Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. duben 2015

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. duben 2015

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sova a galaxie

Uznání a copyright: Christoph Kaltseis - Poem: Apologies to Edward Lear

The Owl and the Galaxy

The Owl and the Galaxy sail these skies
With blue and yellow star.

They go together beneath the Big Dipper,
If you wonder where they are.

The Galaxy's light shines through the night,
Ten millions of light-years away.

But never fear the Owl is near,
Inside the Milky Way.

A cosmic shroud, the Owl is proud,
its central star a must.

And the spiral Galaxy lies on edge
To show off all its dust,
Its dust,
Its dust,
To show off all its dust.

- = O = -

Luděk Pokluda:                           

O Sově a Galaxii

Modrá sova s galaxií se na obloze nepřekryjí.
Mají kolem sebe špendlíčky, žluté a modré hvězdičky.
Plují pod vozem velikým,
Když se zeptáš kde a s kým?

Zazáří galaxie v časech večerních,
Z dálav deseti milionů let světelných.

Však neboj se již, vždyť sova je blíž,
je v naší Mléčné dráze, kam dohlédne se snáze.
Jak hrdý druh, kol sovy je pruh,
oba si hvězda stežejní svou gravitací připevní.

Spirála Galaxie na bok se povalí,
Svůj prach na odiv odhalí.

Jen prach
Ten prach
Všechen svůj prach.



- = O = -

Pavel Šebela:                           
Sova a galaxie, plují si nebem,
společně se žlutou a modrou stálicí,
pod velkým vozem, jenž se nad nimi tyčí
chceme-li vědět kde vlastně být ráčí

Světlo galaktické v noci sem svítí
10 milionů světelných let sem letí

Ale nemějte obavy, sova je blízko
uvnitř Mléčné dráhy, má svoje hnízdo

Svými křídly hrdě skrývá
centrální hvězdu z níž právě vzniká

A spirální galaxie na hraně ležící
ukazuje její prach, uvnitř se kupící
její prach
její prach
všechen její prach.



- = O = -

Jan Poslušný:                           

Sova a Galaxie.

Obě plují oblohou spolu.
Kde že jsou?

Poblíže modré a žluté hvězdy Velkého Vozu jsou.
Světlo Galaxie prosvítilo nocí deset milionů let dlouhou.

Sova zasvítí spolu s Mléčné Dráhy svitem,
bez obav z pohasnutí.

Pyšná je Sova na svůj kosmický rubáš,
hlavní se přec stala hvězdou.

Vždyť ta Galaxie leží až na pokraji,
chlubí se jejímu prachu,
chlubí se veškerému, nicotnému prachu.



- = O = -

Josef Brožík:                           

Sova a galaxie

Sova a galaxie na nebi jdou
pod Velkým vozem pospolu oblohou
se dvěma hvězdami žlutou a modrou
kdyby jsi přemýšlel, kde býti mohou.

Daleko miliony let cest světla
galaktické světlo do noci září,
sova je vždy blízko, tak neměj strach,
přebývá v oblastech mléčné dráhy.

Sova bdí hrdě v svém kosmickém závoji,
centrální hvězda jí prosvítá háv,
spirální galaxie v jejím mlhavém okraji
zjevuje stále svůj vesmírný prach,
zjevuje prach,
zjevuje prach,
zjevuje stále svůj vesmírný prach.

- = O = -

Jiří Voříšek:                           

Sova a spirála

Sova a spirála plují oblohou,
společnice mají: Jsou to hvězda žlutá a modrá.
Kam napřít zrak? Kde vidět jsou?
Velká medvědice - toť volba jest dobrá.

Spirály dálava každým z nás zamává.
Tváří v tvář věkům světlo se nevzdává - letí deset milionů let.

A naopak sova za humny doslova,
je součástí našeho ostrova.

Na prašný háv, pyšná jak páv,
centrální hvězda musí být.

Na hraně ležící, na odiv stavící
svůj prach,
prach svůj,
vzdálená spirála, svým prachem halená.


Poznámka překladatele: Text básně ponecháváme v originále. Zdařilé převody do češtiny, pokud budou zaslány adresu apod4jch zavináč astro tečka cz, budou zveřejněny na tomto místě. Hodnocení si vyhrazuje editor/překladatel české verze. Viz též obdobnou stránku ze 7. dubna 2012.

Štítky: M108, M97, Planetární mlhovina, Spirální galaxie


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »