Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. prosinec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27: Mlhovina Činka

Uznání a copyright: Steve Mazlin

Je toto, co se stane z našeho Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodou objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy zpracovával svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. Objekt číslo 27 v Messierově seznamu, nyní známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny, kterou vyvine naše Slunce až se v jeho jádře zastaví jaderná fúze. M27 je jednou z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze a lze ji spatřit už triedrem v souhvězdí Lištičky (Vulpecula). Světlu to k nám z M27 trvá asi 1000 let a zde je vidět v barvách emitovaných vodíkem a kyslíkem. Pochopit fyziku a význam M27 bylo ovšem mimo možnosti vědy 18. století. Dokonce i dnes mnoho věcí o bipolárních planetárních mlhovinách jako je M27 zůstává záhadou, včetně fyzikálního mechanizmu, který odvrhuje vnější plynovou obálku u hvězd s nízkou hmotností, takže zůstává rentgenový horký bílý trpaslík.

APOD v jazycích světa: arabsky, katalánsky, čínsky (Peking), čínsky (Tajvan), chorvatsky, česky, holandsky, persky, francouzsky, francouzsky, německy, hebrejsky, indonézsky, japonsky, korejsky, černohorsky, polsky, rusky, srbsky, slovinsky, španělsky a ukrajinsky

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Sun
  2. Wikipedia: 1764
  3. Wikipedia: Charles_Messier
  4. SeaSky.org: The Messier Catalog of Deep Sky Objects
  5. APOD: 2008-06-26 M27 není kometa
  6. APOD: Planetary Nebulae
  7. APOD: 2013-10-02 Všechny barvy Slunce
  8. Wikipedia: Fusion_power
  9. APOD: 2002-03-02 M27 není kometa
  10. Wikipedia: Planetary_nebula
  11. Wisc.edu: What Are Constellations?
  12. Wikipedia: Vulpecula
  13. OurColorfulCosmos.com: M27 – The Dumbbell Nebula
  14. Wikipedia: H-alpha
  15. LANL.gov: Oxygen
  16. APOD: 2010-08-26 M27: nekometa
  17. APOD: 2013-09-15 M2-9: Křídla Motýlí mlhoviny
  18. Pinimg.com: Foto: tři psi s hlavou nakřivo :-)
  19. NASA: X-Rays
  20. APOD: 2000-09-10 Chládnutí bílých trpaslíků

Štítky: M27, Mlhovina Činka, Planetární mlhovina


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »