Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. září 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. září 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

MyCn 18: Planetární mlhovina Vyryté přesýpací hodiny

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & License: Judy Schmidt

Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru slunečních hodin. Její nukleární palivo je vyčerpané a tak nastává krátká, okázalá, závěrečná fáze života Slunci podobných hvězd, kdy odhazují svoje vnější vrstvy a jádro se stává chládnoucím a slábnoucím bílým trpaslíkem. Astronomové v roce 1995 využili Hubblův kosmický dalekohled k pořízení série snímků této planetární mlhoviny včetně toho, na který se díváte. Jsou zde zachyceny jemné prstence barevného zářícího plynu (dusík - červeně, vodík - zeleně a kyslík - modře), které ohraničují řídké stěny přesýpacích hodin. Bezprecedentně ostré snímky z Hubbla umožnily odhalit překvapivé podrobnosti procesu vyvrhování mlhoviny, který pomáhá odhalovat záhady komplexních tvarů a symetrií planetárních mlhovin jako je MyCn 18.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Engraved_Hourglass_Nebula
  2. Wikipedia: Planetary_nebula
  3. NASA: Nuclear Thermal Propulsion: Game Changing Technology for Deep Space Exploration
  4. NASA: Our Sun
  5. Ncku.edu.tw: The Main Sequence Blues
  6. APOD: 2000-09-10 Chládnutí bílých trpaslíků
  7. APOD: 2001-08-06 Dalekohled Hubble Space Telescope na oběžné dráze
  8. APOD: Planetary Nebulae
  9. HubbleSite.org: Planetary Nebula MyCn18: An Hourglass Pattern Around a Dying Star
  10. Flickr.com: Judy Schmidt - MyCn 18 "Etched Hourglass"
  11. LANL.gov: Nitrogen
  12. Youtube.com: Hindenburg Crash in 1937 - Original Footage!
  13. Jlab.org: The Element Oxygen
  14. Wikipedia: Hourglass
  15. Harvard.edu: The Etched Hourglass Nebula MYCN 18. II. A Spatio-kinematic Model
  16. APOD: 1996-01-17 NGC 7027: A Dying Star's Nebula
  17. Washington.edu: The Catalog of Hubble Images of Nascent and Infantile Planetary Nebulae

Štítky: Planetární mlhovina, Bílý trpaslík, Hubble


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »