Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. leden 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. leden 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Astronomicky snimek dne

Credits: NASA / X-ray: Y. Chu (UIUC) et al., Optical: J. P. Harrington, K. J. Borkowski (UMD),
Composite: Z. Levay (STScI)

Vzory v planetární mlhovině NGC 6543 celkem snadno vnukají její populární název mlhovina Kočičí oko. Roku 1995 rozlišil víry této zářící mlhoviny, známé plynnými chuchvalci vyvrhovanými z umírající slunci podobné hvězdy asi 3000 světelných let od Země, úžasný optický snímek ve falešných barvách z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope. Tento kompozitní snímek kombinuje slavný snímek z Hubblea s novými rentgenovými daty z oběžné observatoře Chandra a odhaluje překvapivě intenzivní rentgenovou emisi ukazující na přítomnost extrémně horkého plynu. Rentgenová emise je zobrazena modrofialovou superponovanou na červenou a zelenou optickou emisi. Samotná ústřední hvězda mlhoviny je zřetelně ponořena do milióny stupňů horkého plynu vyzařujícího rengenovou emisi. Jiné kapsy rengenově horkéhoplynu se zdají být ohraničeny chladnějším plynem, jež silně září na optických vlnových délkách, což je jasnou známkou toho, že rozpínající se horký plyn tvaruje viditelné vlákna a struktury Kočičího oka. Pohlížením do Kočičího oka astronomové vidí osud našeho Slunce, odsouzeného vstoupit do své vlastní vývojové fáze planetární mlhoviny asi za 5 miliard let.

Štítky: Planetární mlhovina, Rentgenový, Cat's eye nebula, Ngc6543


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »