Úvodní  >  Štítky  >  Štítek M97

Štítek: M97

APOD Kometa, Sova a galaxie

Na tomto teleskopickém snímku z 21. března pózuje pro svůj Messierův moment kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak. Zorné pole široké 1 stupeň sdílí se dvěma dobře známými položkami ze slavného katalogu lovce komet z 18. století. Slabá zelenavá kometa byla asi 75 světelných sekund daleko od naší...

APOD Kometa, Sova a galaxie

Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) si na tomto teleskopickém snímku z 20. dubna vybrala Messierův moment. Asi 1,5 stupňů široké zorné pole sdílí s dobře známými položkami ze slavného katalogu lovce komet z 18. století. Slábnoucí návštěvník vnitřní Sluneční soustavy byl asi 18 světelných minut od...

APOD Velký vůz a pohledy do dálky

Rozpoznat na severní obloze dobře známý asterismu Velký vůz je snadné, i když mnohým připomíná naběračku nebo pluh. Kromě dobře známých spojnic lze najít také slavné jasné mlhoviny severu, které jsou na této pečlivě komponované scéně zvýrazněny s vloženými teleskopickými snímky zasazenými do...

APOD Sova a galaxie

The Owl and the Galaxy The Owl and the Galaxy sail these skies With blue and yellow star. They go together beneath the Big Dipper, If you wonder where they are. The Galaxy's light shines through the night, Ten millions of light-years away. But never fear the Owl is near, Inside...

APOD Severní a Jižní sova

Na tomto neobvyklém srovnání planetárních mlhovin, které zachycuje jejich barevné teleskopické portréty, září zpátky k Zemi dvě kosmické sovy. Vlevo je M97 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), na severní polokouli též známá jako Soví mlhovina. Vpravo je její vizuální protějšek, jižní...

APOD M97: Soví mlhovina

Tato Soví mlhovina si sedí na obloze asi 2600 světelných let daleko dole ve Velkém vozu. Je také katalogizována jako M97, tedy 97. objekt v dobře známém Messierově seznamu a její okrouhlý tvar spolu s dvěma tmavýma "očima" připomíná zírající sovu. Soví mlhovina je jedním ze slabších objektů...

APOD Přehlídka planetárních mlhovin

Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...

APOD Představení planetárních mlhovin

Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...

APOD Kometa, Sova a galaxie

Na tomto teleskopickém snímku z 21. března pózuje pro svůj Messierův moment kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak. Zorné pole široké 1 stupeň sdílí se dvěma dobře známými položkami ze slavného katalogu lovce komet z 18. století. Slabá zelenavá kometa byla asi 75 světelných sekund daleko od naší...

APOD Kometa, Sova a galaxie

Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) si na tomto teleskopickém snímku z 20. dubna vybrala Messierův moment. Asi 1,5 stupňů široké zorné pole sdílí s dobře známými položkami ze slavného katalogu lovce komet z 18. století. Slábnoucí návštěvník vnitřní Sluneční soustavy byl asi 18 světelných minut od...

APOD Velký vůz a pohledy do dálky

Rozpoznat na severní obloze dobře známý asterismu Velký vůz je snadné, i když mnohým připomíná naběračku nebo pluh. Kromě dobře známých spojnic lze najít také slavné jasné mlhoviny severu, které jsou na této pečlivě komponované scéně zvýrazněny s vloženými teleskopickými snímky zasazenými do...

APOD Sova a galaxie

The Owl and the Galaxy The Owl and the Galaxy sail these skies With blue and yellow star. They go together beneath the Big Dipper, If you wonder where they are. The Galaxy's light shines through the night, Ten millions of light-years away. But never fear the Owl is near, Inside...

APOD Severní a Jižní sova

Na tomto neobvyklém srovnání planetárních mlhovin, které zachycuje jejich barevné teleskopické portréty, září zpátky k Zemi dvě kosmické sovy. Vlevo je M97 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), na severní polokouli též známá jako Soví mlhovina. Vpravo je její vizuální protějšek, jižní...

APOD M97: Soví mlhovina

Tato Soví mlhovina si sedí na obloze asi 2600 světelných let daleko dole ve Velkém vozu. Je také katalogizována jako M97, tedy 97. objekt v dobře známém Messierově seznamu a její okrouhlý tvar spolu s dvěma tmavýma "očima" připomíná zírající sovu. Soví mlhovina je jedním ze slabších objektů...

APOD Přehlídka planetárních mlhovin

Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...

APOD Představení planetárních mlhovin

Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »