Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stíny zářijového východu Slunce

Uznání a copyright: Donato Lioce

Astronomicky důležitým okamžikem letošní zářijové rovnodennosti byl pátek 23. září 2022 1:03 UTC, kdy Slunce na své každoroční pouti pozemskou oblohou překročilo nebeský rovník na jih. Tím začal na severní polokouli naší milé planety podzim a na jižní polokouli jaro, kdy se den a noc na celé zeměkouli téměř sobě rovnají. Pokud slavíte astronomickou změnu ročních období pozorováním východu Slunce, tak se můžete podívat po krepuskulárních paprscích. Stíny vrhané mraky mohou mít na soumračné obloze dramatický vzhled při každém východu nebo západu Slunce. Díky perspektivě se rovnoběžné stíny zdají sbíhat v místě vycházejícího Slunce, které je při rovnodennosti na obzoru na východě. Krajina se Sluncem vycházejícím nad mořem, s oblohou s krepuskulárními paprsky a zrcadlením ve vodě byla zachycena 15. září z pobřeží Středozemního moře u italské vesnice Petacciato.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: 2022 September equinox: All you need to know
  2. APOD: 2022-09-18 Rovnodennost: Analema nad Callanish Stones
  3. TimeAndDate.com: When Is the First Day of Fall 2022?
  4. NASA: September Equinox Marks the Start of Fall 2022
  5. AtOptics.co.uk: Sunrays - Crepuscular rays
  6. APOD: 2016-09-22 Východ Slunce nad Edmontonhenge
  7. Scienceabc.com: Why Does The Sun Reflect Off Seas And Oceans?

Štítky: Východ slunce, Východ slunce, Rovnodennost, Rovnodennost, Crepuscular rays, Crepuscular rays


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »