Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Noční svítící oblaka nad Paříží

Uznání a copyright: Bertrand Kulik

Je sezóna severních noční svítících oblaků. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků tvořících se pouze za specifických podmínek ve vyšších vrstvách atmosféry a mohou být viditelná na konci léta při západu Slunce, když jsou osvětlena slunečním světlem zespodu. Noční svítící oblaka jsou nejvyšší známá oblaka a dnes jsou již prokázaná jako polární mezosférické oblaka pozorovaná ze země. Přestože jsou noční svítící oblaka od roku 2007 pozorována pomocí družice NASA AIM, tak toho o nich zůstává mnoho neznámého a jsou předmětem aktivního výzkumu. Na snímku jsou vidět rozsáhlá zvlněná noční svítící oblaka plující nad francouzskou Paříží. Z několika severních lokalit jsou již letos hlášeny zvláště živé úkazy nočních svítících mraků.
Poznámka překladatele: Noční svítící oblaka lze pozorovat většinou v letních měsících, nejen na konci léta.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-06-26 Noční svítící oblaka, reflexe a siluety
  2. Wikipedia: Noctilucent_cloud
  3. Weather.com: Noctilucent Clouds: Earth's Highest Clouds Are Now in View in Parts of the Northern Hemisphere
  4. Wikipedia: Polar_mesospheric_clouds
  5. NASA: Strange Clouds
  6. NASA: AIM - Aeronomy of Ice in the Mesosphere
  7. Harvard.edu: Waves at the edge of space revealed by noctilucent cloud observations using camera and lidar
  8. Flickr.com: Bertrand Kulik: Noctiluques Parisiens
  9. LiveScience.com: Silver Lining? Rare Night-Shining Clouds Are Becoming More Common
  10. Wikipedia: France
  11. Youtube.com: Travel Paris in a Minute - Aerial Drone Video | Expedia
  12. SpaceWeatherGallery.com: nlc_gallery
  13. IstockPhoto.com: Foto: Kočka s brýlemi :-)
  14. APOD: 2019-07-26 Nebeské žilky

Štítky: Paris, Noční svítící oblaka, Polar mesospheric clouds


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »