Na tomto teleskopickém snímku z 21. března pózuje pro svůj Messierův moment kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak. Zorné pole široké 1 stupeň sdílí se dvěma dobře známými položkami ze slavného katalogu lovce komet z 18. století. Slabá zelenavá kometa byla asi 75 světelných sekund daleko od naší...
Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) si na tomto teleskopickém snímku z 20. dubna vybrala Messierův moment. Asi 1,5 stupňů široké zorné pole sdílí s dobře známými položkami ze slavného katalogu lovce komet z 18. století. Slábnoucí návštěvník vnitřní Sluneční soustavy byl asi 18 světelných minut od...
Rozpoznat na severní obloze dobře známý asterismu Velký vůz je snadné, i když mnohým připomíná naběračku nebo pluh. Kromě dobře známých spojnic lze najít také slavné jasné mlhoviny severu, které jsou na této pečlivě komponované scéně zvýrazněny s vloženými teleskopickými snímky zasazenými do...
The Owl and the Galaxy The Owl and the Galaxy sail these skies With blue and yellow star. They go together beneath the Big Dipper, If you wonder where they are. The Galaxy's light shines through the night, Ten millions of light-years away. But never fear the Owl is near, Inside...
Na tomto neobvyklém srovnání planetárních mlhovin, které zachycuje jejich barevné teleskopické portréty, září zpátky k Zemi dvě kosmické sovy. Vlevo je M97 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), na severní polokouli též známá jako Soví mlhovina. Vpravo je její vizuální protějšek, jižní...
Tato Soví mlhovina si sedí na obloze asi 2600 světelných let daleko dole ve Velkém vozu. Je také katalogizována jako M97, tedy 97. objekt v dobře známém Messierově seznamu a její okrouhlý tvar spolu s dvěma tmavýma "očima" připomíná zírající sovu. Soví mlhovina je jedním ze slabších objektů...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...
Na tomto teleskopickém snímku z 21. března pózuje pro svůj Messierův moment kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak. Zorné pole široké 1 stupeň sdílí se dvěma dobře známými položkami ze slavného katalogu lovce komet z 18. století. Slabá zelenavá kometa byla asi 75 světelných sekund daleko od naší...
Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) si na tomto teleskopickém snímku z 20. dubna vybrala Messierův moment. Asi 1,5 stupňů široké zorné pole sdílí s dobře známými položkami ze slavného katalogu lovce komet z 18. století. Slábnoucí návštěvník vnitřní Sluneční soustavy byl asi 18 světelných minut od...
Rozpoznat na severní obloze dobře známý asterismu Velký vůz je snadné, i když mnohým připomíná naběračku nebo pluh. Kromě dobře známých spojnic lze najít také slavné jasné mlhoviny severu, které jsou na této pečlivě komponované scéně zvýrazněny s vloženými teleskopickými snímky zasazenými do...
The Owl and the Galaxy The Owl and the Galaxy sail these skies With blue and yellow star. They go together beneath the Big Dipper, If you wonder where they are. The Galaxy's light shines through the night, Ten millions of light-years away. But never fear the Owl is near, Inside...
Na tomto neobvyklém srovnání planetárních mlhovin, které zachycuje jejich barevné teleskopické portréty, září zpátky k Zemi dvě kosmické sovy. Vlevo je M97 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), na severní polokouli též známá jako Soví mlhovina. Vpravo je její vizuální protějšek, jižní...
Tato Soví mlhovina si sedí na obloze asi 2600 světelných let daleko dole ve Velkém vozu. Je také katalogizována jako M97, tedy 97. objekt v dobře známém Messierově seznamu a její okrouhlý tvar spolu s dvěma tmavýma "očima" připomíná zírající sovu. Soví mlhovina je jedním ze slabších objektů...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
