Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Paris

Štítek: Paris

APOD Noční svítící oblaka nad Paříží

Je sezóna severních noční svítících oblaků. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků tvořících se pouze za specifických podmínek ve vyšších vrstvách atmosféry a mohou být viditelná na konci léta při západu Slunce, když jsou osvětlena slunečním světlem zespodu. Noční svítící...

APOD Cirrus nad Paříží

Co je to nad Paříží? Cirrus. Když mračna typu cirrus odrážejí sluneční světlo, tak se typicky jeví bílá nebo šedá, ale při západu (nebo východu) slunce se proti lépe osvětlené obloze jeví tmavá. Cirry jsou jedním z nejvyšších typů mračen a obvykle jsou tak řídká, že je přes ně vidět...

APOD Duhový obzor v Paříži

Proč je ten obzor tak barevný? Protože na opačné straně od Slunce prší. Na obrázku nahoře je ve skutečnosti jen obyčejná duha. Její neobvyklý vzhled je způsoben tím, že Slunce je při vzniku duhy velmi vysoko. Jelikož střed každé duhy musí být přesně na opačné straně od Slunce, tak vysoké...

APOD Superměsíc nad Paříží

Viděli jste minulou sobotu úplněk? Poslední úplně osvětlený měsíc nazývaný superměsíc se jevil o něco větší než obvykle, protože nastal neobvykle blízko nejbližšímu bodu své dráhy kolem Země. Na snímku nahoře je superměsíc v sobotní noci, jak vychází za špičkou Eiffelovy...

APOD Paříž v noci

Poznáváte na světla města Paříž? Snímek nahoře byl pořízen 25. března z vrcholu 210 metrů vysokého mrakodrapu Montparnasse, mnozí poznají Eiffelovu věž, velkou kopulovitou stavbu Invalidovny (vpravo), nebo barevně osvětlený vyvýšený Metro vlak, který se lehce stáčí ke středu snímku. Blízko...

APOD Merkur a Venuše nad Paříží

Běžte dnes v podvečer ven a podívejte se na jednu z nejzajímavějších planetárních konjunkcí nedávných let. Hned po západu jsou blízko sebe vidět planety Merkur a Venuše. Venuše je nyní vidět jako jeden z nejjasnějších objektů na obloze a často se zaměňuje s nějakým letadlem. (Venuše se...

APOD Noční svítící oblaka nad Paříží

Je sezóna severních noční svítících oblaků. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků tvořících se pouze za specifických podmínek ve vyšších vrstvách atmosféry a mohou být viditelná na konci léta při západu Slunce, když jsou osvětlena slunečním světlem zespodu. Noční svítící...

APOD Cirrus nad Paříží

Co je to nad Paříží? Cirrus. Když mračna typu cirrus odrážejí sluneční světlo, tak se typicky jeví bílá nebo šedá, ale při západu (nebo východu) slunce se proti lépe osvětlené obloze jeví tmavá. Cirry jsou jedním z nejvyšších typů mračen a obvykle jsou tak řídká, že je přes ně vidět...

APOD Duhový obzor v Paříži

Proč je ten obzor tak barevný? Protože na opačné straně od Slunce prší. Na obrázku nahoře je ve skutečnosti jen obyčejná duha. Její neobvyklý vzhled je způsoben tím, že Slunce je při vzniku duhy velmi vysoko. Jelikož střed každé duhy musí být přesně na opačné straně od Slunce, tak vysoké...

APOD Superměsíc nad Paříží

Viděli jste minulou sobotu úplněk? Poslední úplně osvětlený měsíc nazývaný superměsíc se jevil o něco větší než obvykle, protože nastal neobvykle blízko nejbližšímu bodu své dráhy kolem Země. Na snímku nahoře je superměsíc v sobotní noci, jak vychází za špičkou Eiffelovy...

APOD Paříž v noci

Poznáváte na světla města Paříž? Snímek nahoře byl pořízen 25. března z vrcholu 210 metrů vysokého mrakodrapu Montparnasse, mnozí poznají Eiffelovu věž, velkou kopulovitou stavbu Invalidovny (vpravo), nebo barevně osvětlený vyvýšený Metro vlak, který se lehce stáčí ke středu snímku. Blízko...

APOD Merkur a Venuše nad Paříží

Běžte dnes v podvečer ven a podívejte se na jednu z nejzajímavějších planetárních konjunkcí nedávných let. Hned po západu jsou blízko sebe vidět planety Merkur a Venuše. Venuše je nyní vidět jako jeden z nejjasnějších objektů na obloze a často se zaměňuje s nějakým letadlem. (Venuše se...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »