Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. červenec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. červenec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Na okraji vesmíru

Uznání a copyright: Ralf Rohner

Kde začíná vesmír? Pro účely kosmických letů by se dalo říci, že na Kármánově hranici, která je v současnosti definována ve výšce 100 kilometrů. Jiní by mohli tuto hranici klást do výšky 80 kilometrů nad hladinou moře. Žádná ostrá fyzikální hranice, která by označovala konec atmosféry a začátek vesmíru, ovšem neexistuje. Kármánova hranice samotná je ve skutečnosti někde poblíž přechodu mezi horní mezosférou a spodní termosférou. Noční svítící oblaka se vyskytují v létě ve vysokých nadmořských výškách, vznikají poblíž horní části mezosféry až do výšek přibližně 80 kilometrů, též se jim říká polární mezosférické mraky. Aurorální pásy severní (a jižní) polární záře způsobují energetické částice vzbuzující atomy v řídké termosféře, které mohou sahat nad 80 kilometrů až do výšky přes 600 kilometrů. Tento snímek pořízený z pilotní kabiny při letu ve výšce 10 kilometrů v říši stratosférické aeronautiky zachycuje jak noční svítící oblaka, tak severní polární záři pod hvězdnou oblohou při pohledu k horizontu planety Země a k okraji vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: The Billionaire Space Race And The Karman Line?
  2. Wikipedia: Kármán line
  3. NASA: Earth's Atmospheric Layers
  4. APOD: 2020-06-19 Žilkování nebe
  5. APOD: 2021-01-14 Polární září zdobená obloha
  6. NASA: SOFIA Offers New Way to Study Earth’s Atmosphere
  7. Youtube.com: Northern Nights

Štítky: Polární záře, Noční svítící oblaka, Kármánova hranice


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »