Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. září 1999

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. září 1999

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hala kolem Prstencové mlhoviny

Uznání: Subaru 8.3-m Telescope, NAOJ

Co se stalo Prstencové mlhovině? Důvěrně známá Prstencová mlhovina, která může být vidět i malými dalekohledy na sebe bere nový vzhled, když se díváme ve slabém světle. Nedávno uvolněný snímek ve falešných barvách - nahoře - pořízený obřím dalekohledem Subaru ukazuje detaily obřích hal difuzního plynu, které obepínají celou strukturu. Prstencová mlhovina, též známá jako M57, je nesouměrná planetární mlhovina, typ mlhoviny, která vzniká, když hvězda podobná Slunci dospěje k odhození vnější atmosféry a stává se bílým trpaslíkem. Prstencová mlhovina je asi 2000 světelných let daleko a hlavní prstenec zabírá asi jeden světelný rok. Původ a budoucí vývoj vnějších hal Prstencové mlhoviny je nadále předmětem výzkumu.

Štítky: Prstencová mlhovina, Planetární mlhovina


45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »