Tyto mraky jsou dvojnásobně neobvyklé. Za prvé jsou to vzácné noční svítící mraky, což znamená, že jsou viditelné v noci, ale jen těsně před východem nebo těsně po západu Slunce. Za druhé, zdroj těchto nočních svítících mraků je skutečně znám. V tomto vzácném případě lze zdroj sluneční světlo...
Tento pohled stál za to si přivstat. Tento měsíc před dvěma lety vycházela kometa C/2020 F3 (NEOWISE) k potěšení nadšených pozorovatelů severní oblohy, kteří se probudili dost brzy, před úsvitem. Fotograf byl vzhůru před východem Slunce a podařilo se mu dramatickým způsobem zachytit tohoto...
Je sezóna severních noční svítících oblaků. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků tvořících se pouze za specifických podmínek ve vyšších vrstvách atmosféry a mohou být viditelná na konci léta při západu Slunce, když jsou osvětlena slunečním světlem zespodu. Noční svítící...
Kde začíná vesmír? Pro účely kosmických letů by se dalo říci, že na Kármánově hranici, která je v současnosti definována ve výšce 100 kilometrů. Jiní by mohli tuto hranici klást do výšky 80 kilometrů nad hladinou moře. Žádná ostrá fyzikální hranice, která by označovala konec atmosféry a začátek...
Jak se na severu blíží letní slunovrat, tak se noci se krátí a dny se prodlužují. V letních měsících se ve vysokých zeměpisných šířkách obvykle začínají objevovat noční svítící mraky. Tyto ledové mraky plují u hranice vesmíru asi 80 kilometrů nad povrchem Země a 14. června stále ještě odrážely...
Ten pohled stál zato přivstat si. Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) vycházela minulý týden před svítáním k potěšení nadšených pozorovatelů severní oblohy, kteří si přivstali. Fotograf byl vzhůru už před východem Slunce a dokázal dramatickým způsobem zachytit jednu z mála komet viditelných pouhým okem v...
Noc 21. června byla v severních šířkách planety Země nejkratší nocí, takže Paříž na 48,9 stupni severní šířky nebyla vyjímkou. I tak to byl pro město světel výjmečně osvětlený večer. Oblohu totiž po slunovratovém západu zaplavily stříbřité, perleťové, neboli noční svítící mraky. Kondenzade ledu...
Někdy je noc na zemi, ale den ve vzduchu. Jak se země otáčí až zapadne slunce, tak se vzhůru zvedá západ slunce. Takže při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mračna nahoře. Za obvyklých okolností se dá vidět krásný západ slunce, ale někdy velice vysoko plují...
Na tomto snovém snímku nebe kolem letní půlnoci 3. července v severním Dánsku dodával opar nad břehy řeky tajemnosti. Zčervenalé světlo od Slunce nízko pod obzorem dodává nízkým mračnům přízračný nádech. Ta stříbřitá zjevení nad nimi jsou noční svítící mraky, které vznikají téměř na...
V klidném jezeře se po téměř slunovratovém západu 17. června odráží obloha. Tato poklidná soumračná scéna byla zachycena nedaleko Bashaw v Albertě, v Kanadě, na severu planety Země. Noční svítící oblaka jsou obvykle vidět ve vysokých zeměpisných šířkách v letních měsících, visí právě nad obzorem...
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s fotografy Pavlem Gabzdylem a Petrem Horálkem, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Neklidné nebe“. Téma, které navrhl brněnský fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl, otevírá všem...
Jasná noční svítící oblaka nejsou v severní Francii častým zjevem. Ovšem 6. července těsně před úsvitem plynuly oblohou nad malým městem Wancourt v Pas-de-Calais tyto elektricky modré vlny. Ledová mračna na samém okraji vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země odrážejí sluneční světlo, i...
Už jste viděli míjející se planety? Planety Jupiter a Venuše dnes procházejí kolem sebe na vzdálenost půl stupně, jak se to jeví ze Země. Tato konjunkce je vidět na celém světě a uvidět ji je docela snadné, stačí se krátce po západu Slunce podívat k západu. Nad obzorem...
Proč by měla obloha i po západu stále svítit? Kromě hvězd a pásu naší Mléčné dráhy může obloha zářit, protože obsahuje buď perleťová oblaka nebo polární záře. Oba jevy jsou vzácné, ale na zrychleném videu nahoře pořízeném nad Caithness ve Skotsku ve Velkém Británii během jediné noci tento...
Někdy je na zemi noc a ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakryje Slunce, tak se západ zvedá od země. Proto při západu na zemi ještě stále svítí sluneční světlo na mraky nahoře. Za neobvyklých podmínek lze spatřit krásný západ, ale perleťové mraky mohou plynout vysoko nahoře...
Někdy je sice noc na zemi, ale den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se západ slunce postupně zvedá od země. Proto při západu slunce na zemi sluneční světlo stále svítí na mračna nahoře. Za obvyklých podmínek lze sice uvidět pěkný západ slunce, ale neobvyklé noční svítící...
V časných ranních hodinách 30. června skoro za rozbřesku se na tomto pohledu na obloze nad západní Francii vznášela na východě duchovitá mračna. Tato noktilucentní neboli noční svítící mračna se nacházejí skoro na hranici vesmíru a z výšky asi 80 kilometrů nad Zemí odrážejí sluneční světlo....
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá západ slunce. Proto při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ještě ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých podmínek lze uvidět pěkný západ slunce, ale jak vysoko nahoře plují...
Půvabné noktilucentní neboli noční svítící mraky se nacházejí na prahu vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země. Při pozorování z vesmíru se mraky pochopitelně nazývají správněji polární mezosférické mraky (polar mesospheric clouds - PMCs) a zde jsou vidět poprvé na snímku z družice...
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je stále den. Jak se Země otáčí a Slunce zapadá, tak se od země zvedá západ slunce. Proto tedy při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých okolností by mohl být vidět pěkný západ slunce, ale noční svítící...
Někdy je noc na zemi a den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá západ slunce. Přestože na zemi už slunce zapadlo, tak sluneční světlo stále svítí na mraky nahoře. Za normálních podmínek lze spatřit hezký západ slunce, ale neobvyklé perleťové mraky plynou tak...
Někdy je na zemi noc, ale ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá soumrak. Z tohoto důvodu, akčoliv se již na zemi setmělo, sluneční světlo stále ozařuje oblaka nad ní. Za obvyklých podmínek může být viditelný pěkný západ slunce, ale neobvyklé...
Někdy je noc na zemi a den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a dochází k západu Slunce, linie západu se zvedá od země. Přestože na zemi slunce zapadlo, sluneční světlo stále svítí na mraky nahoře. Za normálních podmínek lze spatřit hezký západ slunce ale neobvyklé perleťové mraky se pohybují tak...
Tyto mraky jsou dvojnásobně neobvyklé. Za prvé jsou to vzácné noční svítící mraky, což znamená, že jsou viditelné v noci, ale jen těsně před východem nebo těsně po západu Slunce. Za druhé, zdroj těchto nočních svítících mraků je skutečně znám. V tomto vzácném případě lze zdroj sluneční světlo...
Tento pohled stál za to si přivstat. Tento měsíc před dvěma lety vycházela kometa C/2020 F3 (NEOWISE) k potěšení nadšených pozorovatelů severní oblohy, kteří se probudili dost brzy, před úsvitem. Fotograf byl vzhůru před východem Slunce a podařilo se mu dramatickým způsobem zachytit tohoto...
Je sezóna severních noční svítících oblaků. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků tvořících se pouze za specifických podmínek ve vyšších vrstvách atmosféry a mohou být viditelná na konci léta při západu Slunce, když jsou osvětlena slunečním světlem zespodu. Noční svítící...
Kde začíná vesmír? Pro účely kosmických letů by se dalo říci, že na Kármánově hranici, která je v současnosti definována ve výšce 100 kilometrů. Jiní by mohli tuto hranici klást do výšky 80 kilometrů nad hladinou moře. Žádná ostrá fyzikální hranice, která by označovala konec atmosféry a začátek...
Jak se na severu blíží letní slunovrat, tak se noci se krátí a dny se prodlužují. V letních měsících se ve vysokých zeměpisných šířkách obvykle začínají objevovat noční svítící mraky. Tyto ledové mraky plují u hranice vesmíru asi 80 kilometrů nad povrchem Země a 14. června stále ještě odrážely...
Ten pohled stál zato přivstat si. Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) vycházela minulý týden před svítáním k potěšení nadšených pozorovatelů severní oblohy, kteří si přivstali. Fotograf byl vzhůru už před východem Slunce a dokázal dramatickým způsobem zachytit jednu z mála komet viditelných pouhým okem v...
Noc 21. června byla v severních šířkách planety Země nejkratší nocí, takže Paříž na 48,9 stupni severní šířky nebyla vyjímkou. I tak to byl pro město světel výjmečně osvětlený večer. Oblohu totiž po slunovratovém západu zaplavily stříbřité, perleťové, neboli noční svítící mraky. Kondenzade ledu...
Někdy je noc na zemi, ale den ve vzduchu. Jak se země otáčí až zapadne slunce, tak se vzhůru zvedá západ slunce. Takže při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mračna nahoře. Za obvyklých okolností se dá vidět krásný západ slunce, ale někdy velice vysoko plují...
Na tomto snovém snímku nebe kolem letní půlnoci 3. července v severním Dánsku dodával opar nad břehy řeky tajemnosti. Zčervenalé světlo od Slunce nízko pod obzorem dodává nízkým mračnům přízračný nádech. Ta stříbřitá zjevení nad nimi jsou noční svítící mraky, které vznikají téměř na...
V klidném jezeře se po téměř slunovratovém západu 17. června odráží obloha. Tato poklidná soumračná scéna byla zachycena nedaleko Bashaw v Albertě, v Kanadě, na severu planety Země. Noční svítící oblaka jsou obvykle vidět ve vysokých zeměpisných šířkách v letních měsících, visí právě nad obzorem...
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s fotografy Pavlem Gabzdylem a Petrem Horálkem, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Neklidné nebe“. Téma, které navrhl brněnský fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl, otevírá všem...
Jasná noční svítící oblaka nejsou v severní Francii častým zjevem. Ovšem 6. července těsně před úsvitem plynuly oblohou nad malým městem Wancourt v Pas-de-Calais tyto elektricky modré vlny. Ledová mračna na samém okraji vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země odrážejí sluneční světlo, i...
Už jste viděli míjející se planety? Planety Jupiter a Venuše dnes procházejí kolem sebe na vzdálenost půl stupně, jak se to jeví ze Země. Tato konjunkce je vidět na celém světě a uvidět ji je docela snadné, stačí se krátce po západu Slunce podívat k západu. Nad obzorem...
Proč by měla obloha i po západu stále svítit? Kromě hvězd a pásu naší Mléčné dráhy může obloha zářit, protože obsahuje buď perleťová oblaka nebo polární záře. Oba jevy jsou vzácné, ale na zrychleném videu nahoře pořízeném nad Caithness ve Skotsku ve Velkém Británii během jediné noci tento...
Někdy je na zemi noc a ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakryje Slunce, tak se západ zvedá od země. Proto při západu na zemi ještě stále svítí sluneční světlo na mraky nahoře. Za neobvyklých podmínek lze spatřit krásný západ, ale perleťové mraky mohou plynout vysoko nahoře...
Někdy je sice noc na zemi, ale den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se západ slunce postupně zvedá od země. Proto při západu slunce na zemi sluneční světlo stále svítí na mračna nahoře. Za obvyklých podmínek lze sice uvidět pěkný západ slunce, ale neobvyklé noční svítící...
V časných ranních hodinách 30. června skoro za rozbřesku se na tomto pohledu na obloze nad západní Francii vznášela na východě duchovitá mračna. Tato noktilucentní neboli noční svítící mračna se nacházejí skoro na hranici vesmíru a z výšky asi 80 kilometrů nad Zemí odrážejí sluneční světlo....
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá západ slunce. Proto při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ještě ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých podmínek lze uvidět pěkný západ slunce, ale jak vysoko nahoře plují...
Půvabné noktilucentní neboli noční svítící mraky se nacházejí na prahu vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země. Při pozorování z vesmíru se mraky pochopitelně nazývají správněji polární mezosférické mraky (polar mesospheric clouds - PMCs) a zde jsou vidět poprvé na snímku z družice...
Někdy je sice na zemi noc, ale ve vzduchu je stále den. Jak se Země otáčí a Slunce zapadá, tak se od země zvedá západ slunce. Proto tedy při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mraky nahoře. Za obvyklých okolností by mohl být vidět pěkný západ slunce, ale noční svítící...
Někdy je noc na zemi a den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá západ slunce. Přestože na zemi už slunce zapadlo, tak sluneční světlo stále svítí na mraky nahoře. Za normálních podmínek lze spatřit hezký západ slunce, ale neobvyklé perleťové mraky plynou tak...
Někdy je na zemi noc, ale ve vzduchu je den. Jak se Země otáčí a zakrývá Slunce, tak se od země zvedá soumrak. Z tohoto důvodu, akčoliv se již na zemi setmělo, sluneční světlo stále ozařuje oblaka nad ní. Za obvyklých podmínek může být viditelný pěkný západ slunce, ale neobvyklé...
Někdy je noc na zemi a den ve vzduchu. Jak se Země otáčí a dochází k západu Slunce, linie západu se zvedá od země. Přestože na zemi slunce zapadlo, sluneční světlo stále svítí na mraky nahoře. Za normálních podmínek lze spatřit hezký západ slunce ale neobvyklé perleťové mraky se pohybují tak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin. Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
