Takhle dopadne naše Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl nechtěně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, aby se nepletly s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 neboli mlhovina Činka, je...
Dopadne takhle naše Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl nechtěně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, aby se nepletly s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 neboli mlhovina Činka,...
Co se stane s naším Sluncem? První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, které nelze zaměňovat s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární...
Je toto, co se stane z našeho Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodou objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy zpracovával svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. Objekt číslo 27 v Messierově seznamu, nyní známý jako M27 nebo mlhovina...
Když astronom Charles Messier v 18. století pátral po kometách pod francouzkou oblohou, tak si pečlivě udržoval seznam věcí, které našel, ale jistě to nebyly komety. Toto je číslo 27 z jeho nyní slavného seznamu nekomet. Astronomové 21. století by tuto položku identifikovali jako planetární...
První náznak, co se stane s naším Sluncem, byl bezděčně objeven v roce 1764. Tu dobu Charles Messier zpracovával seznam difuzních objektů, které by se neměly plést s kometami. Dvacátý sedmý objekt v Messierově seznamu, nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, což...
Při pátrání po kometách na obloze nad Francií 18. století si astronom Charles Messier pečlivě udržoval seznam věcí, na které narazil, a které určitě nebyly kometami. Toto je číslo 27 na jeho nyní slavném seznamu nekomet. Astronomové 21. století ji identifikují jako planetární mlhovinu, ale...
První náznak, co se stane s naším Sluncem byl objevem náhodou v roce 1764. Charles Messier tehdy vytvářel svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. V pořadí 27. objekt Messierova seznamu, nyní známý jako M27 nebo Mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny,...
První náznak, co se stane s naším Sluncem, byl náhodně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. 27. objekt na Messierově seznamu, nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny, kterou...
Astronom Charles Messier si při pátrání po kometách na obloze nad Francií 18. století pečlivě vedl seznam objektů, na které narazil, a které určitě nebyly kometami. Toto je číslo 27 z jeho nyní slavného seznamu nekomet. Astronomové 21. století by tento objekt identifikovali jako planetární...
Astronom Charles Messier při svém hledání komet na obloze nad Francií 18. století si pečlivě vedl seznam věcí, na které narazil a které jistě nebyly komety. Toto je číslo 27 na jeho nyní slavném seznamu nekomet. Astronomové 21. století by nyní tento objekt identifikovali jako planetární...
Astronom Charles Messier se narodil 26. června 1730 a v 18. století pátral ve Francii na obloze po kometách. Aby vyloučil nedorozumění a aby zlepšil své pátrání po kometách, tak tento objekt pečlivě zaznamenal pod číslem 27 na svém seznamu věcí, které jistě nejsou kometami. Astronomové 21....
Tento objekt svědomitě zaznamenal při hledání komet na obloze nad Francií 18. století astronom Charles Messier na svém seznamu věcí, které určitě nejsou kometami pod číslem 27. Tak co je to? Inu, astronomové 20. století tento objekt klasifikovali jako planetární mlhovinu, ale není to ani...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Při hledání komet na obloze nad Francií 18. století astronom Charles Messier pečlivě zaznamenal tento objekt do svého seznamu věcí, které určitě nejsou kometami, pod číslem 27. Takže co to je? Astronomové 21. století by jej klasifikovali jako planetární mlhovinu, ale není to ani planeta,...
Toto nádherné kosmické mračno uviděl v roce 1764 francouzský astronom Charles Messier a popsal je jako oválnou mlhovinu bez hvězd. Nyní je tato mlhovina katalogizovaná jako M27 známá pod populárním názvem Činka, a to ne pro svoji nadstandardní akademickou výkonnost, ale pro označení...
Čím jsou v planetárních mlhovinách způsobeny neobvyklé uzlíky plynu a prachu? Uzlíky už byly vidět v Prstencové mlhovině, v mlhovině Helix a v mlhovině Eskimák, ale jejich existence nebyla předtím předpovězena a pořád nejsou dobře prostudovány. Na snímku nahoře je nově zveřejněný...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl objeven náhodou v roce 1764. Charles Messier tehdy sestavoval seznam "obtěžujících" objektů, aby nebyl zmaten u "zajímavých" komet. V pořadí 27. objekt v Messierově seznamu, nyní známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární...
Astronom Charles Messier při prohlížení oblohy nad Francií osmnáctého století za účelem hledání komet pečlivě zaznamenal tento objekt jako číslo 27 na svém seznamu věcí, které zcela jistě nejsou komety. Tak co je to? Astronomové 20. století to klasifikovali jako planetární mlhovinu ... ale...
Při hledání komet na obloze ve Francii 18-tého století astronom Charles Messier přičinlivě zaznamenal tento objekt jako číslo 27 na svém seznamu věcí, které jistě nejsou komety. Tak co je to? Astronomové 20.století by to klasifikovali jako planetární mlhovinu ..., ale není to ani planeta i když...
Takhle dopadne naše Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl nechtěně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, aby se nepletly s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 neboli mlhovina Činka, je...
Dopadne takhle naše Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl nechtěně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, aby se nepletly s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 neboli mlhovina Činka,...
Co se stane s naším Sluncem? První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, které nelze zaměňovat s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární...
Je toto, co se stane z našeho Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodou objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy zpracovával svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. Objekt číslo 27 v Messierově seznamu, nyní známý jako M27 nebo mlhovina...
Když astronom Charles Messier v 18. století pátral po kometách pod francouzkou oblohou, tak si pečlivě udržoval seznam věcí, které našel, ale jistě to nebyly komety. Toto je číslo 27 z jeho nyní slavného seznamu nekomet. Astronomové 21. století by tuto položku identifikovali jako planetární...
První náznak, co se stane s naším Sluncem, byl bezděčně objeven v roce 1764. Tu dobu Charles Messier zpracovával seznam difuzních objektů, které by se neměly plést s kometami. Dvacátý sedmý objekt v Messierově seznamu, nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, což...
Při pátrání po kometách na obloze nad Francií 18. století si astronom Charles Messier pečlivě udržoval seznam věcí, na které narazil, a které určitě nebyly kometami. Toto je číslo 27 na jeho nyní slavném seznamu nekomet. Astronomové 21. století ji identifikují jako planetární mlhovinu, ale...
První náznak, co se stane s naším Sluncem byl objevem náhodou v roce 1764. Charles Messier tehdy vytvářel svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. V pořadí 27. objekt Messierova seznamu, nyní známý jako M27 nebo Mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny,...
První náznak, co se stane s naším Sluncem, byl náhodně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. 27. objekt na Messierově seznamu, nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny, kterou...
Astronom Charles Messier si při pátrání po kometách na obloze nad Francií 18. století pečlivě vedl seznam objektů, na které narazil, a které určitě nebyly kometami. Toto je číslo 27 z jeho nyní slavného seznamu nekomet. Astronomové 21. století by tento objekt identifikovali jako planetární...
Astronom Charles Messier při svém hledání komet na obloze nad Francií 18. století si pečlivě vedl seznam věcí, na které narazil a které jistě nebyly komety. Toto je číslo 27 na jeho nyní slavném seznamu nekomet. Astronomové 21. století by nyní tento objekt identifikovali jako planetární...
Astronom Charles Messier se narodil 26. června 1730 a v 18. století pátral ve Francii na obloze po kometách. Aby vyloučil nedorozumění a aby zlepšil své pátrání po kometách, tak tento objekt pečlivě zaznamenal pod číslem 27 na svém seznamu věcí, které jistě nejsou kometami. Astronomové 21....
Tento objekt svědomitě zaznamenal při hledání komet na obloze nad Francií 18. století astronom Charles Messier na svém seznamu věcí, které určitě nejsou kometami pod číslem 27. Tak co je to? Inu, astronomové 20. století tento objekt klasifikovali jako planetární mlhovinu, ale není to ani...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Při hledání komet na obloze nad Francií 18. století astronom Charles Messier pečlivě zaznamenal tento objekt do svého seznamu věcí, které určitě nejsou kometami, pod číslem 27. Takže co to je? Astronomové 21. století by jej klasifikovali jako planetární mlhovinu, ale není to ani planeta,...
Toto nádherné kosmické mračno uviděl v roce 1764 francouzský astronom Charles Messier a popsal je jako oválnou mlhovinu bez hvězd. Nyní je tato mlhovina katalogizovaná jako M27 známá pod populárním názvem Činka, a to ne pro svoji nadstandardní akademickou výkonnost, ale pro označení...
Čím jsou v planetárních mlhovinách způsobeny neobvyklé uzlíky plynu a prachu? Uzlíky už byly vidět v Prstencové mlhovině, v mlhovině Helix a v mlhovině Eskimák, ale jejich existence nebyla předtím předpovězena a pořád nejsou dobře prostudovány. Na snímku nahoře je nově zveřejněný...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl objeven náhodou v roce 1764. Charles Messier tehdy sestavoval seznam "obtěžujících" objektů, aby nebyl zmaten u "zajímavých" komet. V pořadí 27. objekt v Messierově seznamu, nyní známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární...
Astronom Charles Messier při prohlížení oblohy nad Francií osmnáctého století za účelem hledání komet pečlivě zaznamenal tento objekt jako číslo 27 na svém seznamu věcí, které zcela jistě nejsou komety. Tak co je to? Astronomové 20. století to klasifikovali jako planetární mlhovinu ... ale...
Při hledání komet na obloze ve Francii 18-tého století astronom Charles Messier přičinlivě zaznamenal tento objekt jako číslo 27 na svém seznamu věcí, které jistě nejsou komety. Tak co je to? Astronomové 20.století by to klasifikovali jako planetární mlhovinu ..., ale není to ani planeta i když...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
