Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Krepuskulární paprsky Měsíce nad Dánskem

Uznání a copyright: Ruslan Merzlyakov (astrorms)

Tento Měsíc udělal dojem. Východ Měsíce je obvykle tichý a poklidný. Největšímu souputníkovi Země na orbitě trvá několik minut, než se vyhoupne nad obzor, a tudíž, dokud nevystoupí vysoko na noční oblohu, může zůstat dost nezřetelný. Asi před týdnem ovšem asi jen z poloviny Sluncem osvětlený vycházející Měsíc předvedl alespoň z tohoto místa pořádnou podívanou. Bylo to proto, že při pohledu z Limfjordu v dánském Nykøbing Mors Měsíc vycházel pod rozptýlenými mraky blízko obzoru. V důsledku toho jediná expozice zachytila, jak mezerami v mracích proudí měsíční světlo a vytváří takzvané krepuskulární paprsky. Tyto paprsky se mohou dramaticky rozprostírat po obloze, a pokud začínají v blízkosti obzoru, tak se může dokonce zdát, že se sbíhají na druhé straně oblohy. Pozadí posévají tečky hvězd z naší Galaxie Mléčné dráhy, daleko za naším Měsícem, a vlevo nahoře je vidět největší orbitální souputník naší Galaxie, Galaxie v Andromedě.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-10-10 __Východ_Měsíce_
  2. NASA: All About the Moon
  3. APOD: 2022-07-25 Najděte nov
  4. NASA: Sun
  5. Wikipedia: Limfjord
  6. Wikipedia: Dánsko
  7. Youtu.be: Nykøbing Mors drone video 2022
  8. APOD: 2009-05-18 Paprsky Měsíce nad hradem Thurso
  9. Wikipedia: Crepuscular_rays
  10. PinImg.com: Foto: Pes hledí do kamery :-)
  11. NASA: Astronomy Picture of the Day Search Results for "anticrepuscular"
  12. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  13. APOD: 2019-07-17 Apollo 11: Sestup a přistání na Měsíc
  14. Youtu.be: Zooming in on the Andromeda Galaxy

Štítky: Moonrise, Crepuscular rays, Dánsko


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »