Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Paris

Štítek: Paris

APOD Noční svítící oblaka nad Paříží

Je sezóna severních noční svítících oblaků. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků tvořících se pouze za specifických podmínek ve vyšších vrstvách atmosféry a mohou být viditelná na konci léta při západu Slunce, když jsou osvětlena slunečním světlem zespodu. Noční svítící...

APOD Cirrus nad Paříží

Co je to nad Paříží? Cirrus. Když mračna typu cirrus odrážejí sluneční světlo, tak se typicky jeví bílá nebo šedá, ale při západu (nebo východu) slunce se proti lépe osvětlené obloze jeví tmavá. Cirry jsou jedním z nejvyšších typů mračen a obvykle jsou tak řídká, že je přes ně vidět...

APOD Duhový obzor v Paříži

Proč je ten obzor tak barevný? Protože na opačné straně od Slunce prší. Na obrázku nahoře je ve skutečnosti jen obyčejná duha. Její neobvyklý vzhled je způsoben tím, že Slunce je při vzniku duhy velmi vysoko. Jelikož střed každé duhy musí být přesně na opačné straně od Slunce, tak vysoké...

APOD Superměsíc nad Paříží

Viděli jste minulou sobotu úplněk? Poslední úplně osvětlený měsíc nazývaný superměsíc se jevil o něco větší než obvykle, protože nastal neobvykle blízko nejbližšímu bodu své dráhy kolem Země. Na snímku nahoře je superměsíc v sobotní noci, jak vychází za špičkou Eiffelovy...

APOD Paříž v noci

Poznáváte na světla města Paříž? Snímek nahoře byl pořízen 25. března z vrcholu 210 metrů vysokého mrakodrapu Montparnasse, mnozí poznají Eiffelovu věž, velkou kopulovitou stavbu Invalidovny (vpravo), nebo barevně osvětlený vyvýšený Metro vlak, který se lehce stáčí ke středu snímku. Blízko...

APOD Merkur a Venuše nad Paříží

Běžte dnes v podvečer ven a podívejte se na jednu z nejzajímavějších planetárních konjunkcí nedávných let. Hned po západu jsou blízko sebe vidět planety Merkur a Venuše. Venuše je nyní vidět jako jeden z nejjasnějších objektů na obloze a často se zaměňuje s nějakým letadlem. (Venuše se...

APOD Noční svítící oblaka nad Paříží

Je sezóna severních noční svítících oblaků. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků tvořících se pouze za specifických podmínek ve vyšších vrstvách atmosféry a mohou být viditelná na konci léta při západu Slunce, když jsou osvětlena slunečním světlem zespodu. Noční svítící...

APOD Cirrus nad Paříží

Co je to nad Paříží? Cirrus. Když mračna typu cirrus odrážejí sluneční světlo, tak se typicky jeví bílá nebo šedá, ale při západu (nebo východu) slunce se proti lépe osvětlené obloze jeví tmavá. Cirry jsou jedním z nejvyšších typů mračen a obvykle jsou tak řídká, že je přes ně vidět...

APOD Duhový obzor v Paříži

Proč je ten obzor tak barevný? Protože na opačné straně od Slunce prší. Na obrázku nahoře je ve skutečnosti jen obyčejná duha. Její neobvyklý vzhled je způsoben tím, že Slunce je při vzniku duhy velmi vysoko. Jelikož střed každé duhy musí být přesně na opačné straně od Slunce, tak vysoké...

APOD Superměsíc nad Paříží

Viděli jste minulou sobotu úplněk? Poslední úplně osvětlený měsíc nazývaný superměsíc se jevil o něco větší než obvykle, protože nastal neobvykle blízko nejbližšímu bodu své dráhy kolem Země. Na snímku nahoře je superměsíc v sobotní noci, jak vychází za špičkou Eiffelovy...

APOD Paříž v noci

Poznáváte na světla města Paříž? Snímek nahoře byl pořízen 25. března z vrcholu 210 metrů vysokého mrakodrapu Montparnasse, mnozí poznají Eiffelovu věž, velkou kopulovitou stavbu Invalidovny (vpravo), nebo barevně osvětlený vyvýšený Metro vlak, který se lehce stáčí ke středu snímku. Blízko...

APOD Merkur a Venuše nad Paříží

Běžte dnes v podvečer ven a podívejte se na jednu z nejzajímavějších planetárních konjunkcí nedávných let. Hned po západu jsou blízko sebe vidět planety Merkur a Venuše. Venuše je nyní vidět jako jeden z nejjasnějších objektů na obloze a často se zaměňuje s nějakým letadlem. (Venuše se...



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »