Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. červenec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. červenec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Noční svítící oblaka nad Floridou

Uznání a copyright: Pascal Fouquet

Tyto mraky jsou dvojnásobně neobvyklé. Za prvé jsou to vzácné noční svítící mraky, což znamená, že jsou viditelné v noci, ale jen těsně před východem nebo těsně po západu Slunce. Za druhé, zdroj těchto nočních svítících mraků je skutečně znám. V tomto vzácném případě lze zdroj sluneční světlo odrážejících ledových krystalků v horní vrstvě atmosféry vysledovat až ke startu rakety SpaceX nedaleko, asi o 30 minut dříve. Úběžník těchto ledových mračen, formálněji známých jako polární mezosférické mraky, se shodou okolností sbíhá těsně před vycházejícím srpkem Měsíce. Uvedený snímek a doprovodné video byly pořízeny asi před týdnem nad Orlandem, na Floridě v USA. Jasná skvrnka vpravo od Měsíce je planeta Jupiter, zatímco tečkovaná světla nad obzorem vpravo jsou od letadla.

Seznam odkazů v popisu

  1. ThrilList.com: Foto: Pes a kočka na gauči :-)
  2. Wikipedia: Noctilucent_cloud
  3. APOD: 2022-07-12 Noční svítící oblaka nad Paříží
  4. NASA: NASA – Noctilucent Clouds
  5. Weather.gov: What Causes Halos, Sundogs and Sun Pillars?
  6. NASA: What is the mesosphere?
  7. Youtu.be: SpaceX Starlink 178 launch and Falcon 9 first stage landing, 3 July 2024
  8. NASA: Polar Mesospheric Clouds, South Pacific Ocean
  9. APOD: 2021-10-10 __vycházejícím_
  10. APOD: NoctilucentFlorida_Pouquet.mp4
  11. Youtu.be: Orlando, Florida, USA in 4K 60FPS HDR ULTRA HD Drone Video
  12. Wikipedia: Florida
  13. CIA.gov: United States
  14. NASA: Jupiter
  15. APOD: 2024-06-09 Jak identifikovat světlo na obloze
  16. NASA: Airplane parts definitions

Štítky: Noční svítící oblaka, Florida, Launch plume


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »