Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Hubble

Štítek: Hubble

APOD M101 21. století

Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...

APOD MyCn 18: Planetární mlhovina Vyryté přesýpací hodiny

Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru...

APOD Arp 87: Srážka galaxií z Hubbla

Toto je smrtící tanec. Jak spolu tyto dvě velké galaxie zápasí, tak se mezi nimi táhne 75 000 světelných let dlouhý kosmický most z hvězd, plynu a prachu. Most samotný je silným důkazem, že tyto oba dva nesmírně velké systémy prošly blízko sebe a zakusily bouřlivé slapy ...

APOD Panorama Mlhoviny v Lodním kýlu z Hubbla

Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...

APOD Stephanův kvintet z Hubbla

Kdy tyto velké galaxie začali poprvé tančit? Ve skutečnosti jsou jenom čtyři z pěti galaxií Stephanova kvintetu zaklesnuté do kosmického tanga opakovaných těsných přiblížení ve vzdálenosti asi 300 miliónů světelných let. Zbylá galaxie se dá snadno určit na tomto nedávno znovu zpracovaném snímku...

APOD Mlhovina Kočičí oko opticky a rentgenově

Někomu připadá jako kočičí oko. Jinému zase jako obří kosmická ulita. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin, které se skládají z plynu vyvrženého v sice slavné, ale krátké fázi ke konci života Slunci podobné hvězdy. Centrální...

APOD Arp 188 a Ocas pulce

Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto skvělém pohledu z obrazového archívu Hubble Legacy Archive utvářejí vzdálené galaxie dramatické pozadí pro roztaženou galaxii Arp 188, neboli Pulec. Kosmický pulec je asi 420 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Draka (Draco). ...

APOD Sloupy v Orlí mlhovině infračerveně

V Orlí mlhovině se rodí nové hvězdy. Tyto nové hvězdy vznikají gravitační kontrakcí v pilířích hustého prachu a plynu a intenzivní záření z těchto nově vzniklých hvězd způsobuje, že se okolní materiál odpařuje pryč. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem ...

APOD Zahalený Mars

Co se to stalo s Marsem? V roce 2001 Mars prošel ohromnou celoplanetární prachovou bouří, jednou z největších kdy zaznamenaných ze Země. Tyto dva snímky z Hubblova kosmického dalekohledu sledují bouři koncem června a počátkem září 2001 a nabízí dramaticky kontrastní...

APOD Mlhovina Červený obdélník z Hubbla

Jak vznikla tak neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu této mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovině dodává energii, ale to nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš pochází z tlustého prachového anuloidu, který škrtí jinak sférický odtok do...

APOD Hubblův Jupiter a zmenšující se Velká rudá skvrna

Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou ve Sluneční soustavě, je 320 krát hmotnější než Země. Na Jupiteru je jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů - Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), která je vidět...

APOD Vzácný záblesk kandidátem na nejvzdálenější spatřenou hvězdu

Patřil tento záblesk nejvzdálenější dosud spatřené hvězdě? Na snímcích z Hubblova kosmického dalekohledu byl náhodou zaznamenán nečekaný záblesk světla, který by mohl být nejenom neobvyklým jevem gravitační čočky, ale také obrazem normální hvězdy, která by mohla být 100 krát dále, než...

APOD NGC 2623: Slučující se galaxie z Hubbla

Kde vznikají hvězdy, když dojde ke srážce galaxií? Astronomové zobrazili blízké sloučení galaxií NGC 2623 s vysokým rozlišením Hubblovým kosmickým dalekohledem, aby pomohli s odpovědí na tuto otázku. Analýza tohoto a dalších snímků z Hubbla, stejně tak jako analýza snímků NGC 2623...

APOD Jasná planetární mlhovina NGC 7027 z Hubbla

Je to jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze, jak by se měla jmenovat? Mlhovina NGC 7027 byla poprvé objevena v roce 1878 a lze ji vidět v souhvězdí Labutě (Cygnus) i obyčejným dalekohledem ze zahrádky. Jen vzácně se označuje jménem, zřejmě proto, že se jeví jako nerozlišená...

APOD NGC 2261: Hubblova proměnná mlhovina

Co způsobuje proměnnost Hubblovy proměnné mlhoviny? Díváte se na neobvyklou mlhovinu, která svůj vzhled mění během několika týdnů. Tato pozoruhodná mlhovina byla objevena před více než 200 lety, následně byla katalogizována jako NGC 2661 a jmenuje se podle Edwina Hubbla, který ji počátkem...

APOD Hubblův Messier 5

"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ..." začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi zdál Messier 5 (M5) mlhavý, kulatý a bez hvězd, tak nyní víme, že se jedná o kulovou hvězdokupu,...

APOD Hvězdokupa NGC 362 z Hubbla

Pokud by bylo naše Slunce někde v centru NGC 362, tak noční obloha by zářila jak klenotnice plná jasných hvězd. Stovky hvězd by byly jasnější než Sirius a v mnoha různých barvách. I když by tyto hvězdy mohly utvářet souhvězdí a související folklór, tak pro obyvatele planet by bylo...

APOD Hory prachu v mlhovině v Lodním kýlu

V mlhovině v Lodním kýlu jde o zápas hvězdy versus prach a hvězdy vyhrávají. Nebo přesněji, energetické světlo a větry z hmotných, nově vzniklých hvězd odpařují a rozptylují prachové hvězdné kolébky, ve kterých vznikly. V mlhovině v Lodním kýlu (Carina) se nacházejí útvary vzhledu...

APOD Přibližování k Bublinové mlhovině

Jak by vypadalo přibližování se k Bublinové mlhovině? Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má nyní průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější, než naše Slunce a nyní je mimo střed mlhoviny. ...

APOD UGC 1810: Divoce interagující galaxie z Hubbla

Co se to děje s touto spirální galaxií? I když podrobnosti zatím nejsou známé, tak je jisté, že se jedná o stále probíhající bitvu s menším galaktickým sousedem. Galaxie samotná se jmenuje UGC 1810, ale dohromady se svým kolizním partnerem je známá jako Arp 273. Celkový tvar UGC 1810, a...

APOD Planetární mlhovina Červený pavouk

Óóó, jakou propletenou pavučinu dokáže uplést a planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk ukazuje komplexní strukturu, která může vzniknout, pokud normální hvězda odvrhne své vnější vrstvy plynu a stane se bílým trpaslíkem. Tato symetrická planetární mlhovina s dvěma...

APOD IC 4406: Zdánlivě čtveratá mlhovina

Jak může kulatá hvězda udělat čtveratou mlhovinu? Taková hádanka napadne při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Ukazuje se, že IC 4406 je nejspíše dutý válec a jeho čtvercový vzhled je důsledkem pozorování z našeho pohledu válce ze strany. Při pozorování IC 4406...

APOD W5: Duše vzniku hvězd

Kde vznikají hvězdy? Hvězdy často vznikají v energetických oblastech, kde se v chaosu pohybuje plyn a temný prach. Jasné hvězdy na snímku ve středu mlhoviny W5, neboli Duše, vybuchují a emitují ionizující světlo a energetické větry. Světlo a plyn vytlačují a odpařují spoustu...

APOD Arp 240: Most mezi spirálními galaxiemi z Hubbla

Proč je mezi těmito dvěma spirálními galaxiemi most? Most z plynu a hvězd poskytuje silný důkaz, že tyto dva nesmírné systémy prošly blízko jeden druhého a zakusily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou gravitací. Dohromady mají označení Arp 240, ale jednotlivě se označují NGC 5257 a NGC 5258,...

APOD NGC 4414: Vločkovitá spirální galaxie

Kolik hmoty skrývají vločkovité spirální galaxie? Barevný snímek vločkovité spirální galaxie NGC 4414 na který se díváte, pořídil Hubblův kosmický dalekohled, aby pomohl odpovědět na tuto otázku. Vločkovité spirální galaxie bez dobře definovaných spirálních ramen jsou docela běžnou formou...

APOD NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla

Mnohé spirální galaxie mají ve svém středu příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou centrální příčku. Příčka spirální galaxie NGC 1672 je velice výrazná a na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled, jsou zde vidět úžasné podrobnosti. Je vidět tmavé...

APOD Klíčová dírka v mlhovině v Lodním kýlu

Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...

APOD Polární záře na Jupiteru

Jupiter má polární záře. Podobně jako u Země, i magnetické pole plynového obra směřuje ze Slunce uvolněné nabité částice k pólům. Když tyto částice narážejí do atmosféry, tak z molekul existujících plynů dočasně vyrážejí elektrony. Elektrické síly tyto elektrony přitahují...

