Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. duben 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M57: Prstencová mlhovina z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble Legacy Archive; Processing: Judy Schmidt

Toho neobvyklého tvaru si hvězdáři všimli už před stovkami let, ale nechápali ho. Vypadal totiž jako prstenec na obloze. Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) možná nejznámějším nebeským kruhem. Nyní víme, o co jde a její ikonický tvar je dán naší šťastnou perspektivou. Nedávné zmapování 3D struktury této rozpínající se mlhoviny zčásti založené na tomto zřetelném snímku z Hubbla naznačuje, že mlhovina je poměrně hustý prstenec ve tvaru koblihy obtočený kolem středového oblaku zářivého plynu ve tvaru míče amerického fotbalu. Při pohledu z planety Země se díváme po dlouhé ose fotbalového míče, čelem k prstenci. V tomto dobře prostudovaném příkladu planetární mlhoviny samozřejmě zářící materiál nepochází z planet. Místo toho plynná obálka představuje vnější vrstvy vyvržené z umírající hvězdy kdysi podobné Slunci, která je nyní malým bodem světla v centru mlhoviny. Horká centrální hvězda svým intenzivním ultrafialovým světlem ionizuje atomy v plynu. Prstencová mlhovina má asi jeden světelný rok a je vzdálená asi 2500 světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. InterMountainPet.com: Foto: Psi s hlavami nakřivo :-)
  2. NASA: Saturn
  3. Wikipedia: Ring_Nebula
  4. APOD: 2012-09-15 Kresba Prstencové mlhoviny
  5. NASA: The Colorful Structure of the Ring Nebula
  6. Harvard.edu: Studies of NGC 6720 with Calibrated HST/WFC3 Emission-line Filter Images. III. Tangential Motions using AstroDrizzle Images
  7. Flickr.com: Judy Schmidt: NGC 6720 "Ring"
  8. Wikipedia: Ball_(gridiron_football)
  9. NASA: Earth
  10. APOD: 2011-02-18 Projekt planetární mlhoviny
  11. APOD: 2011-09-01 M27: nekometa
  12. Wikipedia: Planetary_nebula
  13. NASA: Ultraviolet Waves
  14. GSU.edu: _5_ionizuje_atomy_
  15. APOD: 2021-08-18 Prstence kolem Prstencové mlhoviny
  16. NASA: What Is a Light-Year?

Štítky: Planetární mlhovina, Prstencová mlhovina, M57


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »