Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rovnodennost: Analema nad Callanish Stones

Uznání a copyright: Giuseppe Petricca

Kdybyste každý den ve stejnou dobu vyšli ven a vyfotili Slunce, jak by se změnila jeho poloha? Vizuálnější odpovědí na tuto otázku je analema, složený snímek pořízený ze stejného místa ve stejnou dobu během jednoho roku. Tato analema byla vytvořena ze snímků pořizovaných každých několik dnů v poledne nedaleko vesnice Callanish ve Vnějších Hebridách ve Skotsku ve Velké Británii. V popředí jsou Callanish Stones, kamenný kruh postavený kolem roku 2700 př. Kr. v době bronzové. Není známo, zda umístění Callanish Stones má nebo mělo astronomický význam. Tvar osmičky této i všech ostatních analem způsobuje sklon zemské osy a eliptičnost oběžné dráhy Země kolem Slunce. Při slunovratech je Slunce v horním nebo dolním bodu analemy. Rovnodennosti zase odpovídají středním polohám analemy, nikoliv průsečíku. Tento pátek v 1:04 UT, v Americe stále ve čtvrtek, je rovnodennost, kdy je délka dne a noci na celé planetě Zemi stejná. Mnoho kultur oslavuje změnu ročního období při rovnodennosti.

Zkoumejte vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Analemma
  2. GmrPhotographer.net: 2017 Solar Analemma over Callanish
  3. Wikipedia: Callanish
  4. Wikipedia: Outer_Hebrides
  5. Wikipedia: Scotland
  6. Wikipedia: United_Kingdom
  7. Wikipedia: Callanish_Stones
  8. Youtu.be: The Callanish Stones 4k drone , Isle of Lewis, Scotland
  9. Wikipedia: Bronze_Age
  10. Youtube.com: Callanish Stones (4k) // Isle of Lewis // Outer Hebrides // Scotland
  11. APOD: 2016-08-22 Tutulema: Analema se slunečním zatměním
  12. NASA: What Causes the Seasons?
  13. Wolfram.com: Ellipse
  14. Nic.in: season_climate.jpg
  15. NASA: Our Sun
  16. APOD: 2017-06-21 Slunovratové sluneční hodiny
  17. APOD: 2017-03-19 Rovnodennost na otáčející se Zemi
  18. NASA: TIME ZONES AND UNIVERSAL TIME
  19. Wikipedia: Americas
  20. Wikipedia: Equinox
  21. MentalFloss.com: 6 Ways to Celebrate the Autumnal Equinox
  22. APOD: 2016-03-20 Malebný rovnodenní západ slunce

Štítky: Rovnodennost, Callanish Stones, Seasons


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »