Při západu Slunce 1. srpna vyšel úplněk. Byl poblíž perigea, nejbližšího bodu své téměř měsíc dlouhé orbity a noční oblohu kolem planety Země ozařoval nadprůměrně jasným měsíčním kotoučem jako druhý superúplněk roku 2023. Zde nad sicilskou Ragusou je vidět, jak mračna vrhají na superúplňkové obloze...
Astronomicky důležitým okamžikem letošní zářijové rovnodennosti byl pátek 23. září 2022 1:03 UTC, kdy Slunce na své každoroční pouti pozemskou oblohou překročilo nebeský rovník na jih. Tím začal na severní polokouli naší milé planety podzim a na jižní polokouli jaro, kdy se den a noc na celé...
Tento Měsíc udělal dojem. Východ Měsíce je obvykle tichý a poklidný. Největšímu souputníkovi Země na orbitě trvá několik minut, než se vyhoupne nad obzor, a tudíž, dokud nevystoupí vysoko na noční oblohu, může zůstat dost nezřetelný. Asi před týdnem ovšem asi jen z poloviny Sluncem osvětlený...
Co se to děje za tím ostrovem? Věci očekávané i neočekávané. Snad očekávané byly zobrazené paprsky světla zvané krepuskulární paprsky, které vycházejí ze Slunce. Ovšem poněkud nečekané bylo to, že v té době koncem minulého měsíce bylo Slunce částečně zakryto Měsícem. Dále se možná dalo čekat,...
Za tohoto listopadového rána vychází na poklidné obloze před východem nad národním parkem Amboseli na planetě Zemi starý srpek Měsíce a Jitřenka. Poloha Slunce se i tak dá pod větvemi akácií nad Keňkým obzorem snadno určit. Vyznačuje ji jemné sbíhání světla a stínu na úsvitové obloze. Jedná se...
Na obloze nad Brisbane v jihovýchodním koutu Queenslandu v Austrálii na planetě Zemi Slunce a nový měsíc zapadaly 29. dubna spolu. Při tomto uskupení nastalo první sluneční zatmění roku 2014, které bylo vidět jako částečné zatmění Slunce. Tento kompozitní obraz se skládá z řady snímků...
V mizejících červáncích konce jednoho srpnového dne se při pohledu od díla Roberta Smithsona Spiral Jetty na východním pobřeží Velkého slaného jezera v Utahu na obloze na chvilku objevily tyto široké tmavé pásy. Lemují je paprsky slunečního světla známé jako krepuskulární paprsky a ve...
Čím mohou být způsobeny tyto paprsky temnoty? Tyto nádherné temné paprsky byly na obloze zachyceny tento měsíc z města Pentwater ve státě Michigan v USA při pohledu na západ přes jezero Michigan. Příčina je překvapivě jednoduchá: stíny. Oblaka nad obzorem zastiňují sluneční...
Zdají se hvězdy u obzoru slabší? Ano, vzduch v atmosféře absorbuje a znovu vyzařuje světlo, takže čím větší je vzduchová hmota, přes kterou se dívá, tím slabší se objekt jeví. Obraz nahoře složený z několika snímků ukazuje tento jev téměř průhledné zemské atmosféry na hvězdách,...
Co se to děje nad tím hradem? Amatérský astrofotograf Stewart Watt minulý měsíc čekal na východ Měsíce nad Thurso ve Skotsku a přitom pořídil tříminutovou expozici hvězd v pozadí. Snímek nahoře byl překvapením. Protrhané mraky před vycházejícím Měsícem vytvořily krepuskulární...
Co by mohlo způsobovat paprsky tmy? Skvostné tmavé paprsky byly počátkem tohoto měsíce zachyceny na obloze nad městem Kanab v Utahu v USA. Příčina je překvapivě dobře známá: stín. Mračna u obzoru mohou bránit slunečnímu světlo odrážet se od vzduchu a tak vznikají ze Slunce...
Co se to děje za horizontem? Přestože se může tato scéna jevit poněkud nadpřirozená, tak přitom nejde o nic neobvyklejšího než o zapadající Slunce a pár dobře umístěných mraků. Na snímku nahoře jsou antikrepuskulární paprsky. K jejich pochopení začněme vyobrazením...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
