Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Halo Ducha Jupiteru

Uznání a copyright: CHART32 Team, Processing - Johannes Schedler / Volker Wendel

Podrobné snímky NGC 3242 ukazují odhazované obálky umírající, Slunci podobné hvězdy, rozverně zvané mlhovina Duch Jupiteru. Ovšem tento hloubkový a širokoúhlý teleskopický pohled ukazuje také jen zřídka vídané vnější halo této krásné planetární mlhoviny vlevo nahoře u hvězd Mléčné dráhy a galaxií v pozadí v serpentinách souhvězdí Hydra. Iluzivní záři ve viditelném světle pohání intenzivní a jinak ale neviditelné ultrafialové záření z centrálního bílého trpaslíka mlhoviny. Možná, že planety kolem bílého trpaslíka v NGC 3242 mohly přispět k symetrickým charakteristikám a tvarům. Slabší a větší halo nejspíš vzniklo ještě před planetární mlhovinou díky aktivitě, která začala už ve fázi rudého obra. Mlhovina NGC 3242 měří asi světelný rok a je asi 4500 světelných let daleko. Řídká mračna zářícího materiálu vpravo by mohla dobře být mezihvězdný plyn, který se náhodou nachází blízko k bílému trpaslíku v NGC 3242, takže je vybuzen jeho ultrafialovým zářením.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2005-10-29 NGC 3242: Duch Jupitera
  2. Chart32.de: Chilean Advanced Robotic Telescope: NGC 3242
  3. SEDS.org: Planetary Nebula NGC 3242, type 4+3b, (= H IV.27) in Hydra
  4. arXiv.org: Confronting expansion distances of planetary nebulae with Gaia DR2 measurements
  5. NASA: GALEX - Galaxy Evolution Explorer

Štítky: Planetární mlhovina, Ngc3242


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »