Tento výjimečný pohled na noční svítící mraky zprostředkující sluneční světlo byl zachycen 10. července a je vidět jak se odráží v klidných vodách jezera Vallentuna nedaleko Stockholmu ve Švédsku. Transfusing sunlight Ledové mraky asi 80 kilometrů nad povrchem Země už na okraji vesmíru stále...
Tyto mraky jsou dvojnásobně neobvyklé. Za prvé jsou to vzácné noční svítící mraky, což znamená, že jsou viditelné v noci, ale jen těsně před východem nebo těsně po západu Slunce. Za druhé, zdroj těchto nočních svítících mraků je skutečně znám. V tomto vzácném případě lze zdroj sluneční světlo...
Tento pohled stál za to si přivstat. Tento měsíc před dvěma lety vycházela kometa C/2020 F3 (NEOWISE) k potěšení nadšených pozorovatelů severní oblohy, kteří se probudili dost brzy, před úsvitem. Fotograf byl vzhůru před východem Slunce a podařilo se mu dramatickým způsobem zachytit tohoto...
Je sezóna severních noční svítících oblaků. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků tvořících se pouze za specifických podmínek ve vyšších vrstvách atmosféry a mohou být viditelná na konci léta při západu Slunce, když jsou osvětlena slunečním světlem zespodu. Noční svítící...
Kde začíná vesmír? Pro účely kosmických letů by se dalo říci, že na Kármánově hranici, která je v současnosti definována ve výšce 100 kilometrů. Jiní by mohli tuto hranici klást do výšky 80 kilometrů nad hladinou moře. Žádná ostrá fyzikální hranice, která by označovala konec atmosféry a začátek...
Jak se na severu blíží letní slunovrat, tak se noci se krátí a dny se prodlužují. V letních měsících se ve vysokých zeměpisných šířkách obvykle začínají objevovat noční svítící mraky. Tyto ledové mraky plují u hranice vesmíru asi 80 kilometrů nad povrchem Země a 14. června stále ještě odrážely...
Ten pohled stál zato přivstat si. Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) vycházela minulý týden před svítáním k potěšení nadšených pozorovatelů severní oblohy, kteří si přivstali. Fotograf byl vzhůru už před východem Slunce a dokázal dramatickým způsobem zachytit jednu z mála komet viditelných pouhým okem v...
Noc 21. června byla v severních šířkách planety Země nejkratší nocí, takže Paříž na 48,9 stupni severní šířky nebyla vyjímkou. I tak to byl pro město světel výjmečně osvětlený večer. Oblohu totiž po slunovratovém západu zaplavily stříbřité, perleťové, neboli noční svítící mraky. Kondenzade ledu...
Někdy je noc na zemi, ale den ve vzduchu. Jak se země otáčí až zapadne slunce, tak se vzhůru zvedá západ slunce. Takže při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mračna nahoře. Za obvyklých okolností se dá vidět krásný západ slunce, ale někdy velice vysoko plují...
Na tomto snovém snímku nebe kolem letní půlnoci 3. července v severním Dánsku dodával opar nad břehy řeky tajemnosti. Zčervenalé světlo od Slunce nízko pod obzorem dodává nízkým mračnům přízračný nádech. Ta stříbřitá zjevení nad nimi jsou noční svítící mraky, které vznikají téměř na...
V klidném jezeře se po téměř slunovratovém západu 17. června odráží obloha. Tato poklidná soumračná scéna byla zachycena nedaleko Bashaw v Albertě, v Kanadě, na severu planety Země. Noční svítící oblaka jsou obvykle vidět ve vysokých zeměpisných šířkách v letních měsících, visí právě nad obzorem...
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s fotografy Pavlem Gabzdylem a Petrem Horálkem, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Neklidné nebe“. Téma, které navrhl brněnský fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl, otevírá všem...
Jasná noční svítící oblaka nejsou v severní Francii častým zjevem. Ovšem 6. července těsně před úsvitem plynuly oblohou nad malým městem Wancourt v Pas-de-Calais tyto elektricky modré vlny. Ledová mračna na samém okraji vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země odrážejí sluneční světlo, i...
Už jste viděli míjející se planety? Planety Jupiter a Venuše dnes procházejí kolem sebe na vzdálenost půl stupně, jak se to jeví ze Země. Tato konjunkce je vidět na celém světě a uvidět ji je docela snadné, stačí se krátce po západu Slunce podívat k západu. Nad obzorem...
Proč by měla obloha i po západu stále svítit? Kromě hvězd a pásu naší Mléčné dráhy může obloha zářit, protože obsahuje buď perleťová oblaka nebo polární záře. Oba jevy jsou vzácné, ale na zrychleném videu nahoře pořízeném nad Caithness ve Skotsku ve Velkém Británii během jediné noci tento...
Někdy je na zemi noc a ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakryje Slunce, tak se západ zvedá od země. Proto při západu na zemi ještě stále svítí sluneční světlo na mraky nahoře. Za neobvyklých podmínek lze spatřit krásný západ, ale perleťové mraky mohou plynout vysoko nahoře...
Někdy je sice noc na zemi, ale den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se západ slunce postupně zvedá od země. Proto při západu slunce na zemi sluneční světlo stále svítí na mračna nahoře. Za obvyklých podmínek lze sice uvidět pěkný západ slunce, ale neobvyklé noční svítící...
V časných ranních hodinách 30. června skoro za rozbřesku se na tomto pohledu na obloze nad západní Francii vznášela na východě duchovitá mračna. Tato noktilucentní neboli noční svítící mračna se nacházejí skoro na hranici vesmíru a z výšky asi 80 kilometrů nad Zemí odrážejí sluneční světlo....
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá západ slunce. Proto při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ještě ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých podmínek lze uvidět pěkný západ slunce, ale jak vysoko nahoře plují...
Půvabné noktilucentní neboli noční svítící mraky se nacházejí na prahu vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země. Při pozorování z vesmíru se mraky pochopitelně nazývají správněji polární mezosférické mraky (polar mesospheric clouds - PMCs) a zde jsou vidět poprvé na snímku z družice...
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je stále den. Jak se Země otáčí a Slunce zapadá, tak se od země zvedá západ slunce. Proto tedy při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých okolností by mohl být vidět pěkný západ slunce, ale noční svítící...
Někdy je noc na zemi a den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá západ slunce. Přestože na zemi už slunce zapadlo, tak sluneční světlo stále svítí na mraky nahoře. Za normálních podmínek lze spatřit hezký západ slunce, ale neobvyklé perleťové mraky plynou tak...
Někdy je na zemi noc, ale ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá soumrak. Z tohoto důvodu, akčoliv se již na zemi setmělo, sluneční světlo stále ozařuje oblaka nad ní. Za obvyklých podmínek může být viditelný pěkný západ slunce, ale neobvyklé...
Někdy je noc na zemi a den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a dochází k západu Slunce, linie západu se zvedá od země. Přestože na zemi slunce zapadlo, sluneční světlo stále svítí na mraky nahoře. Za normálních podmínek lze spatřit hezký západ slunce ale neobvyklé perleťové mraky se pohybují tak...
Tento výjimečný pohled na noční svítící mraky zprostředkující sluneční světlo byl zachycen 10. července a je vidět jak se odráží v klidných vodách jezera Vallentuna nedaleko Stockholmu ve Švédsku. Transfusing sunlight Ledové mraky asi 80 kilometrů nad povrchem Země už na okraji vesmíru stále...
Tyto mraky jsou dvojnásobně neobvyklé. Za prvé jsou to vzácné noční svítící mraky, což znamená, že jsou viditelné v noci, ale jen těsně před východem nebo těsně po západu Slunce. Za druhé, zdroj těchto nočních svítících mraků je skutečně znám. V tomto vzácném případě lze zdroj sluneční světlo...
Tento pohled stál za to si přivstat. Tento měsíc před dvěma lety vycházela kometa C/2020 F3 (NEOWISE) k potěšení nadšených pozorovatelů severní oblohy, kteří se probudili dost brzy, před úsvitem. Fotograf byl vzhůru před východem Slunce a podařilo se mu dramatickým způsobem zachytit tohoto...
Je sezóna severních noční svítících oblaků. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků tvořících se pouze za specifických podmínek ve vyšších vrstvách atmosféry a mohou být viditelná na konci léta při západu Slunce, když jsou osvětlena slunečním světlem zespodu. Noční svítící...
Kde začíná vesmír? Pro účely kosmických letů by se dalo říci, že na Kármánově hranici, která je v současnosti definována ve výšce 100 kilometrů. Jiní by mohli tuto hranici klást do výšky 80 kilometrů nad hladinou moře. Žádná ostrá fyzikální hranice, která by označovala konec atmosféry a začátek...
Jak se na severu blíží letní slunovrat, tak se noci se krátí a dny se prodlužují. V letních měsících se ve vysokých zeměpisných šířkách obvykle začínají objevovat noční svítící mraky. Tyto ledové mraky plují u hranice vesmíru asi 80 kilometrů nad povrchem Země a 14. června stále ještě odrážely...
Ten pohled stál zato přivstat si. Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) vycházela minulý týden před svítáním k potěšení nadšených pozorovatelů severní oblohy, kteří si přivstali. Fotograf byl vzhůru už před východem Slunce a dokázal dramatickým způsobem zachytit jednu z mála komet viditelných pouhým okem v...
Noc 21. června byla v severních šířkách planety Země nejkratší nocí, takže Paříž na 48,9 stupni severní šířky nebyla vyjímkou. I tak to byl pro město světel výjmečně osvětlený večer. Oblohu totiž po slunovratovém západu zaplavily stříbřité, perleťové, neboli noční svítící mraky. Kondenzade ledu...
Někdy je noc na zemi, ale den ve vzduchu. Jak se země otáčí až zapadne slunce, tak se vzhůru zvedá západ slunce. Takže při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mračna nahoře. Za obvyklých okolností se dá vidět krásný západ slunce, ale někdy velice vysoko plují...
Na tomto snovém snímku nebe kolem letní půlnoci 3. července v severním Dánsku dodával opar nad břehy řeky tajemnosti. Zčervenalé světlo od Slunce nízko pod obzorem dodává nízkým mračnům přízračný nádech. Ta stříbřitá zjevení nad nimi jsou noční svítící mraky, které vznikají téměř na...
V klidném jezeře se po téměř slunovratovém západu 17. června odráží obloha. Tato poklidná soumračná scéna byla zachycena nedaleko Bashaw v Albertě, v Kanadě, na severu planety Země. Noční svítící oblaka jsou obvykle vidět ve vysokých zeměpisných šířkách v letních měsících, visí právě nad obzorem...
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s fotografy Pavlem Gabzdylem a Petrem Horálkem, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Neklidné nebe“. Téma, které navrhl brněnský fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl, otevírá všem...
Jasná noční svítící oblaka nejsou v severní Francii častým zjevem. Ovšem 6. července těsně před úsvitem plynuly oblohou nad malým městem Wancourt v Pas-de-Calais tyto elektricky modré vlny. Ledová mračna na samém okraji vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země odrážejí sluneční světlo, i...
Už jste viděli míjející se planety? Planety Jupiter a Venuše dnes procházejí kolem sebe na vzdálenost půl stupně, jak se to jeví ze Země. Tato konjunkce je vidět na celém světě a uvidět ji je docela snadné, stačí se krátce po západu Slunce podívat k západu. Nad obzorem...
Proč by měla obloha i po západu stále svítit? Kromě hvězd a pásu naší Mléčné dráhy může obloha zářit, protože obsahuje buď perleťová oblaka nebo polární záře. Oba jevy jsou vzácné, ale na zrychleném videu nahoře pořízeném nad Caithness ve Skotsku ve Velkém Británii během jediné noci tento...
Někdy je na zemi noc a ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakryje Slunce, tak se západ zvedá od země. Proto při západu na zemi ještě stále svítí sluneční světlo na mraky nahoře. Za neobvyklých podmínek lze spatřit krásný západ, ale perleťové mraky mohou plynout vysoko nahoře...
Někdy je sice noc na zemi, ale den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se západ slunce postupně zvedá od země. Proto při západu slunce na zemi sluneční světlo stále svítí na mračna nahoře. Za obvyklých podmínek lze sice uvidět pěkný západ slunce, ale neobvyklé noční svítící...
V časných ranních hodinách 30. června skoro za rozbřesku se na tomto pohledu na obloze nad západní Francii vznášela na východě duchovitá mračna. Tato noktilucentní neboli noční svítící mračna se nacházejí skoro na hranici vesmíru a z výšky asi 80 kilometrů nad Zemí odrážejí sluneční světlo....
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá západ slunce. Proto při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ještě ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých podmínek lze uvidět pěkný západ slunce, ale jak vysoko nahoře plují...
Půvabné noktilucentní neboli noční svítící mraky se nacházejí na prahu vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země. Při pozorování z vesmíru se mraky pochopitelně nazývají správněji polární mezosférické mraky (polar mesospheric clouds - PMCs) a zde jsou vidět poprvé na snímku z družice...
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je stále den. Jak se Země otáčí a Slunce zapadá, tak se od země zvedá západ slunce. Proto tedy při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých okolností by mohl být vidět pěkný západ slunce, ale noční svítící...
Někdy je noc na zemi a den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá západ slunce. Přestože na zemi už slunce zapadlo, tak sluneční světlo stále svítí na mraky nahoře. Za normálních podmínek lze spatřit hezký západ slunce, ale neobvyklé perleťové mraky plynou tak...
Někdy je na zemi noc, ale ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá soumrak. Z tohoto důvodu, akčoliv se již na zemi setmělo, sluneční světlo stále ozařuje oblaka nad ní. Za obvyklých podmínek může být viditelný pěkný západ slunce, ale neobvyklé...
Někdy je noc na zemi a den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a dochází k západu Slunce, linie západu se zvedá od země. Přestože na zemi slunce zapadlo, sluneční světlo stále svítí na mraky nahoře. Za normálních podmínek lze spatřit hezký západ slunce ale neobvyklé perleťové mraky se pohybují tak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
