Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. červenec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. červenec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27: Mlhovina Činka

Uznání a copyright: Bray Falls & Keith Quattrocchi

Co se stane s naším Sluncem? První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, které nelze zaměňovat s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, jedna z nejjasnějších na obloze, která je vidět i triedrem v souhvězdí Lištičky (Vulpecula). Světlu to k nám z M27 trvá asi 1000 let a zde jsou vidět barvy emitované vodíkem a kyslíkem. Nyní víme, že přibližně za 6 miliard let se naše Slunce zbaví svých vnějších vrstev plynů do planetární mlhoviny jako je M27, zatímco jeho zbývající střed se stane rentgenově horkým bílým trpaslíkem. Pochopení fyziky a významu M27 však bylo daleko za hranicemi vědy 18. století. I dnes zůstává mnoho věcí kolem planetárních mlhovin záhadných, včetně toho, jak vznikají jejich složité tvary.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Sun - Our Star
  2. Wikipedia: 1764
  3. Wikipedia: Charles_Messier
  4. SeaSky.org: The Messier Catalog of Deep Sky Objects
  5. APOD: 2008-06-26 M27 není kometa
  6. APOD: Planetary Nebulae
  7. Wikipedia: Planetary_nebula
  8. Wisc.edu: What Are Constellations?
  9. Wikipedia: Vulpecula
  10. LostValleyObservatory.com: Astrophotography by Keith B. Quattrocch - M27: The Dumbbell Nebula - Planetary Nebula in Vulpecula - LRGB with Ha/S-II/OIII
  11. Wikipedia: H-alpha
  12. LANL.gov: Oxygen
  13. APOD: 2015-06-28 Všechny barvy Slunce
  14. Wikipedia: Sun#After_core_hydrogen_exhaustion
  15. Wikipedia: Planetary_nebula#Morphology
  16. NASA: X-Rays
  17. APOD: 2000-09-10 Chládnutí bílých trpaslíků
  18. APOD: 2010-08-26 M27: nekometa
  19. PinImg.com: Foto: tři psi s hlavou nakřivo :-)
  20. APOD: 2013-09-15 M2-9: Křídla Motýlí mlhoviny
  21. Wikipedia: Planetary_nebula#Current_issues_in_planetary_nebula_studies
  22. APOD: 2021-04-25 Planetární mlhovina Mz3: Mravenec
  23. APOD: 2020-07-21 Železo z mlhoviny Motýl

Štítky: M27, Mlhovina Činka, Planetární mlhovina


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »