Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. květen 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. květen 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Příčky Červeného obdélníku

Uznání: H. Van Winckel (KU Leuven), M. Cohen (UC Berkeley), H. Bond (STScI). T. Gull (GSFC), ESA, NASA

Úchvatná mlhovina Červený obdélník jeví na tomto snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope charakteristický tvar písmene X a jakoby příček žebříku. Prachový kosmický mrak byl původně identifikován jako silný zdroj infračerveného záření a nyní se věří, že obsahuje ledová prachová zrna a uhlovodíkové molekuly, které vznikaly v chladném výtoku stárnoucí centrální hvězdy. A proč vypadá jako velké X? Pravděpodobným vysvětlením je, že centrální hvězda - ve skutečnosti dvojhvězda - je obklopena tlustým prachovým prstencem, který propichuje jinak sférický výtok do kónických tvarů, které se dotýkají špičkami. A protože prstenec pozorujeme zboku, tak okraje vymezují kónické tvary, které se zdají vytvářet písmeno X. Jednotlivé příčky naznačují, že k odtoku dochází v křečích a záškubech. Mlhovina Červený obdélník, která se nachází ve smyšleném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) ve vzdálenosti asi 2300 světelných let, by se měla proměnit do nádherné planetární mlhoviny poháněné ionizujícím ultrafialovým zářením, až se za několik tisíc let její chladná centrální hvězda stane horkým bílým trpaslíkem. Tento ostrý Hubblův obrázek zabírá ve vzdálenosti Červeného obdélníku asi jen třetinu světelného roku.

Štítky: Prach, Planetární mlhovina, Red rectangle, Hd 44179


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Soví mlhovia

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »