Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Hubble

Štítek: Hubble

APOD Galaxie Pulec z Hubbla

Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto úchvatném pohledu, který vychází z obrazových dat z archivu Hubble Legacy, tvoří vzdálené galaxie dramatické pozadí pro narušenou spirální galaxii Arp 188, neboli Pulec. Tento kosmický Pulec je vzdálený pouhých 420 milionů světelných roků v severním...

APOD Mlhovina Mořský racek nad Pinnacles Peak

Pták je větší než vrchol. Mlhovina pro svůj ptačí tvar zvaná Mořský racek je velká, emisní mlhovina na noční obloze, která se úhlově prostírá na více než pětinásobku průměru úplňku a má přes 200 světelných roků. Hlava mlhoviny je katalogizována jako IC 2177 a hvězdokupa pod jejím pravým křídlem je...

APOD AM1054: Tvorba hvězd při srážce galaxií

Kolik hvězd se zrodí při srážce galaxií? V případě AM1054-325, zobrazené zde na nedávno zveřejněném snímku Hubblova kosmického dalekohledu, je odpověď miliony. Místo toho, aby se hvězdy zničily, tak jak galaxie AM1054-325 a její blízká galaxie kolem sebe obíhají, jejich gravitace a pohyb...

APOD Hoagův objekt: Téměř dokonalá prstencová galaxie

Je to jedna nebo dvě galaxie? Tato otázka vyvstala v roce 1950, kdy astronom Arthur Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Na vnější straně se nachází prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco poblíž středu leží koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně...

APOD Kuželová mlhovina z Hubbla

V obřím prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Kužely, pilíře a majestátní plynoucí tvary se ve hvězdných školkách hojně vyskytují tam, kde rodící se oblaka plynu a prachu bičují energické větry nově se rodících hvězd. Dobře známým příkladem je Kuželová mlhovina, která se...

APOD Arp 87: Slučující se galaxie z Hubbla

Toto je tanec smrti. Zatímco tyto dvě velké galaxie svádějí souboj, tak je zároveň spojuje přes 75 000 světelných roků dlouhý kosmický most hvězd, plynu a prachu. Most samotný je pádným důkazem toho, že oba obrovské hvězdné systémy prošly těsně vedle sebe a zažily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou...

APOD Edwin Hubble objevuje Vesmír

Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...

APOD Kulová hvězdokupa NGC 6355 z Hubbla

Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za dávných časů, kdy naše Galaxie teprve vznikala, se po ní potulovaly snad tisíce kulových hvězdokup. Dnes jich zbývá méně než 200. Opakované srážky mezi sebou nebo s galaktickým centrem v průběhu věků mnohé kulové hvězdokupy zničily. Pozůstatky jsou...

APOD Spirální galaxie z Arp 274 ve srážce

V Panně se porovnávají dvě galaxie a zde jsou jejich nejnovější snímky. Pokud se srazí dvě galaxie, tak jejich hvězdy se obvykle nesrazí. Je to proto, že galaxie jsou většinou prázdný prostor a hvězdy, jakkoli jsou jasné, zabírají jen malou část tohoto prostoru. Během srážky však může jedna galaxie...

APOD Motýlí mlhovina z Hubbla

Jak hvězdy stárnou, tak mohou vytvářet krásné útvary, někdy podobné květinám nebo hmyzu. Takovým pozoruhodným příkladem je NGC 6302, Motýlí mlhovina. I když má rozpětí plynových křídel přes 3 světelné roky a odhadovaná teplota na povrchu přesahuje 200 000 °C, tak stárnoucí centrální...

APOD Spirální galaxie NGC 1300 s příčkou

Středem této spirální galaxie vede příčka. A ve středu té příčky je menší spirála. A ve středu té spirály je superhmotná černá díra. To všechno se děje ve velké, krásné spirální galaxii s příčkou katalogizované jako NGC 1300, která se nachází zhruba 70 milionů světelných roků daleko v souhvězdí...

APOD Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Hvězdné větry a radiace opracovaly toto majestátní mračno mezihvězdného prachu při jeho cestě vesmírem do rozpoznatelného tvaru. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a je ponořeno do rozlehlé a komplexní Mlhoviny Orion (M42). Tento objekt, který je sice velice zajímavé, ale obtížné vidět...

APOD Stephanův kvintet z Webba, Hubbla a Subaru

Dobře, ale proč byste nemohli kombinovat snímky z Webba a Hubbla? Můžete, a dnešní snímek ukazuje jeden takový působivý výsledek. Nedávno vypuštěný Kosmický dalekohled Jamese Webba (Webb) má sice větší zrcadlo než Hubble, ale specializuje se na infračervené světlo a nemůže vidět modrou barvu, jen od...

APOD V centru mlhoviny Kočičí oko

Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...

APOD M51: Vírová galaxie z Hubbla

Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. Galaxie M51, též známá jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze o rozměru 60 tisíc světelných roků pouhých 30 milionů světelných roků daleko. Snímek je digitální kombinací snímků pořízených v různých barvách Hubblovým...

APOD Spirální galaxie NGC 1512: Vnitřní prstence

Většina galaxií nemá žádné prstence, tak proč má tato galaxie dva? Začněme tím, že jasný pruh poblíž středu NGC 1512 je jaderný prstenec, prstenec, který obklopuje střed galaxie a jasně září nedávno vzniklými hvězdami. Většina hvězd a doprovodného plynu a prachu, však obíhá kolem galaktického středu...

APOD Mlhovina Bublina z Hubbla

Hmotné hvězdy mohou nafukovat bubliny. Na snímku je vidět nejslavnější ze všech kosmických bublin NGC 7635, též prostě známá jako Bublinová mlhovina. I když tato bublina o průměru 7 světelných roků vypadá křehce, tak nabízí důkazy bouřlivých procesů. Vlevo nahoře nad středem Bubliny je horká hvězda...

APOD Jupiter z Hubbla a zmenšující se Velká rudá skvrna

Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy a jeho hmotnost je přibližně 320krát větší než hmotnost Země. Na Jupiteru se nachází jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů, Velká rudá skvrna (GRS - Great Red...

APOD Mlhovina Kočičí oko opticky a rentgenově

Někomu to připomíná kočičí oko. Jiným zase připadá jako obří kosmická mušle. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin tvořenou plynem vyvrženým v krátké, ale slavné fázi na konci života hvězdy podobné Slunci. Umírající centrální hvězda této...

APOD Halloween a mlhovina Hlava ducha

Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...

APOD NGC 520: Galaxie ve srážce z Hubbla

Je to jedna galaxie nebo dvě? Předpokládá se, že směsice hvězd, plynu a prachu, která tvoří NGC 520, obsahuje pozůstatky dvou samostatných disků galaxií. Charakteristickou součástí NGC 520 je pás složitě propleteného prachu, který probíhá vertikálně dolů po hřbetu srážejících se galaxií, jak je...

APOD M57: Prstencová mlhovina z Hubbla

Vyjma prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším nebeským kruhem. Její klasický vzhled je však pochopitelně daný naší vlastní perspektivou. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, zčásti založené i na tomto jasném snímku z Hubbla ukazuje, že mlhovina je...

APOD Prstencová galaxie AM 0644 741

Okraj velké modré galaxie vpravo je nesmírně velká prstencová struktura o průměru 150 000 světelných roků, která se skládá z nově vzniklých, velice jasných a hmotných hvězd. Prstencová galaxie, též známa jako AM 0644-741, vznikla při nesmírné galaktické srážce. Pokud dojde ke srážce galaxií, tak obě...

APOD Mlhovina v Orionu: Hubblův pohled

Jen málo kosmických pohledů podněcuje představivost natolik, jako Mlhovina v Orionu. Mlhovina je též známá jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných roků. Mlhovina v Orionu nabízí jednu z...

APOD NGC 602 a dál

Ta mračna mohou vypadat jako ústřice a hvězdy jako perly, ale dívejte se ještě dál. Na okraji Malého Magellanova mračna, satelitní galaxie vzdálené asi 200 000 světelných roků, se nachází 5 milionů let mladá hvězdokupa NGC 602. NGC 602 obklopuje zárodečný plyn a prach, který je vidět na úžasném...

APOD Spirální galaxie M66 z Hubbla

Vždycky je pěkné podívat se novýma očima na starého přítele. Něco takového představuje tento snímek blízké spirální galaxie M66 z Hubblova kosmického dalekohledu. Spirální galaxie s malou centrální příčkou M66 je členem skupiny tří galaxií Leo Triplet ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných roků od...

APOD Střed NGC 1316: Po srážce galaxií

Jak tato podivná galaxie vznikla? Z astronomů se stávají detektivové, když se snaží zjistit, co způsobilo tu neobvyklou změť hvězd, plynu a prachu, jakou je NGC 1316. Prohlídka ukazuje, že NGC 1316 je ohromná eliptická galaxie, která nějak obsahuje i tmavé prachové pásy, které jsou obvykle...

APOD Blízká hmotná spirální galaxie NGC 2841

Je to jedna z nejhmotnějších známých galaxií. Spirální galaxie NGC 2841 je vzdálená zhruba 46 miliónů světelných roků a nachází se v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Na ostrém pohledu je vidět výrazně žluté jádro a galaktický disk tohoto vesmírného ostrova. V různorodých...

APOD Hory v NGC 2174

Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných roků v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory z mračen plynu a prachu opracované větry a zářením nově zrozených hvězd v této oblasti, které jsou nyní rozeseté v otevřených...

APOD Galaxie NGC 5866 viděná zboku

Proč je tato galaxie tak tenká? Mnoho galaxií je právě tak tenkých jako je NGC 5866 zde na snímku, ale od nás nejsou vidět zboku. Galaxie, která je vůči nám orientovaná zboku je naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. NGC 5866 je klasifikovaná jako čočkovitá (lentikulární) galaxie, má četné a komplexní...

APOD Filamenty ve Smyčce v Labuti

Co se nachází na okraji expandující supernovy? Stužky rázových vln mezihvězdného plynu vypadají jemně a delikátně a jsou součástí rázové vlny na expandujícím okraji bouřlivé hvězdné exploze, která mohla být v poslední době ledové před asi 20 000 lety lidmi snadno viditelná. Snímek ...

APOD M2 9: Křídla Motýlí mlhoviny

Jsou hvězdy více ceněny pro své umění až poté co zemřou? Hvězdy obvykle vytvářejí tu nejvíc uměleckou podívanou právě když umírají. V případě hvězd s nízkou hmotností jako je naše Slunce a zde zobrazená M2-9 jsou hvězdy, které se transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odhazováním svých...

APOD NGC 6814: Velká spirální galaxie z Hubbla

Ve středu tohoto poklidného víru hvězd je nejspíš bezohledná nenažraná černá díra. Vír se točí kolem miliard hvězd, ze kterých vynikají ty nejjasnější a nejmodřejší. Rozsah a krása dávají tomuto pohledu označení velká spirální galaxie. Centrální příšera poskytuje důkazy, že se jedná o...

APOD NGC 5189: Neobvykle komplexní planetární mlhovina

Proč je ta mlhovina tak komplexní? Když umírá Slunci podobná hvězda, tak odvrhuje svoje vnější vrstvy obvykle do jediné celkové obálky. Někdy je ta obálka ve tvaru koule, někdy dvojitého laloku a někdy prstence nebo šroubovice. V případě planetární mlhoviny NGC 5189 se ovšem kromě celkového tvaru...

APOD Let Hubblovým ultrahlubokým polem

Jak by to vypadalo létat si vzdáleným vesmírem? Tým astronomů odhadl poměrné vzdálenosti více než 5000 galaxií na jednom z nejvzdálenějším vůbec kdy zobrazeném poli galaxií, na Hubblově ultrahlubokém poli (Hubble Ultra Deep Field - HUDF), a tím k tomu přispěl. Jelikož přeletět vesmír trvá světlu...

APOD Železo z mlhoviny Motýl

Mohou se hvězdy, stejně jako housenky, transformovat na motýly? Ne, ale v případě mlhoviny Motýl, se zdá že ano. Rozpětí jeho křídel je přes 3 světelné roky a tato planetární mlhovina se stala výjmečně horká a jasně září ve viditelném a ultrafialovém světle, ovšem umírající centrální hvězdu uvnitř...

APOD Jasná planetární mlhovina NGC 7027 z Hubbla

Jak vznikla tato neobvyklá planetární mlhovina? NGC 7027 je jedna z nejmenších, nejjasnějších, a co do tvaru nejneobvyklejších známých planetárních mlhovin. Na základě ze Země pozorovatelné rychlosti rozpínání NGC 7027 se dá říci, že to začalo asi před 600 lety. Planetární mlhovina po většinu svojí...

APOD Živý střed mlhoviny Laguna

Střed mlhoviny Laguna víří ohromným vznikáním hvězd. Extrémní hvězdné větry a intenzivní energetické světlo daly vzniknout přinejmenším dvěma dlouhým trychtýřovitým mračnům, každé dlouhé asi půl světelného roku, které jsou vidět uprostřed. Oblast osvětluje nesmírně jasná tamní hvězda Hershel...

APOD Cesta ke kosmickému útesu

Jak by to vypadalo, kdybyste letěli ke Kosmickému útesu? Mlhovinné mračno NGC 2014 může někomu připadat jako oceánský útes, který je ovšem na obloze, přesněji ve Velkém Magellanově mračnu LMC, což je největší satelitní galaxie naší Mléčné dráhy. Hubblův kosmický dalekohled pořídil podrobný...

APOD Galaxie Sviňucha z Hubbla

Co se stalo s touto spirální galaxií? NGC 2936 je ta horní z obou velkých galaxií, ale před pouhými několika stovkami miliónů let to byla nejspíš normální spirální galaxie, otáčela se, tvořily se v ní hvězdy, zkrátka hleděla si svého. Pak se ale dostala příliš blízko ke hmotné eliptické galaxii NGC...

APOD Edwin Hubble objevil Vesmír

Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...

APOD NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla

Mnoho spirálních galaxií má přes svůj střed příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou centrální příčku. Spirální galaxie NGC 1672, na kterou se díváte, má výraznou centrální příčku a její velice podrobný snímek pořídil na oběžné dráze Hubblův kosmický dalekohled. Jsou...

APOD N63A: Zbytek supernovy ve viditelném a rentgenovém světle

Co po sobě zanechala tato supernova? Světlo z obří hvězdné exploze ve Velkém Magellanovu mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) dosáhlo poprvé Zemi před pouhými 2000 lety. LMC je blízký galaktický soused naší Galaxie Mléčné dráhy a fronta zuřivého výbuchu se nyní pohybuje vně a ničí nebo...

APOD M101 21. století

Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...

APOD MyCn 18: Planetární mlhovina Vyryté přesýpací hodiny

Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru...

APOD Arp 87: Srážka galaxií z Hubbla

Toto je smrtící tanec. Jak spolu tyto dvě velké galaxie zápasí, tak se mezi nimi táhne 75 000 světelných let dlouhý kosmický most z hvězd, plynu a prachu. Most samotný je silným důkazem, že tyto oba dva nesmírně velké systémy prošly blízko sebe a zakusily bouřlivé slapy ...

APOD Panorama Mlhoviny v Lodním kýlu z Hubbla

Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...

APOD Stephanův kvintet z Hubbla

Kdy tyto velké galaxie začali poprvé tančit? Ve skutečnosti jsou jenom čtyři z pěti galaxií Stephanova kvintetu zaklesnuté do kosmického tanga opakovaných těsných přiblížení ve vzdálenosti asi 300 miliónů světelných let. Zbylá galaxie se dá snadno určit na tomto nedávno znovu zpracovaném snímku...

APOD Mlhovina Kočičí oko opticky a rentgenově

Někomu připadá jako kočičí oko. Jinému zase jako obří kosmická ulita. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin, které se skládají z plynu vyvrženého v sice slavné, ale krátké fázi ke konci života Slunci podobné hvězdy. Centrální...

APOD Arp 188 a Ocas pulce

Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto skvělém pohledu z obrazového archívu Hubble Legacy Archive utvářejí vzdálené galaxie dramatické pozadí pro roztaženou galaxii Arp 188, neboli Pulec. Kosmický pulec je asi 420 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Draka (Draco). ...

APOD Sloupy v Orlí mlhovině infračerveně

V Orlí mlhovině se rodí nové hvězdy. Tyto nové hvězdy vznikají gravitační kontrakcí v pilířích hustého prachu a plynu a intenzivní záření z těchto nově vzniklých hvězd způsobuje, že se okolní materiál odpařuje pryč. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem ...

APOD Zahalený Mars

Co se to stalo s Marsem? V roce 2001 Mars prošel ohromnou celoplanetární prachovou bouří, jednou z největších kdy zaznamenaných ze Země. Tyto dva snímky z Hubblova kosmického dalekohledu sledují bouři koncem června a počátkem září 2001 a nabízí dramaticky kontrastní...

APOD Mlhovina Červený obdélník z Hubbla

Jak vznikla tak neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu této mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovině dodává energii, ale to nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš pochází z tlustého prachového anuloidu, který škrtí jinak sférický odtok do...

APOD Hubblův Jupiter a zmenšující se Velká rudá skvrna

Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou ve Sluneční soustavě, je 320 krát hmotnější než Země. Na Jupiteru je jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů - Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), která je vidět...

APOD Vzácný záblesk kandidátem na nejvzdálenější spatřenou hvězdu

Patřil tento záblesk nejvzdálenější dosud spatřené hvězdě? Na snímcích z Hubblova kosmického dalekohledu byl náhodou zaznamenán nečekaný záblesk světla, který by mohl být nejenom neobvyklým jevem gravitační čočky, ale také obrazem normální hvězdy, která by mohla být 100 krát dále, než...

APOD NGC 2623: Slučující se galaxie z Hubbla

Kde vznikají hvězdy, když dojde ke srážce galaxií? Astronomové zobrazili blízké sloučení galaxií NGC 2623 s vysokým rozlišením Hubblovým kosmickým dalekohledem, aby pomohli s odpovědí na tuto otázku. Analýza tohoto a dalších snímků z Hubbla, stejně tak jako analýza snímků NGC 2623...

APOD Jasná planetární mlhovina NGC 7027 z Hubbla

Je to jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze, jak by se měla jmenovat? Mlhovina NGC 7027 byla poprvé objevena v roce 1878 a lze ji vidět v souhvězdí Labutě (Cygnus) i obyčejným dalekohledem ze zahrádky. Jen vzácně se označuje jménem, zřejmě proto, že se jeví jako nerozlišená...

APOD NGC 2261: Hubblova proměnná mlhovina

Co způsobuje proměnnost Hubblovy proměnné mlhoviny? Díváte se na neobvyklou mlhovinu, která svůj vzhled mění během několika týdnů. Tato pozoruhodná mlhovina byla objevena před více než 200 lety, následně byla katalogizována jako NGC 2661 a jmenuje se podle Edwina Hubbla, který ji počátkem...

APOD Hubblův Messier 5

"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ..." začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi zdál Messier 5 (M5) mlhavý, kulatý a bez hvězd, tak nyní víme, že se jedná o kulovou hvězdokupu,...

APOD Hvězdokupa NGC 362 z Hubbla

Pokud by bylo naše Slunce někde v centru NGC 362, tak noční obloha by zářila jak klenotnice plná jasných hvězd. Stovky hvězd by byly jasnější než Sirius a v mnoha různých barvách. I když by tyto hvězdy mohly utvářet souhvězdí a související folklór, tak pro obyvatele planet by bylo...

APOD Hory prachu v mlhovině v Lodním kýlu

V mlhovině v Lodním kýlu jde o zápas hvězdy versus prach a hvězdy vyhrávají. Nebo přesněji, energetické světlo a větry z hmotných, nově vzniklých hvězd odpařují a rozptylují prachové hvězdné kolébky, ve kterých vznikly. V mlhovině v Lodním kýlu (Carina) se nacházejí útvary vzhledu...

APOD Přibližování k Bublinové mlhovině

Jak by vypadalo přibližování se k Bublinové mlhovině? Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má nyní průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější, než naše Slunce a nyní je mimo střed mlhoviny. ...

APOD UGC 1810: Divoce interagující galaxie z Hubbla

Co se to děje s touto spirální galaxií? I když podrobnosti zatím nejsou známé, tak je jisté, že se jedná o stále probíhající bitvu s menším galaktickým sousedem. Galaxie samotná se jmenuje UGC 1810, ale dohromady se svým kolizním partnerem je známá jako Arp 273. Celkový tvar UGC 1810, a...

APOD Planetární mlhovina Červený pavouk

Óóó, jakou propletenou pavučinu dokáže uplést a planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk ukazuje komplexní strukturu, která může vzniknout, pokud normální hvězda odvrhne své vnější vrstvy plynu a stane se bílým trpaslíkem. Tato symetrická planetární mlhovina s dvěma...

APOD IC 4406: Zdánlivě čtveratá mlhovina

Jak může kulatá hvězda udělat čtveratou mlhovinu? Taková hádanka napadne při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Ukazuje se, že IC 4406 je nejspíše dutý válec a jeho čtvercový vzhled je důsledkem pozorování z našeho pohledu válce ze strany. Při pozorování IC 4406...

APOD W5: Duše vzniku hvězd

Kde vznikají hvězdy? Hvězdy často vznikají v energetických oblastech, kde se v chaosu pohybuje plyn a temný prach. Jasné hvězdy na snímku ve středu mlhoviny W5, neboli Duše, vybuchují a emitují ionizující světlo a energetické větry. Světlo a plyn vytlačují a odpařují spoustu...

APOD Arp 240: Most mezi spirálními galaxiemi z Hubbla

Proč je mezi těmito dvěma spirálními galaxiemi most? Most z plynu a hvězd poskytuje silný důkaz, že tyto dva nesmírné systémy prošly blízko jeden druhého a zakusily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou gravitací. Dohromady mají označení Arp 240, ale jednotlivě se označují NGC 5257 a NGC 5258,...

APOD NGC 4414: Vločkovitá spirální galaxie

Kolik hmoty skrývají vločkovité spirální galaxie? Barevný snímek vločkovité spirální galaxie NGC 4414 na který se díváte, pořídil Hubblův kosmický dalekohled, aby pomohl odpovědět na tuto otázku. Vločkovité spirální galaxie bez dobře definovaných spirálních ramen jsou docela běžnou formou...

APOD NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla

Mnohé spirální galaxie mají ve svém středu příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou centrální příčku. Příčka spirální galaxie NGC 1672 je velice výrazná a na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled, jsou zde vidět úžasné podrobnosti. Je vidět tmavé...

APOD Klíčová dírka v mlhovině v Lodním kýlu

Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...

APOD Polární záře na Jupiteru

Jupiter má polární záře. Podobně jako u Země, i magnetické pole plynového obra směřuje ze Slunce uvolněné nabité částice k pólům. Když tyto částice narážejí do atmosféry, tak z molekul existujících plynů dočasně vyrážejí elektrony. Elektrické síly tyto elektrony přitahují...

APOD Mlhovina Kočičí oko

Umírající hvězda vzdálená 3 tisíce světelných let odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje, že mlhovina Kočičí oko je jednou z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které v Kočičím oku vidíme, jsou ve...

APOD Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Majestátní mezihvězdné mračno plynu při plavbě vesmírem opracovávaly hvězdné větry a záření, až získalo rozpoznatelný tvar. Toto mračno se přiléhavě jmenuje mlhovina Koňská hlava a je zanořené do rozsáhlé a komplexní Mlhoviny v Orionu (M42). Je sice pěkné tento objekt vidět osobně malým...

APOD Hvězdotvorná oblast S106

Hmotná hvězda IRS 4 začíná rozvírat svá křídla. Materiál z této hvězdy, zrozené teprve před 100 000 lety, proudí ven a z něj vznikla mlhovina nazvaná Sharpless 2-106 (S106), kterou vidíte na snímku. Kolem infračerveného zdroje 4 (Infrared source 4 - IRS 4) obíhá velký disk prachu a...

APOD M101 v 21. století

Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...

APOD Jupiter v roce 2015

Dvě pozoruhodné globální mapy pásů horních mračen Jupiteru lze porovnat jediným pohybem kurzoru přes tuto ostrou projekci (nebo tento odkaz) obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu. Obě mapy byly pořízeny 19. ledna v průběhu 10 hodin trvající otočky obří planety a tyto celoplanetární...

APOD Ve středu mlhoviny Trifid

V mlhovině Trifid, což je hvězdotvorná oblast v souhvězdí Střelce (Sagittarius), se mísí mračna zářícího plynu s prachovými pásy. V jejím středu jsou tři výrazné prachové pásy, které dávají Trifidu jeho jméno. Vpravo jsou hory neprůhledného prachu a je vidět, jak mlhovinu protkávají...

APOD Galaxie Sombrero z Hubbla

Proč vypadá galaxie Sombrero jako klobouk? K příčinám patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a výrazné tmavé prachové pásy, které jsou při pohledu z boku vidět v disku. Miliardy starých hvězd způsobují difuzní záři rozsáhlé centrální výdutě. Bližší prohlídka...

APOD Hubblův Messier 5

"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", tak začíná popis 5. položky ve slavném katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma z 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi ta položka zdála mlhavá, kulatá a bez hvězd, tak Messier 5 (M5) je kulová hvězdokupa se...

APOD Kulová hvězdokupa 47 Tuc

Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotnicí jižní oblohy. Je známá též jako NGC 104 a spolu s více než 150 dalšími kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa 47 Tuc je po Omega Centauri druhou nejjasnější na pozemské obloze, nachází se asi 17 000 světelných...

APOD MyCn18: Planetární mlhovina Přesýpací hodiny

Centrální hvězdě v planetární mlhovině tvaru přesýpacích hodin ubývá písek času. Její krátká, nádherná, závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy s vyčerpaným nukleárním palivem nastala, když začala odvrhovat svoje vnější vrstvy a její jádro se stává chládnoucím a slábnoucím bílým...

APOD Hmotná blízká spirální galaxie NGC 2841

Je to jedna z nejhmotnějších známých galaxií. Spirální galaxie NGC 2841 se nachází asi 46 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Ostrý pohled na tento nádherný vesmírný ostrov ukazuje výrazně žluté jádro a galaktický disk. Prachové pásy, malé růžové...

APOD Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla

Jak by vypadala galaxie ve tvaru prstence? Okraj modré galaxie na snímku vpravo je nesmírně velká prstencová struktura o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných a hmotných hvězd. Galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a vznikla po...

APOD NGC 4676: Srážka Myší

Tyto dvě mohutné galaxie jedna druhou roztahují. Jsou známy jako "Myši", protože mají dlouhé ocasy, jelikož obě spirální galaxie prošly jedna kolem druhé. Dlouhé ocásky vznikají relativním rozdílem v gravitační přítažlivosti u blízkých a vzdálených částí každé galaxie. Jelikož jsou...

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy....

APOD Mlhovina Motýlek z Hubbla

Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské noční obloze jsou často pojmenovány podle květin nebo hmyzu. Takže NGC 6302 ani přes rozpětí křídel 3 světelné roky není vyjímkou. Umírající centrální hvězda v této planetární mlhovině s povrchovou teplotou odhadovanou na zhruba 250 000 °C se výjmečně...

APOD Vytrvalé Saturnovy polární záře

Jsou polární záře na Saturnu stejné jako na Zemi? S odpovědí na tuto otázku pomohlo současné sledování jižního pólu Saturnu Hubblovým kosmickým dalekohledem a kosmickou sondou Cassini při jejím blízkém průletu v lednu 2004. Hubble snímkoval v ultrafialovém světle, zatímco sonda Cassini...

APOD Hubblovo ultrahluboké pole 2014

Galaxie vyplňují Hubblovo ultrahluboké pole 2014 jako barevné kousky cukrovinek. Ty nejslabší galaxie jsou více než 10 miliardkrát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem a reprezentují Vesmír v extrémní minulosti, jen pár 100 milónů let po Velkém třesku. Snímek samotný byl pořízen s...

APOD Hubblův Messier 5

"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. Přestože se položka Messier 5 (M5) Messierovi zdála rozplizlá, a kulatá a bez hvězd, tak nyní víme, že je to kulová...

APOD Na okraji NGC 2174

Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných let v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory mračen plynu a prachu opracované větry a radiací z oblastí nově zrozených hvězd, které jsou nyní rozesety v otevřených...

APOD Seyfertův sextet

Co zůstane po tomto zápasu galaxií? Tato skupina galaxií známá jako Seyfertův sextet se nachází v hlavové části rozděleného souhvězdí Hada (Serpens). Sextet ve skutečnosti obsahuje pouze čtyři interagující galaxie. U středu tohoto snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je malá spirální...

APOD Kulová hvězdokupa M15 z Hubbla

Hvězdy se jako včely rojí kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje v obíhání středu Mléčné dráhy. M15 je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které zůstaly, je snadno vidět obyčejným...

APOD Kupa galaxií Abell 1689 ohýbá světlo

Toto je jeden z nejhmotnějších objektů ve viditelném vesmíru. Na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) je vidět, že Abell 1689 ohýbá prostor jak předpovídá Einsteinova teorie gravitace a tedy ohýbá světlo z jednotlivých galaxií, které leží...

APOD IRAS 20324: Vypařování protohvězdy

Vyvine se jednoho dne tento housenkovitý mezihvězdný mrak do motýlovité mlhoviny? Nikdo pořádně neví. Jisté ale je, že uvnitř IRAS 20324+4057 dochází ke kontrakci a vzniká nová hvězda. Vně fičí energetické větry a energetickým světlem se eroduje pryč tolik plynu a prachu, že mohl být použit...

APOD Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Majestátní mezihvězdná prachová mračna při jejich pohybu vesmírem opracovávají hvězdné větry a radiace, až někdy dostanou rozpoznatelný tvar. Tato mlhovina se přiléhavě jmenuje Koňská hlava, a je ponořena do rozsáhlé a komplexní mlhoviny v Orionu M42. Tento objekt je sice pěkné, ale obtížné...

APOD M51: Vírová galaxie vprachu a hvězdách

Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51, též známá jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze, je vzdálená pouhých 30 miliónů světelných let a měří dobrých 60 tisíc světelných let. Obraz nahoře je digitální kombinací pozemního snímku z 0,9 m...

APOD Hubblovo extrémně hluboké pole

Jak vypadaly první galaxie? Hubblův kosmický dalekohled dokončil pořizování extrémně hlubokého pole (eXtreme Deep Field - XDF), vůbec nejhlubšího snímku vesmíru ve viditelném světle a tak pomohl odpovědět na tuto otázku. XDF na snímku nahoře ukazuje vzorek těch nejstarších galaxií, které...

APOD M101 v 21. století

Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...

APOD Dar dvou nových dalekohledů kvality Hubbla pro NASA

Co kdyby vám někdo dal zdarma nový Hubblův kosmický dalekohled? Nebo hned dva. Astronomická komunita bzučí jako v úle právě o takové možnosti, jelikož americký úřad pro národní průzkum nečekaně převedl vlastnictví dvou kosmických dalekohledů kvality Hubbla na NASA. Již se začala zkoumat...

APOD Mlhovina Motýlek z Hubbla

Jen málo motýlů má takové rozpětí křídel. Jasné kupy a mlhoviny na pozemské noční obloze se často jmenují po květinách nebo hmyzu a NGC 6302 není vyjímkou. Centrální hvězda s odhadovanou povrchovou teplotou 250 000 °C přímo v této planetární mlhovině je výjmečně horká, jasně září v...

APOD Spirální galaxie NGC 3370 z Hubbla

Vypadá takto naše vlastní Galaxie Mléčná dráha z velké dálky? Spirální galaxie NGC 3370 se co do velikosti a celkového tvaru podobá naší domovské Galaxii (ovšem nemá centrální příčku) a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká a krásná, zepředu...

APOD VAR

Edwin Hubble ve dvacátých letech dvacátého století na základě porovnávání fotografických desek ze 100 palcového dalekohledu (2,54m) observatoře Mt. Wilson určil vzdálenost k mlhovině v Andromedě a přesvědčivě dokázal existenci jiných galaxií mimo naši Mléčnou dráhu. Na vloženém obrázku z...

APOD Kulová hvězdokupa M15 z Hubbla

Kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15 se hvězdy shlukují do roje podobně jako včely. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje na své dráze kolem středu Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa M15 je jednou z asi 150 pozůstávajících kulových...

APOD Pekuliární galaxie z Arp 273

Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...

APOD Science Museum Hubble

Skončí Hubblův kosmický dalekohled v muzeu? Asi ne, a když opravdu skončí, tak podle současných plánů bude stažen z oběžné dráhy do oceánu. To ale nemůže zastavit možnost, aby se slavná vznášející se observatoř neobjevovala v science muzeích po celém světě, někdy spolu se svými úžasnými...

APOD Kulová hvězdokupa NGC 6934

Kulové hvězdokupy sídlí v halu naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato gravitačně vázaná, kulová uskupení typicky několika set tisíc hvězd jsou stará, starší než hvězdy v galaktickém disku. Měření stáří kulových hvězdokup vymezuje věk Vesmíru (musí být starší než hvězdy v něm!) a určení jejich přesné...

APOD IRAS 05437+2502: Záhadné hvězdné mračno z Hubbla

Co rozžíhá mlhovinu IRAS 05437+2502? Nikdo si není jistý. Zvlášť záhadný je tvar V vzhůru dolů, který dává tvar hornímu konci této plovoucí hory mezihvězdného prachu viditelné poblíž středu snímku. Obecně vzato, tato mlhovina duchovitého vzhledu obsahuje malou hvězdotvornou oblast...

APOD Mlhovina Červený obdélník z Hubbla

Jak vznikla tato neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je mladá binární soustava hvězd, která zcela jistě mlhovině dodává energii, ale nevysvětluje to její barvy. Za neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš může tlustý prachový torus, který vymezuje jinak sférický tok do...

APOD Mlhovina Kočičí oko

Umírající hvězda, vzdálená 3000 světelných let, odvrhuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje Kočičí mlhovinu jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou v Kočičím oku vidět, jsou natolik složité, že...

APOD M1: Krabí mlhovina z Hubbla

Tuto spoušť po sobě zanechaly hvězdné exploze. Krabí mlhovina je pozůstatkem po supernově spatřené v roce 1054 a zaplňují ji tajemné filamenty. Tyto filamenty nejsou jenom úžasně spletité, ale zdá se, že mají méně hmoty, než bylo vyvrženo z původní supernovy a mají vyšší...

APOD Hvězdokupy v NGC 1313

Jako zrnka písku na kosmické pláži jsou na tomto ostrém kompozitním snímku z Hubblovy kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) rozlišeny jednotlivé hvězdy ve spirální galaxii s příčkou NGC 1313. Zobrazená vnitřní oblast této galaxie zabírá asi 10 000 světelných let. Hubblova jedinečná...

APOD Hubble zase volný

Proč vypouštět observatoře do vesmíru? Většina dalekohledů se nachází na Zemi. Na Zemi lze postavit těžší dalekohledy a snadněji je opravit. Potíž je, že pozemské dalekohledy musí pozorovat skrz atmosféru Země. Za prvé, zemská atmosféra blokuje široký rozsah elektromagnetického spektra a...

APOD Panorama mlhoviny Carina z Hubbla

V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...

APOD Mlhovina Eskymák z Hubbla

Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze Země NGC 2392 připomíná hlavu člověka v kožešinové kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zachytil Hubblův kosmický dalekohled. Z vesmíru jsou vidět mračna tak komplexní, že dosud nebyla plně pochopena. Mlhovina...

APOD Mlhovina v Orionu: Pohled z Hubbla

Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak jako pohled na Mlhovinu v Orionu. Tato mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí...

APOD Galaxie s dvojitými prstenci Arp 147 z Hubbla

Jak by mohla galaxie získat tvar prstence? A ještě podivnější: zrovna dvě galaxie. Okraj modré galaxie na snímku vpravo ukazuje nesmírně velkou prstencovitou strukturu o průměru asi 30 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných hmotných hvězd. Tato modrá galaxie...

APOD Spirální galaxie NGC 3370 z Hubbla

Vypadala by takto naše vlastní Mléčná dráha z velké vzdálenosti? Spirální galaxie NGC 3370 je naší domovské Galaxii podobná co do velikosti i celkovým vzhledem (i když bez centrální příčky) a leží ve vzdálenosti asi 100 miliónů světelných let v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká krásná...

APOD M81: Krmení černé díry

Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...

APOD Galaxie Sombrero přes celé spektrum

Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...

APOD Hvězdokupy z NGC 1313

Na tomto ostrém kompozitním snímku spirální galaxie s příčkou NGC 1313 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět jednotlivé hvězdy jako zrnka písku na kosmické pláži. Zobrazená vnitřní oblast galaxie má asi 10 000 světelných let. Hubblova...

APOD Tajemné prstence supernovy 1987A

Čím jsou způsobeny ty podivné prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se ve Velkém Magellanově mračnu objevila nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální objekt, který zástal po bouřlivé hvězdné explozi. Když v roce 1994 na zbytek po supernově...

APOD Hubblovo pole SWEEPS

Toto nahuštěné pole hvězd směrem ke středu Mléčné dráhy se ukázalo být výborným místem pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Opakovaným snímkováním asi 180 000 hvězd v tomto poli více jak týden Hubblův kosmický dalekohled astronomům umožnil hledat zákryty extrasolárních planet v okně...

APOD Galaxie Sombrero z HST

Proč galaxie Sombrero vypadá jako klobouk? Mezi důvody patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a tmavé výrazné prachové pásy, které jsou vidět v disku, který my vidíme téměř zboku. Difuzní zář rozsáhlé centrální výdutě způsobují miliardy starých hvězd. Při...

APOD Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla

Jak by mohla galaxie dostat tvar prstence? Lem modré galaxie, která je vidět vpravo, je nesmírnou prstencovitou strukturou o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, velmi jasných a hmotných hvězd. Tato galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a její...

APOD Hoagův objekt: Podivná prstencová galaxie

Je to jedna galaxie nebo dvě? Tato otázka vyplavala na světlo v roce 1950, když astronom Art Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Vně je prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco u centra se nachází koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně...

APOD Práce ve vesmíru

Vysoko nad planetou Zemí, člověk pomáhá poškozenému stroji. Strojem, v této možná dojemné historii, je kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, který ale není na obrázku. Tím člověkem je astronaut Steven L. Smith, a nahoře je vidět, jak si z madla dálkového manipulátoru Remote...

APOD Ve středu mlhoviny Omega

V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...

APOD Mlhovina Eskymák z Hubblea

Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze země se NGC 2392 podobá lidské hlavě v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zobrazil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynová mračna natolik komplexní, že dosud nebyla plně...

APOD Koňská hlava se vrací

Mlhovina Koňská hlava, obtížně pozorovatelná malými dalekohledy, byla nedávno vybrána internetovými voliči za cíl pro Hubble Space Telescope. Zcela nahoře je Hubbleův detailní pohled na oblak tmavého kosmického prachu, zveřejněný při příležitosti 11. výročí provozu orbitální observatoře. Pod...

APOD NGC 2261: Hubblova proměnná mlhovina

Co způsobuje, že se Hubblova proměnná mlhovina mění? Neobvyklá mlhovina na snímku nahoře mění podstatně svůj vzhled během několika týdnů. Byla objevena před 200 lety a zařazena do katalogu jako NGC 2661 a jako význačná mlhovina byla pojmenována po Edwinu Hubblovi, který ji studoval...

APOD Galaxie Pulec z Hubbla

Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto úchvatném pohledu, který vychází z obrazových dat z archivu Hubble Legacy, tvoří vzdálené galaxie dramatické pozadí pro narušenou spirální galaxii Arp 188, neboli Pulec. Tento kosmický Pulec je vzdálený pouhých 420 milionů světelných roků v severním...

APOD Mlhovina Mořský racek nad Pinnacles Peak

Pták je větší než vrchol. Mlhovina pro svůj ptačí tvar zvaná Mořský racek je velká, emisní mlhovina na noční obloze, která se úhlově prostírá na více než pětinásobku průměru úplňku a má přes 200 světelných roků. Hlava mlhoviny je katalogizována jako IC 2177 a hvězdokupa pod jejím pravým křídlem je...

APOD AM1054: Tvorba hvězd při srážce galaxií

Kolik hvězd se zrodí při srážce galaxií? V případě AM1054-325, zobrazené zde na nedávno zveřejněném snímku Hubblova kosmického dalekohledu, je odpověď miliony. Místo toho, aby se hvězdy zničily, tak jak galaxie AM1054-325 a její blízká galaxie kolem sebe obíhají, jejich gravitace a pohyb...

APOD Hoagův objekt: Téměř dokonalá prstencová galaxie

Je to jedna nebo dvě galaxie? Tato otázka vyvstala v roce 1950, kdy astronom Arthur Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Na vnější straně se nachází prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco poblíž středu leží koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně...

APOD Kuželová mlhovina z Hubbla

V obřím prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Kužely, pilíře a majestátní plynoucí tvary se ve hvězdných školkách hojně vyskytují tam, kde rodící se oblaka plynu a prachu bičují energické větry nově se rodících hvězd. Dobře známým příkladem je Kuželová mlhovina, která se...

APOD Arp 87: Slučující se galaxie z Hubbla

Toto je tanec smrti. Zatímco tyto dvě velké galaxie svádějí souboj, tak je zároveň spojuje přes 75 000 světelných roků dlouhý kosmický most hvězd, plynu a prachu. Most samotný je pádným důkazem toho, že oba obrovské hvězdné systémy prošly těsně vedle sebe a zažily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou...

APOD Edwin Hubble objevuje Vesmír

Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...

APOD Kulová hvězdokupa NGC 6355 z Hubbla

Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za dávných časů, kdy naše Galaxie teprve vznikala, se po ní potulovaly snad tisíce kulových hvězdokup. Dnes jich zbývá méně než 200. Opakované srážky mezi sebou nebo s galaktickým centrem v průběhu věků mnohé kulové hvězdokupy zničily. Pozůstatky jsou...

APOD Spirální galaxie z Arp 274 ve srážce

V Panně se porovnávají dvě galaxie a zde jsou jejich nejnovější snímky. Pokud se srazí dvě galaxie, tak jejich hvězdy se obvykle nesrazí. Je to proto, že galaxie jsou většinou prázdný prostor a hvězdy, jakkoli jsou jasné, zabírají jen malou část tohoto prostoru. Během srážky však může jedna galaxie...

APOD Motýlí mlhovina z Hubbla

Jak hvězdy stárnou, tak mohou vytvářet krásné útvary, někdy podobné květinám nebo hmyzu. Takovým pozoruhodným příkladem je NGC 6302, Motýlí mlhovina. I když má rozpětí plynových křídel přes 3 světelné roky a odhadovaná teplota na povrchu přesahuje 200 000 °C, tak stárnoucí centrální...

APOD Spirální galaxie NGC 1300 s příčkou

Středem této spirální galaxie vede příčka. A ve středu té příčky je menší spirála. A ve středu té spirály je superhmotná černá díra. To všechno se děje ve velké, krásné spirální galaxii s příčkou katalogizované jako NGC 1300, která se nachází zhruba 70 milionů světelných roků daleko v souhvězdí...

APOD Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Hvězdné větry a radiace opracovaly toto majestátní mračno mezihvězdného prachu při jeho cestě vesmírem do rozpoznatelného tvaru. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a je ponořeno do rozlehlé a komplexní Mlhoviny Orion (M42). Tento objekt, který je sice velice zajímavé, ale obtížné vidět...

APOD Stephanův kvintet z Webba, Hubbla a Subaru

Dobře, ale proč byste nemohli kombinovat snímky z Webba a Hubbla? Můžete, a dnešní snímek ukazuje jeden takový působivý výsledek. Nedávno vypuštěný Kosmický dalekohled Jamese Webba (Webb) má sice větší zrcadlo než Hubble, ale specializuje se na infračervené světlo a nemůže vidět modrou barvu, jen od...

APOD V centru mlhoviny Kočičí oko

Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...

APOD M51: Vírová galaxie z Hubbla

Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. Galaxie M51, též známá jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze o rozměru 60 tisíc světelných roků pouhých 30 milionů světelných roků daleko. Snímek je digitální kombinací snímků pořízených v různých barvách Hubblovým...

APOD Spirální galaxie NGC 1512: Vnitřní prstence

Většina galaxií nemá žádné prstence, tak proč má tato galaxie dva? Začněme tím, že jasný pruh poblíž středu NGC 1512 je jaderný prstenec, prstenec, který obklopuje střed galaxie a jasně září nedávno vzniklými hvězdami. Většina hvězd a doprovodného plynu a prachu, však obíhá kolem galaktického středu...

APOD Mlhovina Bublina z Hubbla

Hmotné hvězdy mohou nafukovat bubliny. Na snímku je vidět nejslavnější ze všech kosmických bublin NGC 7635, též prostě známá jako Bublinová mlhovina. I když tato bublina o průměru 7 světelných roků vypadá křehce, tak nabízí důkazy bouřlivých procesů. Vlevo nahoře nad středem Bubliny je horká hvězda...

APOD Jupiter z Hubbla a zmenšující se Velká rudá skvrna

Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy a jeho hmotnost je přibližně 320krát větší než hmotnost Země. Na Jupiteru se nachází jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů, Velká rudá skvrna (GRS - Great Red...

APOD Mlhovina Kočičí oko opticky a rentgenově

Někomu to připomíná kočičí oko. Jiným zase připadá jako obří kosmická mušle. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin tvořenou plynem vyvrženým v krátké, ale slavné fázi na konci života hvězdy podobné Slunci. Umírající centrální hvězda této...

APOD Halloween a mlhovina Hlava ducha

Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...

APOD NGC 520: Galaxie ve srážce z Hubbla

Je to jedna galaxie nebo dvě? Předpokládá se, že směsice hvězd, plynu a prachu, která tvoří NGC 520, obsahuje pozůstatky dvou samostatných disků galaxií. Charakteristickou součástí NGC 520 je pás složitě propleteného prachu, který probíhá vertikálně dolů po hřbetu srážejících se galaxií, jak je...

APOD M57: Prstencová mlhovina z Hubbla

Vyjma prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším nebeským kruhem. Její klasický vzhled je však pochopitelně daný naší vlastní perspektivou. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, zčásti založené i na tomto jasném snímku z Hubbla ukazuje, že mlhovina je...

APOD Prstencová galaxie AM 0644 741

Okraj velké modré galaxie vpravo je nesmírně velká prstencová struktura o průměru 150 000 světelných roků, která se skládá z nově vzniklých, velice jasných a hmotných hvězd. Prstencová galaxie, též známa jako AM 0644-741, vznikla při nesmírné galaktické srážce. Pokud dojde ke srážce galaxií, tak obě...

APOD Mlhovina v Orionu: Hubblův pohled

Jen málo kosmických pohledů podněcuje představivost natolik, jako Mlhovina v Orionu. Mlhovina je též známá jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných roků. Mlhovina v Orionu nabízí jednu z...

APOD NGC 602 a dál

Ta mračna mohou vypadat jako ústřice a hvězdy jako perly, ale dívejte se ještě dál. Na okraji Malého Magellanova mračna, satelitní galaxie vzdálené asi 200 000 světelných roků, se nachází 5 milionů let mladá hvězdokupa NGC 602. NGC 602 obklopuje zárodečný plyn a prach, který je vidět na úžasném...

APOD Spirální galaxie M66 z Hubbla

Vždycky je pěkné podívat se novýma očima na starého přítele. Něco takového představuje tento snímek blízké spirální galaxie M66 z Hubblova kosmického dalekohledu. Spirální galaxie s malou centrální příčkou M66 je členem skupiny tří galaxií Leo Triplet ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných roků od...

APOD Střed NGC 1316: Po srážce galaxií

Jak tato podivná galaxie vznikla? Z astronomů se stávají detektivové, když se snaží zjistit, co způsobilo tu neobvyklou změť hvězd, plynu a prachu, jakou je NGC 1316. Prohlídka ukazuje, že NGC 1316 je ohromná eliptická galaxie, která nějak obsahuje i tmavé prachové pásy, které jsou obvykle...

APOD Blízká hmotná spirální galaxie NGC 2841

Je to jedna z nejhmotnějších známých galaxií. Spirální galaxie NGC 2841 je vzdálená zhruba 46 miliónů světelných roků a nachází se v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Na ostrém pohledu je vidět výrazně žluté jádro a galaktický disk tohoto vesmírného ostrova. V různorodých...

APOD Hory v NGC 2174

Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných roků v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory z mračen plynu a prachu opracované větry a zářením nově zrozených hvězd v této oblasti, které jsou nyní rozeseté v otevřených...

APOD Galaxie NGC 5866 viděná zboku

Proč je tato galaxie tak tenká? Mnoho galaxií je právě tak tenkých jako je NGC 5866 zde na snímku, ale od nás nejsou vidět zboku. Galaxie, která je vůči nám orientovaná zboku je naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. NGC 5866 je klasifikovaná jako čočkovitá (lentikulární) galaxie, má četné a komplexní...

APOD Filamenty ve Smyčce v Labuti

Co se nachází na okraji expandující supernovy? Stužky rázových vln mezihvězdného plynu vypadají jemně a delikátně a jsou součástí rázové vlny na expandujícím okraji bouřlivé hvězdné exploze, která mohla být v poslední době ledové před asi 20 000 lety lidmi snadno viditelná. Snímek ...

APOD M2 9: Křídla Motýlí mlhoviny

Jsou hvězdy více ceněny pro své umění až poté co zemřou? Hvězdy obvykle vytvářejí tu nejvíc uměleckou podívanou právě když umírají. V případě hvězd s nízkou hmotností jako je naše Slunce a zde zobrazená M2-9 jsou hvězdy, které se transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odhazováním svých...

APOD NGC 6814: Velká spirální galaxie z Hubbla

Ve středu tohoto poklidného víru hvězd je nejspíš bezohledná nenažraná černá díra. Vír se točí kolem miliard hvězd, ze kterých vynikají ty nejjasnější a nejmodřejší. Rozsah a krása dávají tomuto pohledu označení velká spirální galaxie. Centrální příšera poskytuje důkazy, že se jedná o...

APOD NGC 5189: Neobvykle komplexní planetární mlhovina

Proč je ta mlhovina tak komplexní? Když umírá Slunci podobná hvězda, tak odvrhuje svoje vnější vrstvy obvykle do jediné celkové obálky. Někdy je ta obálka ve tvaru koule, někdy dvojitého laloku a někdy prstence nebo šroubovice. V případě planetární mlhoviny NGC 5189 se ovšem kromě celkového tvaru...

APOD Let Hubblovým ultrahlubokým polem

Jak by to vypadalo létat si vzdáleným vesmírem? Tým astronomů odhadl poměrné vzdálenosti více než 5000 galaxií na jednom z nejvzdálenějším vůbec kdy zobrazeném poli galaxií, na Hubblově ultrahlubokém poli (Hubble Ultra Deep Field - HUDF), a tím k tomu přispěl. Jelikož přeletět vesmír trvá světlu...

APOD Železo z mlhoviny Motýl

Mohou se hvězdy, stejně jako housenky, transformovat na motýly? Ne, ale v případě mlhoviny Motýl, se zdá že ano. Rozpětí jeho křídel je přes 3 světelné roky a tato planetární mlhovina se stala výjmečně horká a jasně září ve viditelném a ultrafialovém světle, ovšem umírající centrální hvězdu uvnitř...

APOD Jasná planetární mlhovina NGC 7027 z Hubbla

Jak vznikla tato neobvyklá planetární mlhovina? NGC 7027 je jedna z nejmenších, nejjasnějších, a co do tvaru nejneobvyklejších známých planetárních mlhovin. Na základě ze Země pozorovatelné rychlosti rozpínání NGC 7027 se dá říci, že to začalo asi před 600 lety. Planetární mlhovina po většinu svojí...

APOD Živý střed mlhoviny Laguna

Střed mlhoviny Laguna víří ohromným vznikáním hvězd. Extrémní hvězdné větry a intenzivní energetické světlo daly vzniknout přinejmenším dvěma dlouhým trychtýřovitým mračnům, každé dlouhé asi půl světelného roku, které jsou vidět uprostřed. Oblast osvětluje nesmírně jasná tamní hvězda Hershel...

APOD Cesta ke kosmickému útesu

Jak by to vypadalo, kdybyste letěli ke Kosmickému útesu? Mlhovinné mračno NGC 2014 může někomu připadat jako oceánský útes, který je ovšem na obloze, přesněji ve Velkém Magellanově mračnu LMC, což je největší satelitní galaxie naší Mléčné dráhy. Hubblův kosmický dalekohled pořídil podrobný...

APOD Galaxie Sviňucha z Hubbla

Co se stalo s touto spirální galaxií? NGC 2936 je ta horní z obou velkých galaxií, ale před pouhými několika stovkami miliónů let to byla nejspíš normální spirální galaxie, otáčela se, tvořily se v ní hvězdy, zkrátka hleděla si svého. Pak se ale dostala příliš blízko ke hmotné eliptické galaxii NGC...

APOD Edwin Hubble objevil Vesmír

Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...

APOD NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla

Mnoho spirálních galaxií má přes svůj střed příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou centrální příčku. Spirální galaxie NGC 1672, na kterou se díváte, má výraznou centrální příčku a její velice podrobný snímek pořídil na oběžné dráze Hubblův kosmický dalekohled. Jsou...

APOD N63A: Zbytek supernovy ve viditelném a rentgenovém světle

Co po sobě zanechala tato supernova? Světlo z obří hvězdné exploze ve Velkém Magellanovu mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) dosáhlo poprvé Zemi před pouhými 2000 lety. LMC je blízký galaktický soused naší Galaxie Mléčné dráhy a fronta zuřivého výbuchu se nyní pohybuje vně a ničí nebo...

APOD M101 21. století

Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...

APOD MyCn 18: Planetární mlhovina Vyryté přesýpací hodiny

Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru...

APOD Arp 87: Srážka galaxií z Hubbla

Toto je smrtící tanec. Jak spolu tyto dvě velké galaxie zápasí, tak se mezi nimi táhne 75 000 světelných let dlouhý kosmický most z hvězd, plynu a prachu. Most samotný je silným důkazem, že tyto oba dva nesmírně velké systémy prošly blízko sebe a zakusily bouřlivé slapy ...

APOD Panorama Mlhoviny v Lodním kýlu z Hubbla

Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...

APOD Stephanův kvintet z Hubbla

Kdy tyto velké galaxie začali poprvé tančit? Ve skutečnosti jsou jenom čtyři z pěti galaxií Stephanova kvintetu zaklesnuté do kosmického tanga opakovaných těsných přiblížení ve vzdálenosti asi 300 miliónů světelných let. Zbylá galaxie se dá snadno určit na tomto nedávno znovu zpracovaném snímku...

APOD Mlhovina Kočičí oko opticky a rentgenově

Někomu připadá jako kočičí oko. Jinému zase jako obří kosmická ulita. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin, které se skládají z plynu vyvrženého v sice slavné, ale krátké fázi ke konci života Slunci podobné hvězdy. Centrální...

APOD Arp 188 a Ocas pulce

Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto skvělém pohledu z obrazového archívu Hubble Legacy Archive utvářejí vzdálené galaxie dramatické pozadí pro roztaženou galaxii Arp 188, neboli Pulec. Kosmický pulec je asi 420 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Draka (Draco). ...

APOD Sloupy v Orlí mlhovině infračerveně

V Orlí mlhovině se rodí nové hvězdy. Tyto nové hvězdy vznikají gravitační kontrakcí v pilířích hustého prachu a plynu a intenzivní záření z těchto nově vzniklých hvězd způsobuje, že se okolní materiál odpařuje pryč. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem ...

APOD Zahalený Mars

Co se to stalo s Marsem? V roce 2001 Mars prošel ohromnou celoplanetární prachovou bouří, jednou z největších kdy zaznamenaných ze Země. Tyto dva snímky z Hubblova kosmického dalekohledu sledují bouři koncem června a počátkem září 2001 a nabízí dramaticky kontrastní...

APOD Mlhovina Červený obdélník z Hubbla

Jak vznikla tak neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu této mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovině dodává energii, ale to nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš pochází z tlustého prachového anuloidu, který škrtí jinak sférický odtok do...

APOD Hubblův Jupiter a zmenšující se Velká rudá skvrna

Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou ve Sluneční soustavě, je 320 krát hmotnější než Země. Na Jupiteru je jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů - Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), která je vidět...

APOD Vzácný záblesk kandidátem na nejvzdálenější spatřenou hvězdu

Patřil tento záblesk nejvzdálenější dosud spatřené hvězdě? Na snímcích z Hubblova kosmického dalekohledu byl náhodou zaznamenán nečekaný záblesk světla, který by mohl být nejenom neobvyklým jevem gravitační čočky, ale také obrazem normální hvězdy, která by mohla být 100 krát dále, než...

APOD NGC 2623: Slučující se galaxie z Hubbla

Kde vznikají hvězdy, když dojde ke srážce galaxií? Astronomové zobrazili blízké sloučení galaxií NGC 2623 s vysokým rozlišením Hubblovým kosmickým dalekohledem, aby pomohli s odpovědí na tuto otázku. Analýza tohoto a dalších snímků z Hubbla, stejně tak jako analýza snímků NGC 2623...

APOD Jasná planetární mlhovina NGC 7027 z Hubbla

Je to jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze, jak by se měla jmenovat? Mlhovina NGC 7027 byla poprvé objevena v roce 1878 a lze ji vidět v souhvězdí Labutě (Cygnus) i obyčejným dalekohledem ze zahrádky. Jen vzácně se označuje jménem, zřejmě proto, že se jeví jako nerozlišená...

APOD NGC 2261: Hubblova proměnná mlhovina

Co způsobuje proměnnost Hubblovy proměnné mlhoviny? Díváte se na neobvyklou mlhovinu, která svůj vzhled mění během několika týdnů. Tato pozoruhodná mlhovina byla objevena před více než 200 lety, následně byla katalogizována jako NGC 2661 a jmenuje se podle Edwina Hubbla, který ji počátkem...

APOD Hubblův Messier 5

"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ..." začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi zdál Messier 5 (M5) mlhavý, kulatý a bez hvězd, tak nyní víme, že se jedná o kulovou hvězdokupu,...

APOD Hvězdokupa NGC 362 z Hubbla

Pokud by bylo naše Slunce někde v centru NGC 362, tak noční obloha by zářila jak klenotnice plná jasných hvězd. Stovky hvězd by byly jasnější než Sirius a v mnoha různých barvách. I když by tyto hvězdy mohly utvářet souhvězdí a související folklór, tak pro obyvatele planet by bylo...

APOD Hory prachu v mlhovině v Lodním kýlu

V mlhovině v Lodním kýlu jde o zápas hvězdy versus prach a hvězdy vyhrávají. Nebo přesněji, energetické světlo a větry z hmotných, nově vzniklých hvězd odpařují a rozptylují prachové hvězdné kolébky, ve kterých vznikly. V mlhovině v Lodním kýlu (Carina) se nacházejí útvary vzhledu...

APOD Přibližování k Bublinové mlhovině

Jak by vypadalo přibližování se k Bublinové mlhovině? Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má nyní průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější, než naše Slunce a nyní je mimo střed mlhoviny. ...

APOD UGC 1810: Divoce interagující galaxie z Hubbla

Co se to děje s touto spirální galaxií? I když podrobnosti zatím nejsou známé, tak je jisté, že se jedná o stále probíhající bitvu s menším galaktickým sousedem. Galaxie samotná se jmenuje UGC 1810, ale dohromady se svým kolizním partnerem je známá jako Arp 273. Celkový tvar UGC 1810, a...

APOD Planetární mlhovina Červený pavouk

Óóó, jakou propletenou pavučinu dokáže uplést a planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk ukazuje komplexní strukturu, která může vzniknout, pokud normální hvězda odvrhne své vnější vrstvy plynu a stane se bílým trpaslíkem. Tato symetrická planetární mlhovina s dvěma...

APOD IC 4406: Zdánlivě čtveratá mlhovina

Jak může kulatá hvězda udělat čtveratou mlhovinu? Taková hádanka napadne při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Ukazuje se, že IC 4406 je nejspíše dutý válec a jeho čtvercový vzhled je důsledkem pozorování z našeho pohledu válce ze strany. Při pozorování IC 4406...

APOD W5: Duše vzniku hvězd

Kde vznikají hvězdy? Hvězdy často vznikají v energetických oblastech, kde se v chaosu pohybuje plyn a temný prach. Jasné hvězdy na snímku ve středu mlhoviny W5, neboli Duše, vybuchují a emitují ionizující světlo a energetické větry. Světlo a plyn vytlačují a odpařují spoustu...

APOD Arp 240: Most mezi spirálními galaxiemi z Hubbla

Proč je mezi těmito dvěma spirálními galaxiemi most? Most z plynu a hvězd poskytuje silný důkaz, že tyto dva nesmírné systémy prošly blízko jeden druhého a zakusily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou gravitací. Dohromady mají označení Arp 240, ale jednotlivě se označují NGC 5257 a NGC 5258,...

APOD NGC 4414: Vločkovitá spirální galaxie

Kolik hmoty skrývají vločkovité spirální galaxie? Barevný snímek vločkovité spirální galaxie NGC 4414 na který se díváte, pořídil Hubblův kosmický dalekohled, aby pomohl odpovědět na tuto otázku. Vločkovité spirální galaxie bez dobře definovaných spirálních ramen jsou docela běžnou formou...

APOD NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla

Mnohé spirální galaxie mají ve svém středu příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou centrální příčku. Příčka spirální galaxie NGC 1672 je velice výrazná a na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled, jsou zde vidět úžasné podrobnosti. Je vidět tmavé...

APOD Klíčová dírka v mlhovině v Lodním kýlu

Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...

APOD Polární záře na Jupiteru

Jupiter má polární záře. Podobně jako u Země, i magnetické pole plynového obra směřuje ze Slunce uvolněné nabité částice k pólům. Když tyto částice narážejí do atmosféry, tak z molekul existujících plynů dočasně vyrážejí elektrony. Elektrické síly tyto elektrony přitahují...

APOD Mlhovina Kočičí oko

Umírající hvězda vzdálená 3 tisíce světelných let odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje, že mlhovina Kočičí oko je jednou z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které v Kočičím oku vidíme, jsou ve...

APOD Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Majestátní mezihvězdné mračno plynu při plavbě vesmírem opracovávaly hvězdné větry a záření, až získalo rozpoznatelný tvar. Toto mračno se přiléhavě jmenuje mlhovina Koňská hlava a je zanořené do rozsáhlé a komplexní Mlhoviny v Orionu (M42). Je sice pěkné tento objekt vidět osobně malým...

APOD Hvězdotvorná oblast S106

Hmotná hvězda IRS 4 začíná rozvírat svá křídla. Materiál z této hvězdy, zrozené teprve před 100 000 lety, proudí ven a z něj vznikla mlhovina nazvaná Sharpless 2-106 (S106), kterou vidíte na snímku. Kolem infračerveného zdroje 4 (Infrared source 4 - IRS 4) obíhá velký disk prachu a...

APOD M101 v 21. století

Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...

APOD Jupiter v roce 2015

Dvě pozoruhodné globální mapy pásů horních mračen Jupiteru lze porovnat jediným pohybem kurzoru přes tuto ostrou projekci (nebo tento odkaz) obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu. Obě mapy byly pořízeny 19. ledna v průběhu 10 hodin trvající otočky obří planety a tyto celoplanetární...

APOD Ve středu mlhoviny Trifid

V mlhovině Trifid, což je hvězdotvorná oblast v souhvězdí Střelce (Sagittarius), se mísí mračna zářícího plynu s prachovými pásy. V jejím středu jsou tři výrazné prachové pásy, které dávají Trifidu jeho jméno. Vpravo jsou hory neprůhledného prachu a je vidět, jak mlhovinu protkávají...

APOD Galaxie Sombrero z Hubbla

Proč vypadá galaxie Sombrero jako klobouk? K příčinám patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a výrazné tmavé prachové pásy, které jsou při pohledu z boku vidět v disku. Miliardy starých hvězd způsobují difuzní záři rozsáhlé centrální výdutě. Bližší prohlídka...

APOD Hubblův Messier 5

"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", tak začíná popis 5. položky ve slavném katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma z 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi ta položka zdála mlhavá, kulatá a bez hvězd, tak Messier 5 (M5) je kulová hvězdokupa se...

APOD Kulová hvězdokupa 47 Tuc

Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotnicí jižní oblohy. Je známá též jako NGC 104 a spolu s více než 150 dalšími kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa 47 Tuc je po Omega Centauri druhou nejjasnější na pozemské obloze, nachází se asi 17 000 světelných...

APOD MyCn18: Planetární mlhovina Přesýpací hodiny

Centrální hvězdě v planetární mlhovině tvaru přesýpacích hodin ubývá písek času. Její krátká, nádherná, závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy s vyčerpaným nukleárním palivem nastala, když začala odvrhovat svoje vnější vrstvy a její jádro se stává chládnoucím a slábnoucím bílým...

APOD Hmotná blízká spirální galaxie NGC 2841

Je to jedna z nejhmotnějších známých galaxií. Spirální galaxie NGC 2841 se nachází asi 46 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Ostrý pohled na tento nádherný vesmírný ostrov ukazuje výrazně žluté jádro a galaktický disk. Prachové pásy, malé růžové...

APOD Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla

Jak by vypadala galaxie ve tvaru prstence? Okraj modré galaxie na snímku vpravo je nesmírně velká prstencová struktura o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných a hmotných hvězd. Galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a vznikla po...

APOD NGC 4676: Srážka Myší

Tyto dvě mohutné galaxie jedna druhou roztahují. Jsou známy jako "Myši", protože mají dlouhé ocasy, jelikož obě spirální galaxie prošly jedna kolem druhé. Dlouhé ocásky vznikají relativním rozdílem v gravitační přítažlivosti u blízkých a vzdálených částí každé galaxie. Jelikož jsou...

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy....

APOD Mlhovina Motýlek z Hubbla

Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské noční obloze jsou často pojmenovány podle květin nebo hmyzu. Takže NGC 6302 ani přes rozpětí křídel 3 světelné roky není vyjímkou. Umírající centrální hvězda v této planetární mlhovině s povrchovou teplotou odhadovanou na zhruba 250 000 °C se výjmečně...

APOD Vytrvalé Saturnovy polární záře

Jsou polární záře na Saturnu stejné jako na Zemi? S odpovědí na tuto otázku pomohlo současné sledování jižního pólu Saturnu Hubblovým kosmickým dalekohledem a kosmickou sondou Cassini při jejím blízkém průletu v lednu 2004. Hubble snímkoval v ultrafialovém světle, zatímco sonda Cassini...

APOD Hubblovo ultrahluboké pole 2014

Galaxie vyplňují Hubblovo ultrahluboké pole 2014 jako barevné kousky cukrovinek. Ty nejslabší galaxie jsou více než 10 miliardkrát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem a reprezentují Vesmír v extrémní minulosti, jen pár 100 milónů let po Velkém třesku. Snímek samotný byl pořízen s...

APOD Hubblův Messier 5

"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. Přestože se položka Messier 5 (M5) Messierovi zdála rozplizlá, a kulatá a bez hvězd, tak nyní víme, že je to kulová...

APOD Na okraji NGC 2174

Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných let v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory mračen plynu a prachu opracované větry a radiací z oblastí nově zrozených hvězd, které jsou nyní rozesety v otevřených...

APOD Seyfertův sextet

Co zůstane po tomto zápasu galaxií? Tato skupina galaxií známá jako Seyfertův sextet se nachází v hlavové části rozděleného souhvězdí Hada (Serpens). Sextet ve skutečnosti obsahuje pouze čtyři interagující galaxie. U středu tohoto snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je malá spirální...

APOD Kulová hvězdokupa M15 z Hubbla

Hvězdy se jako včely rojí kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje v obíhání středu Mléčné dráhy. M15 je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které zůstaly, je snadno vidět obyčejným...

APOD Kupa galaxií Abell 1689 ohýbá světlo

Toto je jeden z nejhmotnějších objektů ve viditelném vesmíru. Na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) je vidět, že Abell 1689 ohýbá prostor jak předpovídá Einsteinova teorie gravitace a tedy ohýbá světlo z jednotlivých galaxií, které leží...

APOD IRAS 20324: Vypařování protohvězdy

Vyvine se jednoho dne tento housenkovitý mezihvězdný mrak do motýlovité mlhoviny? Nikdo pořádně neví. Jisté ale je, že uvnitř IRAS 20324+4057 dochází ke kontrakci a vzniká nová hvězda. Vně fičí energetické větry a energetickým světlem se eroduje pryč tolik plynu a prachu, že mohl být použit...

APOD Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Majestátní mezihvězdná prachová mračna při jejich pohybu vesmírem opracovávají hvězdné větry a radiace, až někdy dostanou rozpoznatelný tvar. Tato mlhovina se přiléhavě jmenuje Koňská hlava, a je ponořena do rozsáhlé a komplexní mlhoviny v Orionu M42. Tento objekt je sice pěkné, ale obtížné...

APOD M51: Vírová galaxie vprachu a hvězdách

Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51, též známá jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze, je vzdálená pouhých 30 miliónů světelných let a měří dobrých 60 tisíc světelných let. Obraz nahoře je digitální kombinací pozemního snímku z 0,9 m...

APOD Hubblovo extrémně hluboké pole

Jak vypadaly první galaxie? Hubblův kosmický dalekohled dokončil pořizování extrémně hlubokého pole (eXtreme Deep Field - XDF), vůbec nejhlubšího snímku vesmíru ve viditelném světle a tak pomohl odpovědět na tuto otázku. XDF na snímku nahoře ukazuje vzorek těch nejstarších galaxií, které...

APOD M101 v 21. století

Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...

APOD Dar dvou nových dalekohledů kvality Hubbla pro NASA

Co kdyby vám někdo dal zdarma nový Hubblův kosmický dalekohled? Nebo hned dva. Astronomická komunita bzučí jako v úle právě o takové možnosti, jelikož americký úřad pro národní průzkum nečekaně převedl vlastnictví dvou kosmických dalekohledů kvality Hubbla na NASA. Již se začala zkoumat...

APOD Mlhovina Motýlek z Hubbla

Jen málo motýlů má takové rozpětí křídel. Jasné kupy a mlhoviny na pozemské noční obloze se často jmenují po květinách nebo hmyzu a NGC 6302 není vyjímkou. Centrální hvězda s odhadovanou povrchovou teplotou 250 000 °C přímo v této planetární mlhovině je výjmečně horká, jasně září v...

APOD Spirální galaxie NGC 3370 z Hubbla

Vypadá takto naše vlastní Galaxie Mléčná dráha z velké dálky? Spirální galaxie NGC 3370 se co do velikosti a celkového tvaru podobá naší domovské Galaxii (ovšem nemá centrální příčku) a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká a krásná, zepředu...

APOD VAR

Edwin Hubble ve dvacátých letech dvacátého století na základě porovnávání fotografických desek ze 100 palcového dalekohledu (2,54m) observatoře Mt. Wilson určil vzdálenost k mlhovině v Andromedě a přesvědčivě dokázal existenci jiných galaxií mimo naši Mléčnou dráhu. Na vloženém obrázku z...

APOD Kulová hvězdokupa M15 z Hubbla

Kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15 se hvězdy shlukují do roje podobně jako včely. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje na své dráze kolem středu Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa M15 je jednou z asi 150 pozůstávajících kulových...

APOD Pekuliární galaxie z Arp 273

Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...

APOD Science Museum Hubble

Skončí Hubblův kosmický dalekohled v muzeu? Asi ne, a když opravdu skončí, tak podle současných plánů bude stažen z oběžné dráhy do oceánu. To ale nemůže zastavit možnost, aby se slavná vznášející se observatoř neobjevovala v science muzeích po celém světě, někdy spolu se svými úžasnými...

APOD Kulová hvězdokupa NGC 6934

Kulové hvězdokupy sídlí v halu naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato gravitačně vázaná, kulová uskupení typicky několika set tisíc hvězd jsou stará, starší než hvězdy v galaktickém disku. Měření stáří kulových hvězdokup vymezuje věk Vesmíru (musí být starší než hvězdy v něm!) a určení jejich přesné...

APOD IRAS 05437+2502: Záhadné hvězdné mračno z Hubbla

Co rozžíhá mlhovinu IRAS 05437+2502? Nikdo si není jistý. Zvlášť záhadný je tvar V vzhůru dolů, který dává tvar hornímu konci této plovoucí hory mezihvězdného prachu viditelné poblíž středu snímku. Obecně vzato, tato mlhovina duchovitého vzhledu obsahuje malou hvězdotvornou oblast...

APOD Mlhovina Červený obdélník z Hubbla

Jak vznikla tato neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je mladá binární soustava hvězd, která zcela jistě mlhovině dodává energii, ale nevysvětluje to její barvy. Za neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš může tlustý prachový torus, který vymezuje jinak sférický tok do...

APOD Mlhovina Kočičí oko

Umírající hvězda, vzdálená 3000 světelných let, odvrhuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje Kočičí mlhovinu jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou v Kočičím oku vidět, jsou natolik složité, že...

APOD M1: Krabí mlhovina z Hubbla

Tuto spoušť po sobě zanechaly hvězdné exploze. Krabí mlhovina je pozůstatkem po supernově spatřené v roce 1054 a zaplňují ji tajemné filamenty. Tyto filamenty nejsou jenom úžasně spletité, ale zdá se, že mají méně hmoty, než bylo vyvrženo z původní supernovy a mají vyšší...

APOD Hvězdokupy v NGC 1313

Jako zrnka písku na kosmické pláži jsou na tomto ostrém kompozitním snímku z Hubblovy kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) rozlišeny jednotlivé hvězdy ve spirální galaxii s příčkou NGC 1313. Zobrazená vnitřní oblast této galaxie zabírá asi 10 000 světelných let. Hubblova jedinečná...

APOD Hubble zase volný

Proč vypouštět observatoře do vesmíru? Většina dalekohledů se nachází na Zemi. Na Zemi lze postavit těžší dalekohledy a snadněji je opravit. Potíž je, že pozemské dalekohledy musí pozorovat skrz atmosféru Země. Za prvé, zemská atmosféra blokuje široký rozsah elektromagnetického spektra a...

APOD Panorama mlhoviny Carina z Hubbla

V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...

APOD Mlhovina Eskymák z Hubbla

Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze Země NGC 2392 připomíná hlavu člověka v kožešinové kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zachytil Hubblův kosmický dalekohled. Z vesmíru jsou vidět mračna tak komplexní, že dosud nebyla plně pochopena. Mlhovina...

APOD Mlhovina v Orionu: Pohled z Hubbla

Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak jako pohled na Mlhovinu v Orionu. Tato mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí...

APOD Galaxie s dvojitými prstenci Arp 147 z Hubbla

Jak by mohla galaxie získat tvar prstence? A ještě podivnější: zrovna dvě galaxie. Okraj modré galaxie na snímku vpravo ukazuje nesmírně velkou prstencovitou strukturu o průměru asi 30 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných hmotných hvězd. Tato modrá galaxie...

APOD Spirální galaxie NGC 3370 z Hubbla

Vypadala by takto naše vlastní Mléčná dráha z velké vzdálenosti? Spirální galaxie NGC 3370 je naší domovské Galaxii podobná co do velikosti i celkovým vzhledem (i když bez centrální příčky) a leží ve vzdálenosti asi 100 miliónů světelných let v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká krásná...

APOD M81: Krmení černé díry

Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...

APOD Galaxie Sombrero přes celé spektrum

Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...

APOD Hvězdokupy z NGC 1313

Na tomto ostrém kompozitním snímku spirální galaxie s příčkou NGC 1313 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět jednotlivé hvězdy jako zrnka písku na kosmické pláži. Zobrazená vnitřní oblast galaxie má asi 10 000 světelných let. Hubblova...

APOD Tajemné prstence supernovy 1987A

Čím jsou způsobeny ty podivné prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se ve Velkém Magellanově mračnu objevila nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální objekt, který zástal po bouřlivé hvězdné explozi. Když v roce 1994 na zbytek po supernově...

APOD Hubblovo pole SWEEPS

Toto nahuštěné pole hvězd směrem ke středu Mléčné dráhy se ukázalo být výborným místem pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Opakovaným snímkováním asi 180 000 hvězd v tomto poli více jak týden Hubblův kosmický dalekohled astronomům umožnil hledat zákryty extrasolárních planet v okně...

APOD Galaxie Sombrero z HST

Proč galaxie Sombrero vypadá jako klobouk? Mezi důvody patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a tmavé výrazné prachové pásy, které jsou vidět v disku, který my vidíme téměř zboku. Difuzní zář rozsáhlé centrální výdutě způsobují miliardy starých hvězd. Při...

APOD Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla

Jak by mohla galaxie dostat tvar prstence? Lem modré galaxie, která je vidět vpravo, je nesmírnou prstencovitou strukturou o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, velmi jasných a hmotných hvězd. Tato galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a její...

APOD Hoagův objekt: Podivná prstencová galaxie

Je to jedna galaxie nebo dvě? Tato otázka vyplavala na světlo v roce 1950, když astronom Art Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Vně je prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco u centra se nachází koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně...

APOD Práce ve vesmíru

Vysoko nad planetou Zemí, člověk pomáhá poškozenému stroji. Strojem, v této možná dojemné historii, je kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, který ale není na obrázku. Tím člověkem je astronaut Steven L. Smith, a nahoře je vidět, jak si z madla dálkového manipulátoru Remote...

APOD Ve středu mlhoviny Omega

V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...

APOD Mlhovina Eskymák z Hubblea

Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze země se NGC 2392 podobá lidské hlavě v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zobrazil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynová mračna natolik komplexní, že dosud nebyla plně...

APOD Koňská hlava se vrací

Mlhovina Koňská hlava, obtížně pozorovatelná malými dalekohledy, byla nedávno vybrána internetovými voliči za cíl pro Hubble Space Telescope. Zcela nahoře je Hubbleův detailní pohled na oblak tmavého kosmického prachu, zveřejněný při příležitosti 11. výročí provozu orbitální observatoře. Pod...

APOD NGC 2261: Hubblova proměnná mlhovina

Co způsobuje, že se Hubblova proměnná mlhovina mění? Neobvyklá mlhovina na snímku nahoře mění podstatně svůj vzhled během několika týdnů. Byla objevena před 200 lety a zařazena do katalogu jako NGC 2661 a jako význačná mlhovina byla pojmenována po Edwinu Hubblovi, který ji studoval...



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 1499 Kalifornia

Hmlovina Kalifornia (NGC 1499) je difúzna hmlovina v súhvezdí Perzeus. Svoj názov dostala podľa svojho podlhovastého vzhľadu, ktorý môže pripomínať Kalifornský polostrov. Pozorovania Hmlovina sa nachádza v južnej časti súhvezdia severne od hviezdy 4. magnitúdy s názvom ξ Perseus (Xie Perseus). Na oblohe má pretiahnutý tvar, smeruje od severozápadu na juhovýchod a jej rozmery sú 4° × 1,5°. Tieto rozmery má však len na fotografiách a vizuálne sa pozoruje veľmi ťažko, pretože má nižšiu povrchovú jasnosť ako väčšina ostatných emisných hmlovín. Jasnejšia časť hmloviny, ktorú možno vidieť ďalekohľadom, má rozmery 160′×40′. Na veľmi tmavej oblohe ju možno vidieť v náznaku voľným okom. História pozorovania Túto hmlovinu objavil Edward Emerson Barnard 3. novembra 1885 pomocou šesťpalcového ďalekohľadu (priemer 150 mm). O šesť rokov neskôr ju pozoroval aj Friedrich Simon Archenhold, ktorý ju nezávisle od neho spoluobjavil 27. októbra 1891. Barnard hmlovinu niekoľkokrát fotografoval a v roku 1895 publikoval jeden jej podrobný šesťhodinový snímok. Hmlovina bola objavená len niekoľko rokov pred vydaním Nového všeobecného katalógu, v ktorom je uvedená pod poradovým číslom 1499. Vlastnosti Hmlovina leží vo vzdialenosti 1 340 svetelných rokov od Zeme a jej skutočná veľkosť je približne 100 svetelných rokov. Pravdepodobne ju ožaruje hviezda ξ Persei, modrobiela hviezda hlavnej postupnosti, ktorej bola pridelená spektrálna klasifikácia O7e. Táto hviezda patrí do združenia OB s názvom Perseus OB2, ktorého najjasnejším členom je hviezda ζ Persei (Zeta Persei). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 323x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 82x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 24.10. až 4.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »