Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. duben 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. duben 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

IC 418: Mlhovina Spirograf

Uznání: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA); Acknowledgement: R. Sahai (JPL) et al.

Co vytváří podivnou strukturu IC 418? Mlhovina IC 418 zvaná Spirograf pro svou podobnost s kresbami z cyklického kreslicího nástroje, je planetární mlhovina se vzory, které zatím nejsou dobře pochopeny. Možná souvisejí s chaotickými větry z proměnné centrální hvězdy, která nepředvídatelně mění jasnost během několika hodin. Naproti tomu důkazy naznačují, že ještě před několika miliony let byla IC 418 pravděpodobně dobře pochopitelnou hvězdou podobnou našemu Slunci. Ještě před několika tisíci lety byla IC 418 pravděpodobně běžným červeným obrem. Protože však hvězdě došlo jaderné palivo, vnější obálka se začala rozpínat ven a zanechala žhavý zbytek jádra odsouzený k tomu, aby se stal bílým trpaslíkem, který je vidět ve středu snímku. Světlo z centrálního jádra excituje okolní atomy v mlhovině a způsobuje jejich záři. IC 418 leží asi 2000 světelných let od nás a rozprostírá se na ploše 0,3 světelného roku. Barevný snímek ve falešných barvách z Hubblova kosmického dalekohledu odhaluje neobvyklé detaily.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Hubble’s Spirograph
  2. WordSmith.org: The Spirograph applet is written using Java.
  3. Wikipedia: Planetary_nebula
  4. Wikipedia: Spirograph
  5. Wikipedia: Stellar_wind
  6. Harvard.edu: Variable central stars of young planetary nebulae. I. Photometric multisite observations of IC 418.
  7. SkyHound.com: IC 418
  8. NASA: The Sun
  9. Wikipedia: IC_418
  10. Historyoftheuniverse.com: History of the Universe eBook
  11. YouTube.com: NASA | Afterschool Universe: Stellar Fusion Demonstration
  12. APOD: 2010-02-21 NGC 2440: Kukla s novým bílým trpaslíkem
  13. APOD: 2000-09-10 Chládnutí bílých trpaslíků
  14. PBS.org: Atom Builder
  15. APOD: Planetary nebulae
  16. Harvard.edu: A self-consistent stellar and 3D nebular model of planetary nebula IC 418
  17. NASA: What Is a Light-Year?
  18. NASA: The Spirograph Nebula (IC 418)
  19. STScI.edu: Hubble Space Telescope
  20. Reddit.com: Foto: Surprised cat :-)

Štítky: IC 418, Spirograph Nebula, Planetární mlhovina


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »