Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. prosinec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27: Mlhovina Činka

Uznání a copyright: Steve Mazlin

Je toto, co se stane z našeho Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodou objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy zpracovával svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. Objekt číslo 27 v Messierově seznamu, nyní známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny, kterou vyvine naše Slunce až se v jeho jádře zastaví jaderná fúze. M27 je jednou z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze a lze ji spatřit už triedrem v souhvězdí Lištičky (Vulpecula). Světlu to k nám z M27 trvá asi 1000 let a zde je vidět v barvách emitovaných vodíkem a kyslíkem. Pochopit fyziku a význam M27 bylo ovšem mimo možnosti vědy 18. století. Dokonce i dnes mnoho věcí o bipolárních planetárních mlhovinách jako je M27 zůstává záhadou, včetně fyzikálního mechanizmu, který odvrhuje vnější plynovou obálku u hvězd s nízkou hmotností, takže zůstává rentgenový horký bílý trpaslík.

APOD v jazycích světa: arabsky, katalánsky, čínsky (Peking), čínsky (Tajvan), chorvatsky, česky, holandsky, persky, francouzsky, francouzsky, německy, hebrejsky, indonézsky, japonsky, korejsky, černohorsky, polsky, rusky, srbsky, slovinsky, španělsky a ukrajinsky

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Sun
  2. Wikipedia: 1764
  3. Wikipedia: Charles_Messier
  4. SeaSky.org: The Messier Catalog of Deep Sky Objects
  5. APOD: 2008-06-26 M27 není kometa
  6. APOD: Planetary Nebulae
  7. APOD: 2013-10-02 Všechny barvy Slunce
  8. Wikipedia: Fusion_power
  9. APOD: 2002-03-02 M27 není kometa
  10. Wikipedia: Planetary_nebula
  11. Wisc.edu: What Are Constellations?
  12. Wikipedia: Vulpecula
  13. OurColorfulCosmos.com: M27 – The Dumbbell Nebula
  14. Wikipedia: H-alpha
  15. LANL.gov: Oxygen
  16. APOD: 2010-08-26 M27: nekometa
  17. APOD: 2013-09-15 M2-9: Křídla Motýlí mlhoviny
  18. Pinimg.com: Foto: tři psi s hlavou nakřivo :-)
  19. NASA: X-Rays
  20. APOD: 2000-09-10 Chládnutí bílých trpaslíků

Štítky: M27, Mlhovina Činka, Planetární mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »