Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. září 2011

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. září 2011

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27: nekometa

Uznání a copyright: Martin Pugh

Astronom Charles Messier si při pátrání po kometách na obloze nad Francií 18. století pečlivě vedl seznam objektů, na které narazil, a které určitě nebyly kometami. Toto je číslo 27 z jeho nyní slavného seznamu nekomet. Astronomové 21. století by tento objekt identifikovali jako planetární mlhovinu, ale nejde ani o planetu, i když se v malém dalekohledu jeví okrouhlá a podobná planetě. Messier 27 (M27) je výborným příkladem plynné emisní mlhoviny, která vznikla, když slunci podobná hvězda vyčerpala ve svém jádru palivo. Mlhovina vzniká odhazováním vnějších vrstev do vesmíru, přičemž atomy excitované intenzivním, ale neviditelným ultrafialovým světlem umírající hvězdy, generují viditelnou záři. Mlhovina nese populární jméno Činka a je krásně symetrickým mezihvězdným mračnem plynu o průměru přes 2,5 světelného roku ve vzdálenosti asi 1200 světelných let v souhvězdí Lištičky (Vulpecula). Tento barevný kompozitní obraz zvýrazňuje podrobnosti v dobře prostudované centrální oblasti a slabší, zřídka zobrazované struktury ve vnějším halo mlhoviny. Obraz se skládá z širokopásmových a úzkopásmových snímků pořízených pomocí filtrů citlivých na emise síry, vodíku a kyslíku.

Štítky: Planetární mlhovina, M27, Mlhovina Činka, Charles messier


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »