Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. červenec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. červenec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zoo exoplanet u jiných hvězd

Uznání a copyright ilustrace: Martin Vargic, Halcyon Maps

Mají jiné hvězdy planety jako naše Slunce? Jistě ano, a důkazem je mírné kolísání hvězd způsobené gravitací obíhajících exoplanet a mírné zatmívání hvězd způsobené pohybem obíhajících planet před nimi. Celkem bylo v současnosti objeveno více než 5500 exoplanet, včetně tisíců objevených pomocí kosmických misí NASA Kepler a TESS a více než 100 pozemním přístrojem Evropské jižní observatoře (ESO) HARPS. Zde je uveden názorný odhad, jak by některé z těchto exoplanet mohly vypadat. Střed zaujímají planety typu Neptun, jsou modře zabarvené kvůli modře se rozptylujícímu atmosférickému metanu, který by mohly obsahovat. Po stranách ilustrace jsou planety typu Jupiter, jsou zbarvené do hněda a do červena kvůli rozptylu atmosférických plynů, které pravděpodobně obsahují malé množství uhlíku. Mezi nimi se nachází mnoho kamenných planet zemského typu mnoha barev. S tím, jak jsou objevovány a zkoumány další exoplanety, si lidstvo vytváří lepší představu o tom, jak běžné jsou planety podobné Zemi a jak běžný může být ve vesmíru život.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Exoplanets
  2. APOD: 2019-07-10 4000 exoplanet
  3. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  4. NASA: Kepler / K2
  5. NASA: TESS
  6. ESO.org: European Southern Observatory
  7. ESO.org: HARPS - High Accuracy Radial velocity Planet Searcher
  8. HalcyonMaps.com: THE ZOO OF EXOPLANETS
  9. NASA: THE ZOO OF EXOPLANETS
  10. APOD: 2023-05-27 Srpek Neptunu a Tritonu
  11. APOD: 2019-04-22 Záhada metanu na Marsu se prohlubuje
  12. NASA: Jupiter
  13. LANL.gov: Carbon
  14. APOD: 2023-02-01 Sedmý svět Trappist 1
  15. Wikipedia: Lists_of_planets
  16. NASA: NASA’s Webb Reveals Steamy Atmosphere of Distant Planet in Detail
  17. PinImg.com: Foto: Kočka před notebookem :-)

Štítky: Exoplanets


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »