Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Webbovo první hluboké pole

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI, NIRCam

Toto je doposud nejhlubší a nejostřejší infračervený snímek vesmíru. Pohled na raný vesmír v souhvězdí Létající ryby (Volans) pořídil přístroj NIRCam za 12,5 hodin expozičního času na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba. Hvězdy se šesti viditelnými paprsky se samozřejmě nacházejí úplně uvnitř naší Mléčné dráhy. Tento difrakční obrazec je charakteristický pro 18 šestiúhelníkových segmentů Webbova zrcadla, které spolu tvoří jediné primární zrcadlo o průměru 6,5 metru. Tisíce galaxií, které zaplavují zorné pole, jsou členy kupy galaxií SMACS0723-73 ve vzdálenosti asi 4,6 miliardy světelných let. Hluboké pole se zdá být zamořené svítícími oblouky, což jsou ovšem ještě více vzdálené galaxie. Jejich obrazy jsou zborceny a zvětšeny jevem gravitační čočky způsobené hmotou kupy galaxií, v níž převládá temná hmota. Analýza světla ze dvou oddělených oblouků pod jasnou hvězdou s paprsky přístrojem NIRISS Webbova dalekohledu ukazuje, že oba oblouky jsou obrazem stejné galaxie v pozadí. A světlu této galaxie trvalo asi 9,5 miliardy let, než se dostalo ke Kosmickému dalekohledu Jamese Webba.

Seznam odkazů v popisu

  1. WebbTelescope.org: Webb's First Deep Field Unveiled (NIRCam Image)
  2. WebbTelescope.org: Zoomable Image: Deep Field SMACS 0723 (NIRCam)
  3. WebbTelescope.org: How Does Webb See Back in Time?
  4. WebbTelescope.org: Join Webb on a journey of discovery
  5. APOD: 2022-03-19 2MASS J17554042 6551277
  6. APOD: 2022-05-11 Gravitační škleb
  7. WebbTelescope.org: Webb's First Deep Field (NIRISS Emission Spectra)
  8. WebbTelescope.org: NASA Reveals Webb Telescope's First Images of Unseen Universe

Štítky: Smacs 0723-73, Kupa galaxií, Gravitační čočky


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »