Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Východ komety NEOWISE nad Jaderským mořem

Uznání a copyright videa: Paolo Girotti

Tento pohled stál za to si přivstat. Tento měsíc před dvěma lety vycházela kometa C/2020 F3 (NEOWISE) k potěšení nadšených pozorovatelů severní oblohy, kteří se probudili dost brzy, před úsvitem. Fotograf byl vzhůru před východem Slunce a podařilo se mu dramatickým způsobem zachytit tohoto návštěvníka vnitřní Sluneční soustavy, jednu z mála komet viditelných neozbrojeným okem v tomto století, známého jako Velká kometa roku 2020. Výsledné video z Itálie podrobně zachytilo, jako kometa NEOWISE vychází nad Jaderským mořem. Časosběrné video kombinuje více než 240 snímků pořízených během více jak 30 minut. Bylo vidět, jak kometa vychází přes popředí jasných a zvlněných nočních svítících mraků a před pozadím vzdálených hvězd. Kometa NEOWISE zůstala až do srpna 2020 nečekaně jasná, přičemž z jejího zhruba pětikilometrového jádra vyvěraly iontové a prachové ohony.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2800+ souborů astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: 2020_F3_(NEOWISE)
  2. PinImg.com: Foto: Veselá kočička :-)
  3. NASA: Solar System Exploration
  4. Facebook: Sky's albums: comet NEOWISE 2020 July 12
  5. APOD: 2013-10-13 Hale Bopp: Velká kometa roku 1997
  6. Instagram.com: astrogyres • Il Tetto Del Mondo Castel di mezzo
  7. Wikipedia: Italy
  8. Wikipedia: Adriatic_Sea
  9. Youtube.com: Comet NEOWISE Rising over the Adriatic Sea
  10. APOD: 2020-07-07 Kometa NEOWISE nad Libanonem
  11. Wikipedia: Noctilucent_cloud
  12. EarthSky.org: For those at northerly latitudes, Comet NEOWISE up in the evening now, too
  13. APOD: 2010-01-04 Jádro Halleyovy komety: obíhající ledovec
  14. NASA: Comet NEOWISE Sizzles as It Slides by the Sun, Providing a Treat for Observers
  15. APOD: 2021-03-08 Tři ohony komety NEOWISE

Štítky: Kometa NEOWISE, Noční svítící oblaka, Adriatic sea


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »