Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. září 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. září 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

MyCn 18: Planetární mlhovina Vyryté přesýpací hodiny

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & License: Judy Schmidt

Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru slunečních hodin. Její nukleární palivo je vyčerpané a tak nastává krátká, okázalá, závěrečná fáze života Slunci podobných hvězd, kdy odhazují svoje vnější vrstvy a jádro se stává chládnoucím a slábnoucím bílým trpaslíkem. Astronomové v roce 1995 využili Hubblův kosmický dalekohled k pořízení série snímků této planetární mlhoviny včetně toho, na který se díváte. Jsou zde zachyceny jemné prstence barevného zářícího plynu (dusík - červeně, vodík - zeleně a kyslík - modře), které ohraničují řídké stěny přesýpacích hodin. Bezprecedentně ostré snímky z Hubbla umožnily odhalit překvapivé podrobnosti procesu vyvrhování mlhoviny, který pomáhá odhalovat záhady komplexních tvarů a symetrií planetárních mlhovin jako je MyCn 18.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Engraved_Hourglass_Nebula
  2. Wikipedia: Planetary_nebula
  3. NASA: Nuclear Thermal Propulsion: Game Changing Technology for Deep Space Exploration
  4. NASA: Our Sun
  5. Ncku.edu.tw: The Main Sequence Blues
  6. APOD: 2000-09-10 Chládnutí bílých trpaslíků
  7. APOD: 2001-08-06 Dalekohled Hubble Space Telescope na oběžné dráze
  8. APOD: Planetary Nebulae
  9. HubbleSite.org: Planetary Nebula MyCn18: An Hourglass Pattern Around a Dying Star
  10. Flickr.com: Judy Schmidt - MyCn 18 "Etched Hourglass"
  11. LANL.gov: Nitrogen
  12. Youtube.com: Hindenburg Crash in 1937 - Original Footage!
  13. Jlab.org: The Element Oxygen
  14. Wikipedia: Hourglass
  15. Harvard.edu: The Etched Hourglass Nebula MYCN 18. II. A Spatio-kinematic Model
  16. APOD: 1996-01-17 NGC 7027: A Dying Star's Nebula
  17. Washington.edu: The Catalog of Hubble Images of Nascent and Infantile Planetary Nebulae

Štítky: Planetární mlhovina, Bílý trpaslík, Hubble


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »