Mají jiné hvězdy planety jako naše Slunce? Jistě ano, a důkazem je mírné kolísání hvězd způsobené gravitací obíhajících exoplanet a mírné zatmívání hvězd způsobené pohybem obíhajících planet před nimi. Celkem bylo v současnosti objeveno více než 5500 exoplanet, včetně tisíců objevených pomocí...
Kolem ultrachladné trpasličí hvězdy TRAPPIST-1 obíhá sedm světů. V roce 2016 bylo ve vzdálenosti pouhých 40 světelných roků pomocí dalekohledu TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope) v Maroku v pohoří Atlas objeveno mnoho exoplanet, které byly později potvrzeny pomocí...
V současné době je známo více než 4000 planet mimo naši Sluneční soustavu. Tyto planety jsou známy jako exoplanety a tento milník byl podle archívu exoplanet NASA překročen minulý měsíc. Video zvýrazňuje tyto exoplanety zvukem a světlem, začíná chronologicky od první potvrzené detekce v roce 1992 a...
Mají jiné hvězdy planety podobně jako naše Slunce? Dosavadní důkazy většinou založené na malých změnách světla hvězd způsobovaných obíhajícími planetami ukazují, že mají. Ovšem nedávno se poprvé podařilo přímo zobrazit pár planet okolo Slunci podobné hvězdy. Exoplanety obíhají hvězdu s označením TYC...
Mají jiné hvězdy planetární soustavy jakou má naše vlastní Slunce? Ano, jednou takovou soustavou je Kepler-90. Katalogizovala ji družice Kepler, která pracovala ze zemské orbity mezi lety 2009 a 2018 a objevila tam osm planet, takže Kepler-90 má stejný počet známých planet, jako naše Sluneční...
Mimo naši Sluneční soustavu je známo přes 4000 planet. Říká se jim exoplanety a tento milník byl překročen minulý měsíc, jak zaznamenal archív exoplanet NASA. Na tomto videu jsou exoplanety prezentovány zvukem a světlem chronologicky, počínaje první potvrzenou detekcí v roce...
Mají jiné hvězdy planetární soustavy jako je ta naše? Ano, a jedna taková soustava je Kepler-90. Katalogizovala ji družice Kepler a bylo u ní objeveno osm planet, což soustavě Kepler-90 dává stejný počet planet, jaký má naše sluneční soustava. K podobnostem mezi soustavou Kepler-90 a a naší...
Má hvězda nejbližší našemu Slunci planety? Nikdo neví, ale nyní budete moci sledovat časté zprávy o novém hledání, ke kterému dojde v několika prvních letošních měsících. Nejbližší hvězda Proxima Centauri je nejbližším členem hvězdné soustavy Alfa Centauri. Světlu to k nám z Proximy...
Dokážete vytvořit planetární soustavu, která vytrvá 500 let? Představená hra Super Planet Crash vám umožní se o to pokusit. Klikněte někde poblíž centrální hvězdy a můžete si vytvořit až 10 dalších planet. Typy planet lze se vzrůstající hmotností vybrat vlevo: Země, Super-Země, ledový obr,...
Tato planeta je jen 16 světelných let daleko, mohl by být na ní život? Nedávno objevená exoplaneta Gliese 832c byla objevena na blízké orbitě kolem hvězdy, která je méně jasná než Slunce. Zajímavou shodou ovšem je, že Gliese 832c od své mateřské hvězdy příjmá v průměru stejné množství...
Je Země jediným pouhým světem, na kterém je možný život? Slunci podobné hvězdy mimo naši Sluneční soustavu jsou sledovány pro malé poklesy světla, které znamenají zákryty planetami, což umožňuje nalézt planety, na kterých by mohl být možný život. Tak bylo nalezeno mnoho donedávna neznámých...
Východ slunce může být na planetě Gliese 876d nebezpečný. Ačkoliv nikdo neví, jaké podmínky panují na této planetě, která obíhá blízko proměnného červeného trpaslíka Gliese 876, tak umělecká ilustrace nahoře dáva aspoň jakousi představu. Planeta Gliese 876d o hmotnosti několika Zemí a s...
Mají jiné hvězdy planety jako naše Slunce? Jistě ano, a důkazem je mírné kolísání hvězd způsobené gravitací obíhajících exoplanet a mírné zatmívání hvězd způsobené pohybem obíhajících planet před nimi. Celkem bylo v současnosti objeveno více než 5500 exoplanet, včetně tisíců objevených pomocí...
Kolem ultrachladné trpasličí hvězdy TRAPPIST-1 obíhá sedm světů. V roce 2016 bylo ve vzdálenosti pouhých 40 světelných roků pomocí dalekohledu TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope) v Maroku v pohoří Atlas objeveno mnoho exoplanet, které byly později potvrzeny pomocí...
V současné době je známo více než 4000 planet mimo naši Sluneční soustavu. Tyto planety jsou známy jako exoplanety a tento milník byl podle archívu exoplanet NASA překročen minulý měsíc. Video zvýrazňuje tyto exoplanety zvukem a světlem, začíná chronologicky od první potvrzené detekce v roce 1992 a...
Mají jiné hvězdy planety podobně jako naše Slunce? Dosavadní důkazy většinou založené na malých změnách světla hvězd způsobovaných obíhajícími planetami ukazují, že mají. Ovšem nedávno se poprvé podařilo přímo zobrazit pár planet okolo Slunci podobné hvězdy. Exoplanety obíhají hvězdu s označením TYC...
Mají jiné hvězdy planetární soustavy jakou má naše vlastní Slunce? Ano, jednou takovou soustavou je Kepler-90. Katalogizovala ji družice Kepler, která pracovala ze zemské orbity mezi lety 2009 a 2018 a objevila tam osm planet, takže Kepler-90 má stejný počet známých planet, jako naše Sluneční...
Mimo naši Sluneční soustavu je známo přes 4000 planet. Říká se jim exoplanety a tento milník byl překročen minulý měsíc, jak zaznamenal archív exoplanet NASA. Na tomto videu jsou exoplanety prezentovány zvukem a světlem chronologicky, počínaje první potvrzenou detekcí v roce...
Mají jiné hvězdy planetární soustavy jako je ta naše? Ano, a jedna taková soustava je Kepler-90. Katalogizovala ji družice Kepler a bylo u ní objeveno osm planet, což soustavě Kepler-90 dává stejný počet planet, jaký má naše sluneční soustava. K podobnostem mezi soustavou Kepler-90 a a naší...
Má hvězda nejbližší našemu Slunci planety? Nikdo neví, ale nyní budete moci sledovat časté zprávy o novém hledání, ke kterému dojde v několika prvních letošních měsících. Nejbližší hvězda Proxima Centauri je nejbližším členem hvězdné soustavy Alfa Centauri. Světlu to k nám z Proximy...
Dokážete vytvořit planetární soustavu, která vytrvá 500 let? Představená hra Super Planet Crash vám umožní se o to pokusit. Klikněte někde poblíž centrální hvězdy a můžete si vytvořit až 10 dalších planet. Typy planet lze se vzrůstající hmotností vybrat vlevo: Země, Super-Země, ledový obr,...
Tato planeta je jen 16 světelných let daleko, mohl by být na ní život? Nedávno objevená exoplaneta Gliese 832c byla objevena na blízké orbitě kolem hvězdy, která je méně jasná než Slunce. Zajímavou shodou ovšem je, že Gliese 832c od své mateřské hvězdy příjmá v průměru stejné množství...
Je Země jediným pouhým světem, na kterém je možný život? Slunci podobné hvězdy mimo naši Sluneční soustavu jsou sledovány pro malé poklesy světla, které znamenají zákryty planetami, což umožňuje nalézt planety, na kterých by mohl být možný život. Tak bylo nalezeno mnoho donedávna neznámých...
Východ slunce může být na planetě Gliese 876d nebezpečný. Ačkoliv nikdo neví, jaké podmínky panují na této planetě, která obíhá blízko proměnného červeného trpaslíka Gliese 876, tak umělecká ilustrace nahoře dáva aspoň jakousi představu. Planeta Gliese 876d o hmotnosti několika Zemí a s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
