Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. červen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. červen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Noční svítící oblaka, reflexe a siluety

Uznání a copyright: Peter Simmering

Někdy je noc na zemi, ale den ve vzduchu. Jak se země otáčí až zapadne slunce, tak se vzhůru zvedá západ slunce. Takže při západu slunce na zemi sluneční světlo stále ozařuje mračna nahoře. Za obvyklých okolností se dá vidět krásný západ slunce, ale někdy velice vysoko plují neobvyklá noční svítící oblaka, která se dají vidět dávno po setmění. Normálně jsou příliš slabá, než aby se dala spatřit, ale plují tak vysoko, že se dají vidět i dávno po setmění. I když jsou zpravidla slabá, tak v létě při osvětlení slunečním světlem zespaodu se mohou stát po západu slunce viditelnými. Noční svítící oblaka jsou nejvyšší známé mraky a považují se za součást polárních mezosférických mraků. Zde je vidět síť nočních svítících mraků zobrazená před dvěma týdny nejenom daleko na obloze, ale také v odrazech malého jezera trochu na sever od města Zwolle v Holandsku, přičemž jsou proti obzoru vidět v ostrém kontrastu siluety stromů. Neobvykle jasná noční svítící oblaka se nadále objevují nad většinou severní Evropy. Teprve v průběhu minulého desetiletí bylo o nočních svítících oblacích mnohé objeveno, ale jak vznikají a vyvíjejí se zůstává předmětem aktivního výzkumu.

Galerie: Nedávná noční svítící oblaka nad Evropou

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2017-06-01 Východ stínu a západ Slunce
  2. NASA: NASA Our World: What is a Cloud?
  3. APOD: 1998-05-26 A Seemingly Square Sun
  4. Wikipedia: Noctilucent_cloud
  5. APOD: 2012-08-22 Oblaka na hranici vesmíru
  6. AtOptics.co.uk: About NLCs, Polar Mesospheric Clouds
  7. Wikipedia: Polar_mesospheric_clouds
  8. Youtube.com: Noctilucent Cloud Sightings
  9. Youtube.com: ZWOLLE - A Timelapse Short Film - 4K
  10. Wikipedia: Netherlands
  11. APOD: 2016-05-01 Rozjímání o Slunci
  12. NASA: Noctilucent Clouds
  13. Wikipedia: Europe
  14. NASA: Strange Clouds
  15. Harvard.edu: An updated review of polar mesosphere summer echoes: Observation, theory, and their relationship to noctilucent clouds and subvisible aerosols
  16. Facebook: Noctilucent Clouds: 2019 June

Štítky: Noční svítící oblaka, Netherlands, Západ slunce


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »