohledu. Tento široký a hluboký snímek, který kombinuje data ze dvou dalekohledů, také ale ukazuje její...
To není žádný start rakety Falcon 9 po západu Slunce, mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejvíce známých mlhovin na obloze. Úplně v centru tohoto kompozitního obrázku zpracovaného tak, že ukazuje ohromné, ale velice slabé halo z plynného materiálu o rozměru přes tři světelné...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou na tomto působivém širokoúhlém pohledu vidět v jasnější centrální oblasti. Ovšem kompozitní obraz kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic a ukazuje také extrémně slabé...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. V centrální oblasti na tomto úžasném snímku jsou skoro strašidelné symetrie a po zpracování je vidět ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru asi 6 světelných let kolem jasnější...
Do mezihvězdného prostoru zírá tato půvabná mlhovina Kočičí oko vzdálená tři tisíce světelných let od Země. Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, byť nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Centrální umírající hvězda této...
Toto Kočičí oko na nás vábivě hledí přes mezihvězdný prostor ze vzdálenosti tři tisíce světelných let od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejslavnějších planetárních mlhovin na obloze, měří přes půl světelného roku a představuje závěrečnou, krátkou, ale slavnou fázi svého života Slunci...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou vidět na tomto působivém širokoúhlém pohledu v jasnější centrální oblasti. Tento kompozitní obraz ale kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic, aby se též ukázalo velice...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché vnější vzory...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché, vnější...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je na obloze jednou z nejvíce známých planetárních mlhovin. Její dobře známé symetrie jsou vidět v úplně centrální oblasti tohoto skvělého obrázku ve falešných barvách, který byl zpracován tak, aby ukázal ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu s...
Mlhovina kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Na tomto skvělém obrázku ve falešných barvách je vidět, že vnitřní centrální oblasti jsou symetrické. Snímek byl zpracován tak, aby ukázal obrovské, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru...
Vzory v planetární mlhovině NGC 6543 celkem snadno vnukají její populární název mlhovina Kočičí oko. Roku 1995 rozlišil víry této zářící mlhoviny, známé plynnými chuchvalci vyvrhovanými z umírající slunci podobné hvězdy asi 3000 světelných let od Země, úžasný optický snímek ve falešných barvách...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
