Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. duben 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M57: Prstencová mlhovina z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble Legacy Archive; Processing: Judy Schmidt

Toho neobvyklého tvaru si hvězdáři všimli už před stovkami let, ale nechápali ho. Vypadal totiž jako prstenec na obloze. Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) možná nejznámějším nebeským kruhem. Nyní víme, o co jde a její ikonický tvar je dán naší šťastnou perspektivou. Nedávné zmapování 3D struktury této rozpínající se mlhoviny zčásti založené na tomto zřetelném snímku z Hubbla naznačuje, že mlhovina je poměrně hustý prstenec ve tvaru koblihy obtočený kolem středového oblaku zářivého plynu ve tvaru míče amerického fotbalu. Při pohledu z planety Země se díváme po dlouhé ose fotbalového míče, čelem k prstenci. V tomto dobře prostudovaném příkladu planetární mlhoviny samozřejmě zářící materiál nepochází z planet. Místo toho plynná obálka představuje vnější vrstvy vyvržené z umírající hvězdy kdysi podobné Slunci, která je nyní malým bodem světla v centru mlhoviny. Horká centrální hvězda svým intenzivním ultrafialovým světlem ionizuje atomy v plynu. Prstencová mlhovina má asi jeden světelný rok a je vzdálená asi 2500 světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. InterMountainPet.com: Foto: Psi s hlavami nakřivo :-)
  2. NASA: Saturn
  3. Wikipedia: Ring_Nebula
  4. APOD: 2012-09-15 Kresba Prstencové mlhoviny
  5. NASA: The Colorful Structure of the Ring Nebula
  6. Harvard.edu: Studies of NGC 6720 with Calibrated HST/WFC3 Emission-line Filter Images. III. Tangential Motions using AstroDrizzle Images
  7. Flickr.com: Judy Schmidt: NGC 6720 "Ring"
  8. Wikipedia: Ball_(gridiron_football)
  9. NASA: Earth
  10. APOD: 2011-02-18 Projekt planetární mlhoviny
  11. APOD: 2011-09-01 M27: nekometa
  12. Wikipedia: Planetary_nebula
  13. NASA: Ultraviolet Waves
  14. GSU.edu: _5_ionizuje_atomy_
  15. APOD: 2021-08-18 Prstence kolem Prstencové mlhoviny
  16. NASA: What Is a Light-Year?

Štítky: Planetární mlhovina, Prstencová mlhovina, M57


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »