Mlhovina Činka v čarách vodíku a kyslíku

Uznání a copyright: George Jacoby (NOAO) et al., WIYN, AURA, NOAO, NSF

První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl objeven náhodou v roce 1764. Charles Messier tehdy sestavoval seznam "obtěžujících" objektů, aby nebyl zmaten u "zajímavých" komet. V pořadí 27. objekt v Messierově seznamu, nyní známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina stejného typu jaký vytvoří naše Slunce až se v jeho jádru zastaví jaderná fúze. M27 je jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze a lze ji spatřit i tridrem v souhvězdí Lištičky (Vulpecula). Světlu to trvá asi 1000 let, než k nám z M27 přiletí. Nahoře je zobrazená a digitálně zaostřená M27 ve třech jednotlivých barvách emitovaných vodíkem a kyslíkem. Porozumět významu a fyzice M27 bylo daleko za možnostmi vědy 18. století. O bipolárních planetárních mlhovinách zůstává dodnes mnoho věcí tajemných, včetně fyzikálního mechanismu, který odvrhuje plynnou vnější obálku hvězdy o nízké hmotnosti a zanechává rentgenového horkého bílého trpaslíka.