APOD Mlhovina Kočičí oko

Umírající hvězda vzdálená 3 tisíce světelných let odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje, že mlhovina Kočičí oko je jednou z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které v Kočičím oku vidíme, jsou ve...

APOD Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Majestátní mezihvězdné mračno plynu při plavbě vesmírem opracovávaly hvězdné větry a záření, až získalo rozpoznatelný tvar. Toto mračno se přiléhavě jmenuje mlhovina Koňská hlava a je zanořené do rozsáhlé a komplexní Mlhoviny v Orionu (M42). Je sice pěkné tento objekt vidět osobně malým...

APOD Hvězdotvorná oblast S106

Hmotná hvězda IRS 4 začíná rozvírat svá křídla. Materiál z této hvězdy, zrozené teprve před 100 000 lety, proudí ven a z něj vznikla mlhovina nazvaná Sharpless 2-106 (S106), kterou vidíte na snímku. Kolem infračerveného zdroje 4 (Infrared source 4 - IRS 4) obíhá velký disk prachu a...

APOD M101 v 21. století

Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...

APOD Jupiter v roce 2015

Dvě pozoruhodné globální mapy pásů horních mračen Jupiteru lze porovnat jediným pohybem kurzoru přes tuto ostrou projekci (nebo tento odkaz) obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu. Obě mapy byly pořízeny 19. ledna v průběhu 10 hodin trvající otočky obří planety a tyto celoplanetární...

APOD Ve středu mlhoviny Trifid

V mlhovině Trifid, což je hvězdotvorná oblast v souhvězdí Střelce (Sagittarius), se mísí mračna zářícího plynu s prachovými pásy. V jejím středu jsou tři výrazné prachové pásy, které dávají Trifidu jeho jméno. Vpravo jsou hory neprůhledného prachu a je vidět, jak mlhovinu protkávají...

APOD Galaxie Sombrero z Hubbla

Proč vypadá galaxie Sombrero jako klobouk? K příčinám patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a výrazné tmavé prachové pásy, které jsou při pohledu z boku vidět v disku. Miliardy starých hvězd způsobují difuzní záři rozsáhlé centrální výdutě. Bližší prohlídka...

APOD Hubblův Messier 5

"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", tak začíná popis 5. položky ve slavném katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma z 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi ta položka zdála mlhavá, kulatá a bez hvězd, tak Messier 5 (M5) je kulová hvězdokupa se...

APOD Kulová hvězdokupa 47 Tuc

Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotnicí jižní oblohy. Je známá též jako NGC 104 a spolu s více než 150 dalšími kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa 47 Tuc je po Omega Centauri druhou nejjasnější na pozemské obloze, nachází se asi 17 000 světelných...

APOD MyCn18: Planetární mlhovina Přesýpací hodiny

Centrální hvězdě v planetární mlhovině tvaru přesýpacích hodin ubývá písek času. Její krátká, nádherná, závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy s vyčerpaným nukleárním palivem nastala, když začala odvrhovat svoje vnější vrstvy a její jádro se stává chládnoucím a slábnoucím bílým...

APOD Hmotná blízká spirální galaxie NGC 2841

Je to jedna z nejhmotnějších známých galaxií. Spirální galaxie NGC 2841 se nachází asi 46 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Ostrý pohled na tento nádherný vesmírný ostrov ukazuje výrazně žluté jádro a galaktický disk. Prachové pásy, malé růžové...

APOD Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla

Jak by vypadala galaxie ve tvaru prstence? Okraj modré galaxie na snímku vpravo je nesmírně velká prstencová struktura o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných a hmotných hvězd. Galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a vznikla po...

APOD NGC 4676: Srážka Myší

Tyto dvě mohutné galaxie jedna druhou roztahují. Jsou známy jako "Myši", protože mají dlouhé ocasy, jelikož obě spirální galaxie prošly jedna kolem druhé. Dlouhé ocásky vznikají relativním rozdílem v gravitační přítažlivosti u blízkých a vzdálených částí každé galaxie. Jelikož jsou...

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy....

APOD Mlhovina Motýlek z Hubbla

Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské noční obloze jsou často pojmenovány podle květin nebo hmyzu. Takže NGC 6302 ani přes rozpětí křídel 3 světelné roky není vyjímkou. Umírající centrální hvězda v této planetární mlhovině s povrchovou teplotou odhadovanou na zhruba 250 000 °C se výjmečně...

APOD Vytrvalé Saturnovy polární záře

Jsou polární záře na Saturnu stejné jako na Zemi? S odpovědí na tuto otázku pomohlo současné sledování jižního pólu Saturnu Hubblovým kosmickým dalekohledem a kosmickou sondou Cassini při jejím blízkém průletu v lednu 2004. Hubble snímkoval v ultrafialovém světle, zatímco sonda Cassini...

APOD Hubblovo ultrahluboké pole 2014

Galaxie vyplňují Hubblovo ultrahluboké pole 2014 jako barevné kousky cukrovinek. Ty nejslabší galaxie jsou více než 10 miliardkrát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem a reprezentují Vesmír v extrémní minulosti, jen pár 100 milónů let po Velkém třesku. Snímek samotný byl pořízen s...

APOD Hubblův Messier 5

"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. Přestože se položka Messier 5 (M5) Messierovi zdála rozplizlá, a kulatá a bez hvězd, tak nyní víme, že je to kulová...

APOD Na okraji NGC 2174

Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných let v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory mračen plynu a prachu opracované větry a radiací z oblastí nově zrozených hvězd, které jsou nyní rozesety v otevřených...

APOD Seyfertův sextet

Co zůstane po tomto zápasu galaxií? Tato skupina galaxií známá jako Seyfertův sextet se nachází v hlavové části rozděleného souhvězdí Hada (Serpens). Sextet ve skutečnosti obsahuje pouze čtyři interagující galaxie. U středu tohoto snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je malá spirální...

APOD Kulová hvězdokupa M15 z Hubbla

Hvězdy se jako včely rojí kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje v obíhání středu Mléčné dráhy. M15 je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které zůstaly, je snadno vidět obyčejným...

APOD Kupa galaxií Abell 1689 ohýbá světlo

Toto je jeden z nejhmotnějších objektů ve viditelném vesmíru. Na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) je vidět, že Abell 1689 ohýbá prostor jak předpovídá Einsteinova teorie gravitace a tedy ohýbá světlo z jednotlivých galaxií, které leží...

APOD IRAS 20324: Vypařování protohvězdy

Vyvine se jednoho dne tento housenkovitý mezihvězdný mrak do motýlovité mlhoviny? Nikdo pořádně neví. Jisté ale je, že uvnitř IRAS 20324+4057 dochází ke kontrakci a vzniká nová hvězda. Vně fičí energetické větry a energetickým světlem se eroduje pryč tolik plynu a prachu, že mohl být použit...

APOD Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Majestátní mezihvězdná prachová mračna při jejich pohybu vesmírem opracovávají hvězdné větry a radiace, až někdy dostanou rozpoznatelný tvar. Tato mlhovina se přiléhavě jmenuje Koňská hlava, a je ponořena do rozsáhlé a komplexní mlhoviny v Orionu M42. Tento objekt je sice pěkné, ale obtížné...

APOD M51: Vírová galaxie vprachu a hvězdách

Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51, též známá jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze, je vzdálená pouhých 30 miliónů světelných let a měří dobrých 60 tisíc světelných let. Obraz nahoře je digitální kombinací pozemního snímku z 0,9 m...

APOD Hubblovo extrémně hluboké pole

Jak vypadaly první galaxie? Hubblův kosmický dalekohled dokončil pořizování extrémně hlubokého pole (eXtreme Deep Field - XDF), vůbec nejhlubšího snímku vesmíru ve viditelném světle a tak pomohl odpovědět na tuto otázku. XDF na snímku nahoře ukazuje vzorek těch nejstarších galaxií, které...

APOD M101 v 21. století

Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...

APOD Dar dvou nových dalekohledů kvality Hubbla pro NASA

Co kdyby vám někdo dal zdarma nový Hubblův kosmický dalekohled? Nebo hned dva. Astronomická komunita bzučí jako v úle právě o takové možnosti, jelikož americký úřad pro národní průzkum nečekaně převedl vlastnictví dvou kosmických dalekohledů kvality Hubbla na NASA. Již se začala zkoumat...

APOD Mlhovina Motýlek z Hubbla

Jen málo motýlů má takové rozpětí křídel. Jasné kupy a mlhoviny na pozemské noční obloze se často jmenují po květinách nebo hmyzu a NGC 6302 není vyjímkou. Centrální hvězda s odhadovanou povrchovou teplotou 250 000 °C přímo v této planetární mlhovině je výjmečně horká, jasně září v...

APOD Spirální galaxie NGC 3370 z Hubbla

Vypadá takto naše vlastní Galaxie Mléčná dráha z velké dálky? Spirální galaxie NGC 3370 se co do velikosti a celkového tvaru podobá naší domovské Galaxii (ovšem nemá centrální příčku) a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká a krásná, zepředu...

APOD VAR

Edwin Hubble ve dvacátých letech dvacátého století na základě porovnávání fotografických desek ze 100 palcového dalekohledu (2,54m) observatoře Mt. Wilson určil vzdálenost k mlhovině v Andromedě a přesvědčivě dokázal existenci jiných galaxií mimo naši Mléčnou dráhu. Na vloženém obrázku z...

APOD Kulová hvězdokupa M15 z Hubbla

Kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15 se hvězdy shlukují do roje podobně jako včely. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje na své dráze kolem středu Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa M15 je jednou z asi 150 pozůstávajících kulových...

APOD Pekuliární galaxie z Arp 273

Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...

APOD Science Museum Hubble

Skončí Hubblův kosmický dalekohled v muzeu? Asi ne, a když opravdu skončí, tak podle současných plánů bude stažen z oběžné dráhy do oceánu. To ale nemůže zastavit možnost, aby se slavná vznášející se observatoř neobjevovala v science muzeích po celém světě, někdy spolu se svými úžasnými...

APOD Kulová hvězdokupa NGC 6934

Kulové hvězdokupy sídlí v halu naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato gravitačně vázaná, kulová uskupení typicky několika set tisíc hvězd jsou stará, starší než hvězdy v galaktickém disku. Měření stáří kulových hvězdokup vymezuje věk Vesmíru (musí být starší než hvězdy v něm!) a určení jejich přesné...

APOD IRAS 05437+2502: Záhadné hvězdné mračno z Hubbla

Co rozžíhá mlhovinu IRAS 05437+2502? Nikdo si není jistý. Zvlášť záhadný je tvar V vzhůru dolů, který dává tvar hornímu konci této plovoucí hory mezihvězdného prachu viditelné poblíž středu snímku. Obecně vzato, tato mlhovina duchovitého vzhledu obsahuje malou hvězdotvornou oblast...

APOD Mlhovina Červený obdélník z Hubbla

Jak vznikla tato neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je mladá binární soustava hvězd, která zcela jistě mlhovině dodává energii, ale nevysvětluje to její barvy. Za neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš může tlustý prachový torus, který vymezuje jinak sférický tok do...

APOD Mlhovina Kočičí oko

Umírající hvězda, vzdálená 3000 světelných let, odvrhuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje Kočičí mlhovinu jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou v Kočičím oku vidět, jsou natolik složité, že...

APOD M1: Krabí mlhovina z Hubbla

Tuto spoušť po sobě zanechaly hvězdné exploze. Krabí mlhovina je pozůstatkem po supernově spatřené v roce 1054 a zaplňují ji tajemné filamenty. Tyto filamenty nejsou jenom úžasně spletité, ale zdá se, že mají méně hmoty, než bylo vyvrženo z původní supernovy a mají vyšší...

APOD Hvězdokupy v NGC 1313

Jako zrnka písku na kosmické pláži jsou na tomto ostrém kompozitním snímku z Hubblovy kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) rozlišeny jednotlivé hvězdy ve spirální galaxii s příčkou NGC 1313. Zobrazená vnitřní oblast této galaxie zabírá asi 10 000 světelných let. Hubblova jedinečná...

APOD Hubble zase volný

Proč vypouštět observatoře do vesmíru? Většina dalekohledů se nachází na Zemi. Na Zemi lze postavit těžší dalekohledy a snadněji je opravit. Potíž je, že pozemské dalekohledy musí pozorovat skrz atmosféru Země. Za prvé, zemská atmosféra blokuje široký rozsah elektromagnetického spektra a...

APOD Panorama mlhoviny Carina z Hubbla

V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...

APOD Mlhovina Eskymák z Hubbla

Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze Země NGC 2392 připomíná hlavu člověka v kožešinové kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zachytil Hubblův kosmický dalekohled. Z vesmíru jsou vidět mračna tak komplexní, že dosud nebyla plně pochopena. Mlhovina...

APOD Mlhovina v Orionu: Pohled z Hubbla

Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak jako pohled na Mlhovinu v Orionu. Tato mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí...

APOD Galaxie s dvojitými prstenci Arp 147 z Hubbla

Jak by mohla galaxie získat tvar prstence? A ještě podivnější: zrovna dvě galaxie. Okraj modré galaxie na snímku vpravo ukazuje nesmírně velkou prstencovitou strukturu o průměru asi 30 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných hmotných hvězd. Tato modrá galaxie...

APOD Spirální galaxie NGC 3370 z Hubbla

Vypadala by takto naše vlastní Mléčná dráha z velké vzdálenosti? Spirální galaxie NGC 3370 je naší domovské Galaxii podobná co do velikosti i celkovým vzhledem (i když bez centrální příčky) a leží ve vzdálenosti asi 100 miliónů světelných let v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká krásná...

APOD M81: Krmení černé díry

Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...

APOD Galaxie Sombrero přes celé spektrum

Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...

APOD Hvězdokupy z NGC 1313

Na tomto ostrém kompozitním snímku spirální galaxie s příčkou NGC 1313 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět jednotlivé hvězdy jako zrnka písku na kosmické pláži. Zobrazená vnitřní oblast galaxie má asi 10 000 světelných let. Hubblova...

APOD Tajemné prstence supernovy 1987A

Čím jsou způsobeny ty podivné prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se ve Velkém Magellanově mračnu objevila nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální objekt, který zástal po bouřlivé hvězdné explozi. Když v roce 1994 na zbytek po supernově...

APOD Hubblovo pole SWEEPS

Toto nahuštěné pole hvězd směrem ke středu Mléčné dráhy se ukázalo být výborným místem pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Opakovaným snímkováním asi 180 000 hvězd v tomto poli více jak týden Hubblův kosmický dalekohled astronomům umožnil hledat zákryty extrasolárních planet v okně...

APOD Galaxie Sombrero z HST

Proč galaxie Sombrero vypadá jako klobouk? Mezi důvody patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a tmavé výrazné prachové pásy, které jsou vidět v disku, který my vidíme téměř zboku. Difuzní zář rozsáhlé centrální výdutě způsobují miliardy starých hvězd. Při...

APOD Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla

Jak by mohla galaxie dostat tvar prstence? Lem modré galaxie, která je vidět vpravo, je nesmírnou prstencovitou strukturou o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, velmi jasných a hmotných hvězd. Tato galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a její...

APOD Hoagův objekt: Podivná prstencová galaxie

Je to jedna galaxie nebo dvě? Tato otázka vyplavala na světlo v roce 1950, když astronom Art Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Vně je prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco u centra se nachází koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně...

APOD Práce ve vesmíru

Vysoko nad planetou Zemí, člověk pomáhá poškozenému stroji. Strojem, v této možná dojemné historii, je kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, který ale není na obrázku. Tím člověkem je astronaut Steven L. Smith, a nahoře je vidět, jak si z madla dálkového manipulátoru Remote...

APOD Ve středu mlhoviny Omega

V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...

APOD Mlhovina Eskymák z Hubblea

Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze země se NGC 2392 podobá lidské hlavě v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zobrazil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynová mračna natolik komplexní, že dosud nebyla plně...

APOD Koňská hlava se vrací

Mlhovina Koňská hlava, obtížně pozorovatelná malými dalekohledy, byla nedávno vybrána internetovými voliči za cíl pro Hubble Space Telescope. Zcela nahoře je Hubbleův detailní pohled na oblak tmavého kosmického prachu, zveřejněný při příležitosti 11. výročí provozu orbitální observatoře. Pod...

APOD NGC 2261: Hubblova proměnná mlhovina

Co způsobuje, že se Hubblova proměnná mlhovina mění? Neobvyklá mlhovina na snímku nahoře mění podstatně svůj vzhled během několika týdnů. Byla objevena před 200 lety a zařazena do katalogu jako NGC 2661 a jako význačná mlhovina byla pojmenována po Edwinu Hubblovi, který ji studoval...



50. vesmírný týden 2019

50. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. 2019. Měsíc bude v úplňku. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, ve středu budou v konjunkci. Ráno je vidět Merkur a Mars. 14. 12. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Na ISS byl zadokován Dragon (CRS-19) a připojit se má také Progress MS-13. Čína stihla dva starty menší rakety ze stejného kosmodromu během šesti hodin. Před 35 lety začala mise sond Vega 1 a 2, které kromě Venuše zkoumaly Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »