Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. červenec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. červenec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Na okraji vesmíru

Uznání a copyright: Ralf Rohner

Kde začíná vesmír? Pro účely kosmických letů by se dalo říci, že na Kármánově hranici, která je v současnosti definována ve výšce 100 kilometrů. Jiní by mohli tuto hranici klást do výšky 80 kilometrů nad hladinou moře. Žádná ostrá fyzikální hranice, která by označovala konec atmosféry a začátek vesmíru, ovšem neexistuje. Kármánova hranice samotná je ve skutečnosti někde poblíž přechodu mezi horní mezosférou a spodní termosférou. Noční svítící oblaka se vyskytují v létě ve vysokých nadmořských výškách, vznikají poblíž horní části mezosféry až do výšek přibližně 80 kilometrů, též se jim říká polární mezosférické mraky. Aurorální pásy severní (a jižní) polární záře způsobují energetické částice vzbuzující atomy v řídké termosféře, které mohou sahat nad 80 kilometrů až do výšky přes 600 kilometrů. Tento snímek pořízený z pilotní kabiny při letu ve výšce 10 kilometrů v říši stratosférické aeronautiky zachycuje jak noční svítící oblaka, tak severní polární záři pod hvězdnou oblohou při pohledu k horizontu planety Země a k okraji vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: The Billionaire Space Race And The Karman Line?
  2. Wikipedia: Kármán line
  3. NASA: Earth's Atmospheric Layers
  4. APOD: 2020-06-19 Žilkování nebe
  5. APOD: 2021-01-14 Polární září zdobená obloha
  6. NASA: SOFIA Offers New Way to Study Earth’s Atmosphere
  7. Youtube.com: Northern Nights

Štítky: Polární záře, Noční svítící oblaka, Kármánova hranice


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »