< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Rovnodennost: Analema nad Callanish Stones

Uznání a copyright: Giuseppe Petricca

Kdybyste každý den ve stejnou dobu vyšli ven a vyfotili Slunce, jak by se změnila jeho poloha? Vizuálnější odpovědí na tuto otázku je analema, složený snímek pořízený ze stejného místa ve stejnou dobu během jednoho roku. Tato analema byla vytvořena ze snímků pořizovaných každých několik dnů v poledne nedaleko vesnice Callanish ve Vnějších Hebridách ve Skotsku ve Velké Británii. V popředí jsou Callanish Stones, kamenný kruh postavený kolem roku 2700 př. Kr. v době bronzové. Není známo, zda umístění Callanish Stones má nebo mělo astronomický význam. Tvar osmičky této i všech ostatních analem způsobuje sklon zemské osy a eliptičnost oběžné dráhy Země kolem Slunce. Při slunovratech je Slunce v horním nebo dolním bodu analemy. Rovnodennosti zase odpovídají středním polohám analemy, nikoliv průsečíku. Tento pátek v 1:04 UT, v Americe stále ve čtvrtek, je rovnodennost, kdy je délka dne a noci na celé planetě Zemi stejná. Mnoho kultur oslavuje změnu ročního období při rovnodennosti.

Zkoumejte vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Analemma
  2. GmrPhotographer.net: 2017 Solar Analemma over Callanish
  3. Wikipedia: Callanish
  4. Wikipedia: Outer_Hebrides
  5. Wikipedia: Scotland
  6. Wikipedia: United_Kingdom
  7. Wikipedia: Callanish_Stones
  8. Youtu.be: The Callanish Stones 4k drone , Isle of Lewis, Scotland
  9. Wikipedia: Bronze_Age
  10. Youtube.com: Callanish Stones (4k) // Isle of Lewis // Outer Hebrides // Scotland
  11. APOD: 2016-08-22 Tutulema: Analema se slunečním zatměním
  12. NASA: What Causes the Seasons?
  13. Wolfram.com: Ellipse
  14. Nic.in: season_climate.jpg
  15. NASA: Our Sun
  16. APOD: 2017-06-21 Slunovratové sluneční hodiny
  17. APOD: 2017-03-19 Rovnodennost na otáčející se Zemi
  18. NASA: TIME ZONES AND UNIVERSAL TIME
  19. Wikipedia: Americas
  20. Wikipedia: Equinox
  21. MentalFloss.com: 6 Ways to Celebrate the Autumnal Equinox
  22. APOD: 2016-03-20 Malebný rovnodenní západ slunce

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Štítky: Rovnodennost, Callanish Stones, Seasons

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »