Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. červenec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. červenec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27: Mlhovina Činka

Uznání a copyright: Bray Falls & Keith Quattrocchi

Co se stane s naším Sluncem? První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, které nelze zaměňovat s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, jedna z nejjasnějších na obloze, která je vidět i triedrem v souhvězdí Lištičky (Vulpecula). Světlu to k nám z M27 trvá asi 1000 let a zde jsou vidět barvy emitované vodíkem a kyslíkem. Nyní víme, že přibližně za 6 miliard let se naše Slunce zbaví svých vnějších vrstev plynů do planetární mlhoviny jako je M27, zatímco jeho zbývající střed se stane rentgenově horkým bílým trpaslíkem. Pochopení fyziky a významu M27 však bylo daleko za hranicemi vědy 18. století. I dnes zůstává mnoho věcí kolem planetárních mlhovin záhadných, včetně toho, jak vznikají jejich složité tvary.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Sun - Our Star
  2. Wikipedia: 1764
  3. Wikipedia: Charles_Messier
  4. SeaSky.org: The Messier Catalog of Deep Sky Objects
  5. APOD: 2008-06-26 M27 není kometa
  6. APOD: Planetary Nebulae
  7. Wikipedia: Planetary_nebula
  8. Wisc.edu: What Are Constellations?
  9. Wikipedia: Vulpecula
  10. LostValleyObservatory.com: Astrophotography by Keith B. Quattrocch - M27: The Dumbbell Nebula - Planetary Nebula in Vulpecula - LRGB with Ha/S-II/OIII
  11. Wikipedia: H-alpha
  12. LANL.gov: Oxygen
  13. APOD: 2015-06-28 Všechny barvy Slunce
  14. Wikipedia: Sun#After_core_hydrogen_exhaustion
  15. Wikipedia: Planetary_nebula#Morphology
  16. NASA: X-Rays
  17. APOD: 2000-09-10 Chládnutí bílých trpaslíků
  18. APOD: 2010-08-26 M27: nekometa
  19. PinImg.com: Foto: tři psi s hlavou nakřivo :-)
  20. APOD: 2013-09-15 M2-9: Křídla Motýlí mlhoviny
  21. Wikipedia: Planetary_nebula#Current_issues_in_planetary_nebula_studies
  22. APOD: 2021-04-25 Planetární mlhovina Mz3: Mravenec
  23. APOD: 2020-07-21 Železo z mlhoviny Motýl

Štítky: M27, Mlhovina Činka, Planetární mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »