Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

4000 exoplanet

Uznání videa: SYSTEM Sounds (M. Russo, A. Santaguida); Data: NASA Exoplanet Archive

Mimo naši Sluneční soustavu je známo přes 4000 planet. Říká se jim exoplanety a tento milník byl překročen minulý měsíc, jak zaznamenal archív exoplanet NASA. Na tomto videu jsou exoplanety prezentovány zvukem a světlem chronologicky, počínaje první potvrzenou detekcí v roce 1992. Celá noční obloha je nejprve vidět zkomprimovaná s centrálním pásem naší Galaxie Mléčné dráhy tvořícím obří písmeno U. Exoplanety detekované mírnými změnami barev u jejich matřeských hvězd (radiální rychlost) jsou růžové, zatímco exoplanety detekované mírnými poklesy jasnosti mateřských hvězd (tranzit) jsou karmínové. Dále, přímo zobrazené planety jsou zde oranžové a ty, detekované gravitačně zesíleným světlem hvězdy v pozadí (mikročočkování) jsou zelené. Čím rychleji planety svoji hvězdu obíhají, tím vyšší je slyšet doprovodný tón. Asi polovinu z těchto 4000 exoplanet objevila nyní už nefunkční družice Kepler, ovšempouze v jedné oblasti oblohy, zatímco nová družice TESS je na dobré cestě objevit ještě více exoplanet u jasnějších blízkých hvězd. Hledání exoplanet nejenom že lidstvu pomáhá porozumět možnému rozšíření života kdekoliv ve vesmíru, ale také jak vznikla naše Země a Sluneční soustava.

Sledujte APOD na Instagramu: Anglicky, indonézsky, nebo persky.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Exoplanets
  2. CalTech.edu: NASA Exoplanet Archive
  3. Youtube.com: The First 4000 Exoplanets - Animation and Sonification (Full Sky Version)
  4. Youtube.com: The First 4000 Exoplanets - Animation and Sonification (360° Video)
  5. APOD: 2018-04-18 Mléčná dráha nad Deadvlei v Namibii
  6. NASA: The Milky Way Galaxy
  7. Planetary.org: How to Search for Exoplanets
  8. Planetary.org: Radial Velocity - The First Method that Worked
  9. Planetary.org: Transit Photometry - A Method for Finding Earths
  10. Planetary.org: Direct Imaging
  11. APOD: 2016-08-28 Abell 370: Kupa galaxií gravitační čočkou
  12. Planetary.org: Microlensing - Beyond our Cosmic Neighborhood
  13. OnlinePianist.com: Virtual Piano Keyboard
  14. CalTech.edu: Exoplanet and Candidate Statistics
  15. NASA: NASA Retires Kepler Space Telescope
  16. NASA: Kepler
  17. NASA: TESS
  18. APOD: 2019-06-25 25 nejjasnějších hvězd na noční obloze
  19. Wikipedia: Exoplanet
  20. NASA: Looking for life in all the right places
  21. APOD: 2007-03-25 Vítejte na planetě Zemi
  22. NASA: Solar System

Štítky: Exoplanets, Sonifikace, Planety


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »