Jupiter vypadá v ultrafialovém světle trochu jinak. Hubblův kosmický dalekohled pravidelně snímkuje celého obra, aby bylo možné lépe interpretovat pohyby mraků na Jupiteru a pomoci kosmické sondě NASA Juno pochopit planetární kontext malých polí, která pozoruje. Sledují se barvy Jupitera, které...
Co se děje s touto spirální galaxií? Ačkoli podrobnosti zůstávají nejisté, jistě to souvisí s probíhající bitvou s její menší galaktickou sousedkou. Sama o sobě nese Galaxie samotná má označení UGC 1810, ale společně se svým partnerem ve srážce je známá jako Arp 273. Celkový tvar UGC 1810,...
Mnoho spirálních galaxií má přes své středy příčky. Dokonce i naše Galaxie Mléčná dráha má pravděpodobně skromnou centrální příčku. Spirální galaxie s výraznou příčkou NGC 1672 zde byla v působivých detailech zachycena na snímku pořízeném orbitálním Hubblovým kosmickým dalekohledem. Jsou zde...
Už jste slyšeli o Hubblově ultrahlubokém poli? Ať tak či onak, pravděpodobně jste o něm ještě neslyšeli takhle, přejeďte kurzorem přes doporučený obrázek a poslechněte si! Hubblovo ultrahluboké pole (HUDF) bylo vytvořeno v letech 2003-2004 pomocí Hubblova kosmického dalekohledu, který se...
Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto úchvatném pohledu, který vychází z obrazových dat z archivu Hubble Legacy, tvoří vzdálené galaxie dramatické pozadí pro narušenou spirální galaxii Arp 188, neboli Pulec. Tento kosmický Pulec je vzdálený pouhých 420 milionů světelných roků v severním...
Pták je větší než vrchol. Mlhovina pro svůj ptačí tvar zvaná Mořský racek je velká, emisní mlhovina na noční obloze, která se úhlově prostírá na více než pětinásobku průměru úplňku a má přes 200 světelných roků. Hlava mlhoviny je katalogizována jako IC 2177 a hvězdokupa pod jejím pravým křídlem je...
Kolik hvězd se zrodí při srážce galaxií? V případě AM1054-325, zobrazené zde na nedávno zveřejněném snímku Hubblova kosmického dalekohledu, je odpověď miliony. Místo toho, aby se hvězdy zničily, tak jak galaxie AM1054-325 a její blízká galaxie kolem sebe obíhají, jejich gravitace a pohyb...
Je to jedna nebo dvě galaxie? Tato otázka vyvstala v roce 1950, kdy astronom Arthur Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Na vnější straně se nachází prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco poblíž středu leží koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně...
V obřím prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Kužely, pilíře a majestátní plynoucí tvary se ve hvězdných školkách hojně vyskytují tam, kde rodící se oblaka plynu a prachu bičují energické větry nově se rodících hvězd. Dobře známým příkladem je Kuželová mlhovina, která se...
Toto je tanec smrti. Zatímco tyto dvě velké galaxie svádějí souboj, tak je zároveň spojuje přes 75 000 světelných roků dlouhý kosmický most hvězd, plynu a prachu. Most samotný je pádným důkazem toho, že oba obrovské hvězdné systémy prošly těsně vedle sebe a zažily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou...
Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...
Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za dávných časů, kdy naše Galaxie teprve vznikala, se po ní potulovaly snad tisíce kulových hvězdokup. Dnes jich zbývá méně než 200. Opakované srážky mezi sebou nebo s galaktickým centrem v průběhu věků mnohé kulové hvězdokupy zničily. Pozůstatky jsou...
V Panně se porovnávají dvě galaxie a zde jsou jejich nejnovější snímky. Pokud se srazí dvě galaxie, tak jejich hvězdy se obvykle nesrazí. Je to proto, že galaxie jsou většinou prázdný prostor a hvězdy, jakkoli jsou jasné, zabírají jen malou část tohoto prostoru. Během srážky však může jedna galaxie...
Jak hvězdy stárnou, tak mohou vytvářet krásné útvary, někdy podobné květinám nebo hmyzu. Takovým pozoruhodným příkladem je NGC 6302, Motýlí mlhovina. I když má rozpětí plynových křídel přes 3 světelné roky a odhadovaná teplota na povrchu přesahuje 200 000 °C, tak stárnoucí centrální...
Středem této spirální galaxie vede příčka. A ve středu té příčky je menší spirála. A ve středu té spirály je superhmotná černá díra. To všechno se děje ve velké, krásné spirální galaxii s příčkou katalogizované jako NGC 1300, která se nachází zhruba 70 milionů světelných roků daleko v souhvězdí...
Hvězdné větry a radiace opracovaly toto majestátní mračno mezihvězdného prachu při jeho cestě vesmírem do rozpoznatelného tvaru. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a je ponořeno do rozlehlé a komplexní Mlhoviny Orion (M42). Tento objekt, který je sice velice zajímavé, ale obtížné vidět...
Dobře, ale proč byste nemohli kombinovat snímky z Webba a Hubbla? Můžete, a dnešní snímek ukazuje jeden takový působivý výsledek. Nedávno vypuštěný Kosmický dalekohled Jamese Webba (Webb) má sice větší zrcadlo než Hubble, ale specializuje se na infračervené světlo a nemůže vidět modrou barvu, jen od...
Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...
Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. Galaxie M51, též známá jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze o rozměru 60 tisíc světelných roků pouhých 30 milionů světelných roků daleko. Snímek je digitální kombinací snímků pořízených v různých barvách Hubblovým...
Většina galaxií nemá žádné prstence, tak proč má tato galaxie dva? Začněme tím, že jasný pruh poblíž středu NGC 1512 je jaderný prstenec, prstenec, který obklopuje střed galaxie a jasně září nedávno vzniklými hvězdami. Většina hvězd a doprovodného plynu a prachu, však obíhá kolem galaktického středu...
Hmotné hvězdy mohou nafukovat bubliny. Na snímku je vidět nejslavnější ze všech kosmických bublin NGC 7635, též prostě známá jako Bublinová mlhovina. I když tato bublina o průměru 7 světelných roků vypadá křehce, tak nabízí důkazy bouřlivých procesů. Vlevo nahoře nad středem Bubliny je horká hvězda...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy a jeho hmotnost je přibližně 320krát větší než hmotnost Země. Na Jupiteru se nachází jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů, Velká rudá skvrna (GRS - Great Red...
Někomu to připomíná kočičí oko. Jiným zase připadá jako obří kosmická mušle. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin tvořenou plynem vyvrženým v krátké, ale slavné fázi na konci života hvězdy podobné Slunci. Umírající centrální hvězda této...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Je to jedna galaxie nebo dvě? Předpokládá se, že směsice hvězd, plynu a prachu, která tvoří NGC 520, obsahuje pozůstatky dvou samostatných disků galaxií. Charakteristickou součástí NGC 520 je pás složitě propleteného prachu, který probíhá vertikálně dolů po hřbetu srážejících se galaxií, jak je...
Vyjma prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším nebeským kruhem. Její klasický vzhled je však pochopitelně daný naší vlastní perspektivou. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, zčásti založené i na tomto jasném snímku z Hubbla ukazuje, že mlhovina je...
Okraj velké modré galaxie vpravo je nesmírně velká prstencová struktura o průměru 150 000 světelných roků, která se skládá z nově vzniklých, velice jasných a hmotných hvězd. Prstencová galaxie, též známa jako AM 0644-741, vznikla při nesmírné galaktické srážce. Pokud dojde ke srážce galaxií, tak obě...
Jen málo kosmických pohledů podněcuje představivost natolik, jako Mlhovina v Orionu. Mlhovina je též známá jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných roků. Mlhovina v Orionu nabízí jednu z...
Ta mračna mohou vypadat jako ústřice a hvězdy jako perly, ale dívejte se ještě dál. Na okraji Malého Magellanova mračna, satelitní galaxie vzdálené asi 200 000 světelných roků, se nachází 5 milionů let mladá hvězdokupa NGC 602. NGC 602 obklopuje zárodečný plyn a prach, který je vidět na úžasném...
Vždycky je pěkné podívat se novýma očima na starého přítele. Něco takového představuje tento snímek blízké spirální galaxie M66 z Hubblova kosmického dalekohledu. Spirální galaxie s malou centrální příčkou M66 je členem skupiny tří galaxií Leo Triplet ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných roků od...
Jak tato podivná galaxie vznikla? Z astronomů se stávají detektivové, když se snaží zjistit, co způsobilo tu neobvyklou změť hvězd, plynu a prachu, jakou je NGC 1316. Prohlídka ukazuje, že NGC 1316 je ohromná eliptická galaxie, která nějak obsahuje i tmavé prachové pásy, které jsou obvykle...
Je to jedna z nejhmotnějších známých galaxií. Spirální galaxie NGC 2841 je vzdálená zhruba 46 miliónů světelných roků a nachází se v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Na ostrém pohledu je vidět výrazně žluté jádro a galaktický disk tohoto vesmírného ostrova. V různorodých...
Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných roků v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory z mračen plynu a prachu opracované větry a zářením nově zrozených hvězd v této oblasti, které jsou nyní rozeseté v otevřených...
Proč je tato galaxie tak tenká? Mnoho galaxií je právě tak tenkých jako je NGC 5866 zde na snímku, ale od nás nejsou vidět zboku. Galaxie, která je vůči nám orientovaná zboku je naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. NGC 5866 je klasifikovaná jako čočkovitá (lentikulární) galaxie, má četné a komplexní...
Co se nachází na okraji expandující supernovy? Stužky rázových vln mezihvězdného plynu vypadají jemně a delikátně a jsou součástí rázové vlny na expandujícím okraji bouřlivé hvězdné exploze, která mohla být v poslední době ledové před asi 20 000 lety lidmi snadno viditelná. Snímek ...
Jsou hvězdy více ceněny pro své umění až poté co zemřou? Hvězdy obvykle vytvářejí tu nejvíc uměleckou podívanou právě když umírají. V případě hvězd s nízkou hmotností jako je naše Slunce a zde zobrazená M2-9 jsou hvězdy, které se transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odhazováním svých...
Ve středu tohoto poklidného víru hvězd je nejspíš bezohledná nenažraná černá díra. Vír se točí kolem miliard hvězd, ze kterých vynikají ty nejjasnější a nejmodřejší. Rozsah a krása dávají tomuto pohledu označení velká spirální galaxie. Centrální příšera poskytuje důkazy, že se jedná o...
Proč je ta mlhovina tak komplexní? Když umírá Slunci podobná hvězda, tak odvrhuje svoje vnější vrstvy obvykle do jediné celkové obálky. Někdy je ta obálka ve tvaru koule, někdy dvojitého laloku a někdy prstence nebo šroubovice. V případě planetární mlhoviny NGC 5189 se ovšem kromě celkového tvaru...
Jak by to vypadalo létat si vzdáleným vesmírem? Tým astronomů odhadl poměrné vzdálenosti více než 5000 galaxií na jednom z nejvzdálenějším vůbec kdy zobrazeném poli galaxií, na Hubblově ultrahlubokém poli (Hubble Ultra Deep Field - HUDF), a tím k tomu přispěl. Jelikož přeletět vesmír trvá světlu...
Mohou se hvězdy, stejně jako housenky, transformovat na motýly? Ne, ale v případě mlhoviny Motýl, se zdá že ano. Rozpětí jeho křídel je přes 3 světelné roky a tato planetární mlhovina se stala výjmečně horká a jasně září ve viditelném a ultrafialovém světle, ovšem umírající centrální hvězdu uvnitř...
Jak vznikla tato neobvyklá planetární mlhovina? NGC 7027 je jedna z nejmenších, nejjasnějších, a co do tvaru nejneobvyklejších známých planetárních mlhovin. Na základě ze Země pozorovatelné rychlosti rozpínání NGC 7027 se dá říci, že to začalo asi před 600 lety. Planetární mlhovina po většinu svojí...
Střed mlhoviny Laguna víří ohromným vznikáním hvězd. Extrémní hvězdné větry a intenzivní energetické světlo daly vzniknout přinejmenším dvěma dlouhým trychtýřovitým mračnům, každé dlouhé asi půl světelného roku, které jsou vidět uprostřed. Oblast osvětluje nesmírně jasná tamní hvězda Hershel...
Jak by to vypadalo, kdybyste letěli ke Kosmickému útesu? Mlhovinné mračno NGC 2014 může někomu připadat jako oceánský útes, který je ovšem na obloze, přesněji ve Velkém Magellanově mračnu LMC, což je největší satelitní galaxie naší Mléčné dráhy. Hubblův kosmický dalekohled pořídil podrobný...
Co se stalo s touto spirální galaxií? NGC 2936 je ta horní z obou velkých galaxií, ale před pouhými několika stovkami miliónů let to byla nejspíš normální spirální galaxie, otáčela se, tvořily se v ní hvězdy, zkrátka hleděla si svého. Pak se ale dostala příliš blízko ke hmotné eliptické galaxii NGC...
Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...
Mnoho spirálních galaxií má přes svůj střed příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou centrální příčku. Spirální galaxie NGC 1672, na kterou se díváte, má výraznou centrální příčku a její velice podrobný snímek pořídil na oběžné dráze Hubblův kosmický dalekohled. Jsou...
Co po sobě zanechala tato supernova? Světlo z obří hvězdné exploze ve Velkém Magellanovu mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) dosáhlo poprvé Zemi před pouhými 2000 lety. LMC je blízký galaktický soused naší Galaxie Mléčné dráhy a fronta zuřivého výbuchu se nyní pohybuje vně a ničí nebo...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru...
Toto je smrtící tanec. Jak spolu tyto dvě velké galaxie zápasí, tak se mezi nimi táhne 75 000 světelných let dlouhý kosmický most z hvězd, plynu a prachu. Most samotný je silným důkazem, že tyto oba dva nesmírně velké systémy prošly blízko sebe a zakusily bouřlivé slapy ...
Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...
Kdy tyto velké galaxie začali poprvé tančit? Ve skutečnosti jsou jenom čtyři z pěti galaxií Stephanova kvintetu zaklesnuté do kosmického tanga opakovaných těsných přiblížení ve vzdálenosti asi 300 miliónů světelných let. Zbylá galaxie se dá snadno určit na tomto nedávno znovu zpracovaném snímku...
Někomu připadá jako kočičí oko. Jinému zase jako obří kosmická ulita. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin, které se skládají z plynu vyvrženého v sice slavné, ale krátké fázi ke konci života Slunci podobné hvězdy. Centrální...
Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto skvělém pohledu z obrazového archívu Hubble Legacy Archive utvářejí vzdálené galaxie dramatické pozadí pro roztaženou galaxii Arp 188, neboli Pulec. Kosmický pulec je asi 420 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Draka (Draco). ...
V Orlí mlhovině se rodí nové hvězdy. Tyto nové hvězdy vznikají gravitační kontrakcí v pilířích hustého prachu a plynu a intenzivní záření z těchto nově vzniklých hvězd způsobuje, že se okolní materiál odpařuje pryč. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem ...
Co se to stalo s Marsem? V roce 2001 Mars prošel ohromnou celoplanetární prachovou bouří, jednou z největších kdy zaznamenaných ze Země. Tyto dva snímky z Hubblova kosmického dalekohledu sledují bouři koncem června a počátkem září 2001 a nabízí dramaticky kontrastní...
Jak vznikla tak neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu této mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovině dodává energii, ale to nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš pochází z tlustého prachového anuloidu, který škrtí jinak sférický odtok do...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou ve Sluneční soustavě, je 320 krát hmotnější než Země. Na Jupiteru je jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů - Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), která je vidět...
Patřil tento záblesk nejvzdálenější dosud spatřené hvězdě? Na snímcích z Hubblova kosmického dalekohledu byl náhodou zaznamenán nečekaný záblesk světla, který by mohl být nejenom neobvyklým jevem gravitační čočky, ale také obrazem normální hvězdy, která by mohla být 100 krát dále, než...
Kde vznikají hvězdy, když dojde ke srážce galaxií? Astronomové zobrazili blízké sloučení galaxií NGC 2623 s vysokým rozlišením Hubblovým kosmickým dalekohledem, aby pomohli s odpovědí na tuto otázku. Analýza tohoto a dalších snímků z Hubbla, stejně tak jako analýza snímků NGC 2623...
Je to jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze, jak by se měla jmenovat? Mlhovina NGC 7027 byla poprvé objevena v roce 1878 a lze ji vidět v souhvězdí Labutě (Cygnus) i obyčejným dalekohledem ze zahrádky. Jen vzácně se označuje jménem, zřejmě proto, že se jeví jako nerozlišená...
Co způsobuje proměnnost Hubblovy proměnné mlhoviny? Díváte se na neobvyklou mlhovinu, která svůj vzhled mění během několika týdnů. Tato pozoruhodná mlhovina byla objevena před více než 200 lety, následně byla katalogizována jako NGC 2661 a jmenuje se podle Edwina Hubbla, který ji počátkem...
"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ..." začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi zdál Messier 5 (M5) mlhavý, kulatý a bez hvězd, tak nyní víme, že se jedná o kulovou hvězdokupu,...
Pokud by bylo naše Slunce někde v centru NGC 362, tak noční obloha by zářila jak klenotnice plná jasných hvězd. Stovky hvězd by byly jasnější než Sirius a v mnoha různých barvách. I když by tyto hvězdy mohly utvářet souhvězdí a související folklór, tak pro obyvatele planet by bylo...
V mlhovině v Lodním kýlu jde o zápas hvězdy versus prach a hvězdy vyhrávají. Nebo přesněji, energetické světlo a větry z hmotných, nově vzniklých hvězd odpařují a rozptylují prachové hvězdné kolébky, ve kterých vznikly. V mlhovině v Lodním kýlu (Carina) se nacházejí útvary vzhledu...
Jak by vypadalo přibližování se k Bublinové mlhovině? Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má nyní průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější, než naše Slunce a nyní je mimo střed mlhoviny. ...
Co se to děje s touto spirální galaxií? I když podrobnosti zatím nejsou známé, tak je jisté, že se jedná o stále probíhající bitvu s menším galaktickým sousedem. Galaxie samotná se jmenuje UGC 1810, ale dohromady se svým kolizním partnerem je známá jako Arp 273. Celkový tvar UGC 1810, a...
Óóó, jakou propletenou pavučinu dokáže uplést a planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk ukazuje komplexní strukturu, která může vzniknout, pokud normální hvězda odvrhne své vnější vrstvy plynu a stane se bílým trpaslíkem. Tato symetrická planetární mlhovina s dvěma...
Jak může kulatá hvězda udělat čtveratou mlhovinu? Taková hádanka napadne při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Ukazuje se, že IC 4406 je nejspíše dutý válec a jeho čtvercový vzhled je důsledkem pozorování z našeho pohledu válce ze strany. Při pozorování IC 4406...
Kde vznikají hvězdy? Hvězdy často vznikají v energetických oblastech, kde se v chaosu pohybuje plyn a temný prach. Jasné hvězdy na snímku ve středu mlhoviny W5, neboli Duše, vybuchují a emitují ionizující světlo a energetické větry. Světlo a plyn vytlačují a odpařují spoustu...
Proč je mezi těmito dvěma spirálními galaxiemi most? Most z plynu a hvězd poskytuje silný důkaz, že tyto dva nesmírné systémy prošly blízko jeden druhého a zakusily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou gravitací. Dohromady mají označení Arp 240, ale jednotlivě se označují NGC 5257 a NGC 5258,...
Kolik hmoty skrývají vločkovité spirální galaxie? Barevný snímek vločkovité spirální galaxie NGC 4414 na který se díváte, pořídil Hubblův kosmický dalekohled, aby pomohl odpovědět na tuto otázku. Vločkovité spirální galaxie bez dobře definovaných spirálních ramen jsou docela běžnou formou...
Mnohé spirální galaxie mají ve svém středu příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou centrální příčku. Příčka spirální galaxie NGC 1672 je velice výrazná a na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled, jsou zde vidět úžasné podrobnosti. Je vidět tmavé...
Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...
Jupiter má polární záře. Podobně jako u Země, i magnetické pole plynového obra směřuje ze Slunce uvolněné nabité částice k pólům. Když tyto částice narážejí do atmosféry, tak z molekul existujících plynů dočasně vyrážejí elektrony. Elektrické síly tyto elektrony přitahují...
Umírající hvězda vzdálená 3 tisíce světelných let odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje, že mlhovina Kočičí oko je jednou z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které v Kočičím oku vidíme, jsou ve...
Majestátní mezihvězdné mračno plynu při plavbě vesmírem opracovávaly hvězdné větry a záření, až získalo rozpoznatelný tvar. Toto mračno se přiléhavě jmenuje mlhovina Koňská hlava a je zanořené do rozsáhlé a komplexní Mlhoviny v Orionu (M42). Je sice pěkné tento objekt vidět osobně malým...
Hmotná hvězda IRS 4 začíná rozvírat svá křídla. Materiál z této hvězdy, zrozené teprve před 100 000 lety, proudí ven a z něj vznikla mlhovina nazvaná Sharpless 2-106 (S106), kterou vidíte na snímku. Kolem infračerveného zdroje 4 (Infrared source 4 - IRS 4) obíhá velký disk prachu a...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Dvě pozoruhodné globální mapy pásů horních mračen Jupiteru lze porovnat jediným pohybem kurzoru přes tuto ostrou projekci (nebo tento odkaz) obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu. Obě mapy byly pořízeny 19. ledna v průběhu 10 hodin trvající otočky obří planety a tyto celoplanetární...
V mlhovině Trifid, což je hvězdotvorná oblast v souhvězdí Střelce (Sagittarius), se mísí mračna zářícího plynu s prachovými pásy. V jejím středu jsou tři výrazné prachové pásy, které dávají Trifidu jeho jméno. Vpravo jsou hory neprůhledného prachu a je vidět, jak mlhovinu protkávají...
Proč vypadá galaxie Sombrero jako klobouk? K příčinám patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a výrazné tmavé prachové pásy, které jsou při pohledu z boku vidět v disku. Miliardy starých hvězd způsobují difuzní záři rozsáhlé centrální výdutě. Bližší prohlídka...
"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", tak začíná popis 5. položky ve slavném katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma z 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi ta položka zdála mlhavá, kulatá a bez hvězd, tak Messier 5 (M5) je kulová hvězdokupa se...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotnicí jižní oblohy. Je známá též jako NGC 104 a spolu s více než 150 dalšími kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa 47 Tuc je po Omega Centauri druhou nejjasnější na pozemské obloze, nachází se asi 17 000 světelných...
Centrální hvězdě v planetární mlhovině tvaru přesýpacích hodin ubývá písek času. Její krátká, nádherná, závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy s vyčerpaným nukleárním palivem nastala, když začala odvrhovat svoje vnější vrstvy a její jádro se stává chládnoucím a slábnoucím bílým...
Je to jedna z nejhmotnějších známých galaxií. Spirální galaxie NGC 2841 se nachází asi 46 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Ostrý pohled na tento nádherný vesmírný ostrov ukazuje výrazně žluté jádro a galaktický disk. Prachové pásy, malé růžové...
Jak by vypadala galaxie ve tvaru prstence? Okraj modré galaxie na snímku vpravo je nesmírně velká prstencová struktura o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných a hmotných hvězd. Galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a vznikla po...
Tyto dvě mohutné galaxie jedna druhou roztahují. Jsou známy jako "Myši", protože mají dlouhé ocasy, jelikož obě spirální galaxie prošly jedna kolem druhé. Dlouhé ocásky vznikají relativním rozdílem v gravitační přítažlivosti u blízkých a vzdálených částí každé galaxie. Jelikož jsou...
Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy....
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské noční obloze jsou často pojmenovány podle květin nebo hmyzu. Takže NGC 6302 ani přes rozpětí křídel 3 světelné roky není vyjímkou. Umírající centrální hvězda v této planetární mlhovině s povrchovou teplotou odhadovanou na zhruba 250 000 °C se výjmečně...
Jsou polární záře na Saturnu stejné jako na Zemi? S odpovědí na tuto otázku pomohlo současné sledování jižního pólu Saturnu Hubblovým kosmickým dalekohledem a kosmickou sondou Cassini při jejím blízkém průletu v lednu 2004. Hubble snímkoval v ultrafialovém světle, zatímco sonda Cassini...
Galaxie vyplňují Hubblovo ultrahluboké pole 2014 jako barevné kousky cukrovinek. Ty nejslabší galaxie jsou více než 10 miliardkrát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem a reprezentují Vesmír v extrémní minulosti, jen pár 100 milónů let po Velkém třesku. Snímek samotný byl pořízen s...
"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. Přestože se položka Messier 5 (M5) Messierovi zdála rozplizlá, a kulatá a bez hvězd, tak nyní víme, že je to kulová...
Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných let v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory mračen plynu a prachu opracované větry a radiací z oblastí nově zrozených hvězd, které jsou nyní rozesety v otevřených...
Co zůstane po tomto zápasu galaxií? Tato skupina galaxií známá jako Seyfertův sextet se nachází v hlavové části rozděleného souhvězdí Hada (Serpens). Sextet ve skutečnosti obsahuje pouze čtyři interagující galaxie. U středu tohoto snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je malá spirální...
Hvězdy se jako včely rojí kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje v obíhání středu Mléčné dráhy. M15 je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které zůstaly, je snadno vidět obyčejným...
Toto je jeden z nejhmotnějších objektů ve viditelném vesmíru. Na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) je vidět, že Abell 1689 ohýbá prostor jak předpovídá Einsteinova teorie gravitace a tedy ohýbá světlo z jednotlivých galaxií, které leží...
Vyvine se jednoho dne tento housenkovitý mezihvězdný mrak do motýlovité mlhoviny? Nikdo pořádně neví. Jisté ale je, že uvnitř IRAS 20324+4057 dochází ke kontrakci a vzniká nová hvězda. Vně fičí energetické větry a energetickým světlem se eroduje pryč tolik plynu a prachu, že mohl být použit...
Majestátní mezihvězdná prachová mračna při jejich pohybu vesmírem opracovávají hvězdné větry a radiace, až někdy dostanou rozpoznatelný tvar. Tato mlhovina se přiléhavě jmenuje Koňská hlava, a je ponořena do rozsáhlé a komplexní mlhoviny v Orionu M42. Tento objekt je sice pěkné, ale obtížné...
Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51, též známá jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze, je vzdálená pouhých 30 miliónů světelných let a měří dobrých 60 tisíc světelných let. Obraz nahoře je digitální kombinací pozemního snímku z 0,9 m...
Jak vypadaly první galaxie? Hubblův kosmický dalekohled dokončil pořizování extrémně hlubokého pole (eXtreme Deep Field - XDF), vůbec nejhlubšího snímku vesmíru ve viditelném světle a tak pomohl odpovědět na tuto otázku. XDF na snímku nahoře ukazuje vzorek těch nejstarších galaxií, které...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Co kdyby vám někdo dal zdarma nový Hubblův kosmický dalekohled? Nebo hned dva. Astronomická komunita bzučí jako v úle právě o takové možnosti, jelikož americký úřad pro národní průzkum nečekaně převedl vlastnictví dvou kosmických dalekohledů kvality Hubbla na NASA. Již se začala zkoumat...
Jen málo motýlů má takové rozpětí křídel. Jasné kupy a mlhoviny na pozemské noční obloze se často jmenují po květinách nebo hmyzu a NGC 6302 není vyjímkou. Centrální hvězda s odhadovanou povrchovou teplotou 250 000 °C přímo v této planetární mlhovině je výjmečně horká, jasně září v...
Vypadá takto naše vlastní Galaxie Mléčná dráha z velké dálky? Spirální galaxie NGC 3370 se co do velikosti a celkového tvaru podobá naší domovské Galaxii (ovšem nemá centrální příčku) a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká a krásná, zepředu...
Edwin Hubble ve dvacátých letech dvacátého století na základě porovnávání fotografických desek ze 100 palcového dalekohledu (2,54m) observatoře Mt. Wilson určil vzdálenost k mlhovině v Andromedě a přesvědčivě dokázal existenci jiných galaxií mimo naši Mléčnou dráhu. Na vloženém obrázku z...
Kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15 se hvězdy shlukují do roje podobně jako včely. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje na své dráze kolem středu Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa M15 je jednou z asi 150 pozůstávajících kulových...
Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...
Skončí Hubblův kosmický dalekohled v muzeu? Asi ne, a když opravdu skončí, tak podle současných plánů bude stažen z oběžné dráhy do oceánu. To ale nemůže zastavit možnost, aby se slavná vznášející se observatoř neobjevovala v science muzeích po celém světě, někdy spolu se svými úžasnými...
Kulové hvězdokupy sídlí v halu naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato gravitačně vázaná, kulová uskupení typicky několika set tisíc hvězd jsou stará, starší než hvězdy v galaktickém disku. Měření stáří kulových hvězdokup vymezuje věk Vesmíru (musí být starší než hvězdy v něm!) a určení jejich přesné...
Co rozžíhá mlhovinu IRAS 05437+2502? Nikdo si není jistý. Zvlášť záhadný je tvar V vzhůru dolů, který dává tvar hornímu konci této plovoucí hory mezihvězdného prachu viditelné poblíž středu snímku. Obecně vzato, tato mlhovina duchovitého vzhledu obsahuje malou hvězdotvornou oblast...
Jak vznikla tato neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je mladá binární soustava hvězd, která zcela jistě mlhovině dodává energii, ale nevysvětluje to její barvy. Za neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš může tlustý prachový torus, který vymezuje jinak sférický tok do...
Umírající hvězda, vzdálená 3000 světelných let, odvrhuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje Kočičí mlhovinu jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou v Kočičím oku vidět, jsou natolik složité, že...
Tuto spoušť po sobě zanechaly hvězdné exploze. Krabí mlhovina je pozůstatkem po supernově spatřené v roce 1054 a zaplňují ji tajemné filamenty. Tyto filamenty nejsou jenom úžasně spletité, ale zdá se, že mají méně hmoty, než bylo vyvrženo z původní supernovy a mají vyšší...
Jako zrnka písku na kosmické pláži jsou na tomto ostrém kompozitním snímku z Hubblovy kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) rozlišeny jednotlivé hvězdy ve spirální galaxii s příčkou NGC 1313. Zobrazená vnitřní oblast této galaxie zabírá asi 10 000 světelných let. Hubblova jedinečná...
Proč vypouštět observatoře do vesmíru? Většina dalekohledů se nachází na Zemi. Na Zemi lze postavit těžší dalekohledy a snadněji je opravit. Potíž je, že pozemské dalekohledy musí pozorovat skrz atmosféru Země. Za prvé, zemská atmosféra blokuje široký rozsah elektromagnetického spektra a...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...
Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze Země NGC 2392 připomíná hlavu člověka v kožešinové kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zachytil Hubblův kosmický dalekohled. Z vesmíru jsou vidět mračna tak komplexní, že dosud nebyla plně pochopena. Mlhovina...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak jako pohled na Mlhovinu v Orionu. Tato mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí...
Jak by mohla galaxie získat tvar prstence? A ještě podivnější: zrovna dvě galaxie. Okraj modré galaxie na snímku vpravo ukazuje nesmírně velkou prstencovitou strukturu o průměru asi 30 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných hmotných hvězd. Tato modrá galaxie...
Vypadala by takto naše vlastní Mléčná dráha z velké vzdálenosti? Spirální galaxie NGC 3370 je naší domovské Galaxii podobná co do velikosti i celkovým vzhledem (i když bez centrální příčky) a leží ve vzdálenosti asi 100 miliónů světelných let v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká krásná...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Na tomto ostrém kompozitním snímku spirální galaxie s příčkou NGC 1313 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět jednotlivé hvězdy jako zrnka písku na kosmické pláži. Zobrazená vnitřní oblast galaxie má asi 10 000 světelných let. Hubblova...
Čím jsou způsobeny ty podivné prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se ve Velkém Magellanově mračnu objevila nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální objekt, který zástal po bouřlivé hvězdné explozi. Když v roce 1994 na zbytek po supernově...
Toto nahuštěné pole hvězd směrem ke středu Mléčné dráhy se ukázalo být výborným místem pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Opakovaným snímkováním asi 180 000 hvězd v tomto poli více jak týden Hubblův kosmický dalekohled astronomům umožnil hledat zákryty extrasolárních planet v okně...
Proč galaxie Sombrero vypadá jako klobouk? Mezi důvody patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a tmavé výrazné prachové pásy, které jsou vidět v disku, který my vidíme téměř zboku. Difuzní zář rozsáhlé centrální výdutě způsobují miliardy starých hvězd. Při...
Jak by mohla galaxie dostat tvar prstence? Lem modré galaxie, která je vidět vpravo, je nesmírnou prstencovitou strukturou o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, velmi jasných a hmotných hvězd. Tato galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a její...
Je to jedna galaxie nebo dvě? Tato otázka vyplavala na světlo v roce 1950, když astronom Art Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Vně je prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco u centra se nachází koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně...
Vysoko nad planetou Zemí, člověk pomáhá poškozenému stroji. Strojem, v této možná dojemné historii, je kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, který ale není na obrázku. Tím člověkem je astronaut Steven L. Smith, a nahoře je vidět, jak si z madla dálkového manipulátoru Remote...
V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...
Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze země se NGC 2392 podobá lidské hlavě v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zobrazil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynová mračna natolik komplexní, že dosud nebyla plně...
Mlhovina Koňská hlava, obtížně pozorovatelná malými dalekohledy, byla nedávno vybrána internetovými voliči za cíl pro Hubble Space Telescope. Zcela nahoře je Hubbleův detailní pohled na oblak tmavého kosmického prachu, zveřejněný při příležitosti 11. výročí provozu orbitální observatoře. Pod...
Co způsobuje, že se Hubblova proměnná mlhovina mění? Neobvyklá mlhovina na snímku nahoře mění podstatně svůj vzhled během několika týdnů. Byla objevena před 200 lety a zařazena do katalogu jako NGC 2661 a jako význačná mlhovina byla pojmenována po Edwinu Hubblovi, který ji studoval...
Jupiter vypadá v ultrafialovém světle trochu jinak. Hubblův kosmický dalekohled pravidelně snímkuje celého obra, aby bylo možné lépe interpretovat pohyby mraků na Jupiteru a pomoci kosmické sondě NASA Juno pochopit planetární kontext malých polí, která pozoruje. Sledují se barvy Jupitera, které...
Co se děje s touto spirální galaxií? Ačkoli podrobnosti zůstávají nejisté, jistě to souvisí s probíhající bitvou s její menší galaktickou sousedkou. Sama o sobě nese Galaxie samotná má označení UGC 1810, ale společně se svým partnerem ve srážce je známá jako Arp 273. Celkový tvar UGC 1810,...
Mnoho spirálních galaxií má přes své středy příčky. Dokonce i naše Galaxie Mléčná dráha má pravděpodobně skromnou centrální příčku. Spirální galaxie s výraznou příčkou NGC 1672 zde byla v působivých detailech zachycena na snímku pořízeném orbitálním Hubblovým kosmickým dalekohledem. Jsou zde...
Už jste slyšeli o Hubblově ultrahlubokém poli? Ať tak či onak, pravděpodobně jste o něm ještě neslyšeli takhle, přejeďte kurzorem přes doporučený obrázek a poslechněte si! Hubblovo ultrahluboké pole (HUDF) bylo vytvořeno v letech 2003-2004 pomocí Hubblova kosmického dalekohledu, který se...
Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto úchvatném pohledu, který vychází z obrazových dat z archivu Hubble Legacy, tvoří vzdálené galaxie dramatické pozadí pro narušenou spirální galaxii Arp 188, neboli Pulec. Tento kosmický Pulec je vzdálený pouhých 420 milionů světelných roků v severním...
Pták je větší než vrchol. Mlhovina pro svůj ptačí tvar zvaná Mořský racek je velká, emisní mlhovina na noční obloze, která se úhlově prostírá na více než pětinásobku průměru úplňku a má přes 200 světelných roků. Hlava mlhoviny je katalogizována jako IC 2177 a hvězdokupa pod jejím pravým křídlem je...
Kolik hvězd se zrodí při srážce galaxií? V případě AM1054-325, zobrazené zde na nedávno zveřejněném snímku Hubblova kosmického dalekohledu, je odpověď miliony. Místo toho, aby se hvězdy zničily, tak jak galaxie AM1054-325 a její blízká galaxie kolem sebe obíhají, jejich gravitace a pohyb...
Je to jedna nebo dvě galaxie? Tato otázka vyvstala v roce 1950, kdy astronom Arthur Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Na vnější straně se nachází prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco poblíž středu leží koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně...
V obřím prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Kužely, pilíře a majestátní plynoucí tvary se ve hvězdných školkách hojně vyskytují tam, kde rodící se oblaka plynu a prachu bičují energické větry nově se rodících hvězd. Dobře známým příkladem je Kuželová mlhovina, která se...
Toto je tanec smrti. Zatímco tyto dvě velké galaxie svádějí souboj, tak je zároveň spojuje přes 75 000 světelných roků dlouhý kosmický most hvězd, plynu a prachu. Most samotný je pádným důkazem toho, že oba obrovské hvězdné systémy prošly těsně vedle sebe a zažily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou...
Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...
Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Za dávných časů, kdy naše Galaxie teprve vznikala, se po ní potulovaly snad tisíce kulových hvězdokup. Dnes jich zbývá méně než 200. Opakované srážky mezi sebou nebo s galaktickým centrem v průběhu věků mnohé kulové hvězdokupy zničily. Pozůstatky jsou...
V Panně se porovnávají dvě galaxie a zde jsou jejich nejnovější snímky. Pokud se srazí dvě galaxie, tak jejich hvězdy se obvykle nesrazí. Je to proto, že galaxie jsou většinou prázdný prostor a hvězdy, jakkoli jsou jasné, zabírají jen malou část tohoto prostoru. Během srážky však může jedna galaxie...
Jak hvězdy stárnou, tak mohou vytvářet krásné útvary, někdy podobné květinám nebo hmyzu. Takovým pozoruhodným příkladem je NGC 6302, Motýlí mlhovina. I když má rozpětí plynových křídel přes 3 světelné roky a odhadovaná teplota na povrchu přesahuje 200 000 °C, tak stárnoucí centrální...
Středem této spirální galaxie vede příčka. A ve středu té příčky je menší spirála. A ve středu té spirály je superhmotná černá díra. To všechno se děje ve velké, krásné spirální galaxii s příčkou katalogizované jako NGC 1300, která se nachází zhruba 70 milionů světelných roků daleko v souhvězdí...
Hvězdné větry a radiace opracovaly toto majestátní mračno mezihvězdného prachu při jeho cestě vesmírem do rozpoznatelného tvaru. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a je ponořeno do rozlehlé a komplexní Mlhoviny Orion (M42). Tento objekt, který je sice velice zajímavé, ale obtížné vidět...
Dobře, ale proč byste nemohli kombinovat snímky z Webba a Hubbla? Můžete, a dnešní snímek ukazuje jeden takový působivý výsledek. Nedávno vypuštěný Kosmický dalekohled Jamese Webba (Webb) má sice větší zrcadlo než Hubble, ale specializuje se na infračervené světlo a nemůže vidět modrou barvu, jen od...
Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...
Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. Galaxie M51, též známá jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze o rozměru 60 tisíc světelných roků pouhých 30 milionů světelných roků daleko. Snímek je digitální kombinací snímků pořízených v různých barvách Hubblovým...
Většina galaxií nemá žádné prstence, tak proč má tato galaxie dva? Začněme tím, že jasný pruh poblíž středu NGC 1512 je jaderný prstenec, prstenec, který obklopuje střed galaxie a jasně září nedávno vzniklými hvězdami. Většina hvězd a doprovodného plynu a prachu, však obíhá kolem galaktického středu...
Hmotné hvězdy mohou nafukovat bubliny. Na snímku je vidět nejslavnější ze všech kosmických bublin NGC 7635, též prostě známá jako Bublinová mlhovina. I když tato bublina o průměru 7 světelných roků vypadá křehce, tak nabízí důkazy bouřlivých procesů. Vlevo nahoře nad středem Bubliny je horká hvězda...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy a jeho hmotnost je přibližně 320krát větší než hmotnost Země. Na Jupiteru se nachází jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů, Velká rudá skvrna (GRS - Great Red...
Někomu to připomíná kočičí oko. Jiným zase připadá jako obří kosmická mušle. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin tvořenou plynem vyvrženým v krátké, ale slavné fázi na konci života hvězdy podobné Slunci. Umírající centrální hvězda této...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Je to jedna galaxie nebo dvě? Předpokládá se, že směsice hvězd, plynu a prachu, která tvoří NGC 520, obsahuje pozůstatky dvou samostatných disků galaxií. Charakteristickou součástí NGC 520 je pás složitě propleteného prachu, který probíhá vertikálně dolů po hřbetu srážejících se galaxií, jak je...
Vyjma prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším nebeským kruhem. Její klasický vzhled je však pochopitelně daný naší vlastní perspektivou. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, zčásti založené i na tomto jasném snímku z Hubbla ukazuje, že mlhovina je...
Okraj velké modré galaxie vpravo je nesmírně velká prstencová struktura o průměru 150 000 světelných roků, která se skládá z nově vzniklých, velice jasných a hmotných hvězd. Prstencová galaxie, též známa jako AM 0644-741, vznikla při nesmírné galaktické srážce. Pokud dojde ke srážce galaxií, tak obě...
Jen málo kosmických pohledů podněcuje představivost natolik, jako Mlhovina v Orionu. Mlhovina je též známá jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných roků. Mlhovina v Orionu nabízí jednu z...
Ta mračna mohou vypadat jako ústřice a hvězdy jako perly, ale dívejte se ještě dál. Na okraji Malého Magellanova mračna, satelitní galaxie vzdálené asi 200 000 světelných roků, se nachází 5 milionů let mladá hvězdokupa NGC 602. NGC 602 obklopuje zárodečný plyn a prach, který je vidět na úžasném...
Vždycky je pěkné podívat se novýma očima na starého přítele. Něco takového představuje tento snímek blízké spirální galaxie M66 z Hubblova kosmického dalekohledu. Spirální galaxie s malou centrální příčkou M66 je členem skupiny tří galaxií Leo Triplet ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných roků od...
Jak tato podivná galaxie vznikla? Z astronomů se stávají detektivové, když se snaží zjistit, co způsobilo tu neobvyklou změť hvězd, plynu a prachu, jakou je NGC 1316. Prohlídka ukazuje, že NGC 1316 je ohromná eliptická galaxie, která nějak obsahuje i tmavé prachové pásy, které jsou obvykle...
Je to jedna z nejhmotnějších známých galaxií. Spirální galaxie NGC 2841 je vzdálená zhruba 46 miliónů světelných roků a nachází se v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Na ostrém pohledu je vidět výrazně žluté jádro a galaktický disk tohoto vesmírného ostrova. V různorodých...
Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných roků v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory z mračen plynu a prachu opracované větry a zářením nově zrozených hvězd v této oblasti, které jsou nyní rozeseté v otevřených...
Proč je tato galaxie tak tenká? Mnoho galaxií je právě tak tenkých jako je NGC 5866 zde na snímku, ale od nás nejsou vidět zboku. Galaxie, která je vůči nám orientovaná zboku je naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. NGC 5866 je klasifikovaná jako čočkovitá (lentikulární) galaxie, má četné a komplexní...
Co se nachází na okraji expandující supernovy? Stužky rázových vln mezihvězdného plynu vypadají jemně a delikátně a jsou součástí rázové vlny na expandujícím okraji bouřlivé hvězdné exploze, která mohla být v poslední době ledové před asi 20 000 lety lidmi snadno viditelná. Snímek ...
Jsou hvězdy více ceněny pro své umění až poté co zemřou? Hvězdy obvykle vytvářejí tu nejvíc uměleckou podívanou právě když umírají. V případě hvězd s nízkou hmotností jako je naše Slunce a zde zobrazená M2-9 jsou hvězdy, které se transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odhazováním svých...
Ve středu tohoto poklidného víru hvězd je nejspíš bezohledná nenažraná černá díra. Vír se točí kolem miliard hvězd, ze kterých vynikají ty nejjasnější a nejmodřejší. Rozsah a krása dávají tomuto pohledu označení velká spirální galaxie. Centrální příšera poskytuje důkazy, že se jedná o...
Proč je ta mlhovina tak komplexní? Když umírá Slunci podobná hvězda, tak odvrhuje svoje vnější vrstvy obvykle do jediné celkové obálky. Někdy je ta obálka ve tvaru koule, někdy dvojitého laloku a někdy prstence nebo šroubovice. V případě planetární mlhoviny NGC 5189 se ovšem kromě celkového tvaru...
Jak by to vypadalo létat si vzdáleným vesmírem? Tým astronomů odhadl poměrné vzdálenosti více než 5000 galaxií na jednom z nejvzdálenějším vůbec kdy zobrazeném poli galaxií, na Hubblově ultrahlubokém poli (Hubble Ultra Deep Field - HUDF), a tím k tomu přispěl. Jelikož přeletět vesmír trvá světlu...
Mohou se hvězdy, stejně jako housenky, transformovat na motýly? Ne, ale v případě mlhoviny Motýl, se zdá že ano. Rozpětí jeho křídel je přes 3 světelné roky a tato planetární mlhovina se stala výjmečně horká a jasně září ve viditelném a ultrafialovém světle, ovšem umírající centrální hvězdu uvnitř...
Jak vznikla tato neobvyklá planetární mlhovina? NGC 7027 je jedna z nejmenších, nejjasnějších, a co do tvaru nejneobvyklejších známých planetárních mlhovin. Na základě ze Země pozorovatelné rychlosti rozpínání NGC 7027 se dá říci, že to začalo asi před 600 lety. Planetární mlhovina po většinu svojí...
Střed mlhoviny Laguna víří ohromným vznikáním hvězd. Extrémní hvězdné větry a intenzivní energetické světlo daly vzniknout přinejmenším dvěma dlouhým trychtýřovitým mračnům, každé dlouhé asi půl světelného roku, které jsou vidět uprostřed. Oblast osvětluje nesmírně jasná tamní hvězda Hershel...
Jak by to vypadalo, kdybyste letěli ke Kosmickému útesu? Mlhovinné mračno NGC 2014 může někomu připadat jako oceánský útes, který je ovšem na obloze, přesněji ve Velkém Magellanově mračnu LMC, což je největší satelitní galaxie naší Mléčné dráhy. Hubblův kosmický dalekohled pořídil podrobný...
Co se stalo s touto spirální galaxií? NGC 2936 je ta horní z obou velkých galaxií, ale před pouhými několika stovkami miliónů let to byla nejspíš normální spirální galaxie, otáčela se, tvořily se v ní hvězdy, zkrátka hleděla si svého. Pak se ale dostala příliš blízko ke hmotné eliptické galaxii NGC...
Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...
Mnoho spirálních galaxií má přes svůj střed příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou centrální příčku. Spirální galaxie NGC 1672, na kterou se díváte, má výraznou centrální příčku a její velice podrobný snímek pořídil na oběžné dráze Hubblův kosmický dalekohled. Jsou...
Co po sobě zanechala tato supernova? Světlo z obří hvězdné exploze ve Velkém Magellanovu mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) dosáhlo poprvé Zemi před pouhými 2000 lety. LMC je blízký galaktický soused naší Galaxie Mléčné dráhy a fronta zuřivého výbuchu se nyní pohybuje vně a ničí nebo...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru...
Toto je smrtící tanec. Jak spolu tyto dvě velké galaxie zápasí, tak se mezi nimi táhne 75 000 světelných let dlouhý kosmický most z hvězd, plynu a prachu. Most samotný je silným důkazem, že tyto oba dva nesmírně velké systémy prošly blízko sebe a zakusily bouřlivé slapy ...
Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...
Kdy tyto velké galaxie začali poprvé tančit? Ve skutečnosti jsou jenom čtyři z pěti galaxií Stephanova kvintetu zaklesnuté do kosmického tanga opakovaných těsných přiblížení ve vzdálenosti asi 300 miliónů světelných let. Zbylá galaxie se dá snadno určit na tomto nedávno znovu zpracovaném snímku...
Někomu připadá jako kočičí oko. Jinému zase jako obří kosmická ulita. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin, které se skládají z plynu vyvrženého v sice slavné, ale krátké fázi ke konci života Slunci podobné hvězdy. Centrální...
Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto skvělém pohledu z obrazového archívu Hubble Legacy Archive utvářejí vzdálené galaxie dramatické pozadí pro roztaženou galaxii Arp 188, neboli Pulec. Kosmický pulec je asi 420 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Draka (Draco). ...
V Orlí mlhovině se rodí nové hvězdy. Tyto nové hvězdy vznikají gravitační kontrakcí v pilířích hustého prachu a plynu a intenzivní záření z těchto nově vzniklých hvězd způsobuje, že se okolní materiál odpařuje pryč. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem ...
Co se to stalo s Marsem? V roce 2001 Mars prošel ohromnou celoplanetární prachovou bouří, jednou z největších kdy zaznamenaných ze Země. Tyto dva snímky z Hubblova kosmického dalekohledu sledují bouři koncem června a počátkem září 2001 a nabízí dramaticky kontrastní...
Jak vznikla tak neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu této mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovině dodává energii, ale to nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš pochází z tlustého prachového anuloidu, který škrtí jinak sférický odtok do...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou ve Sluneční soustavě, je 320 krát hmotnější než Země. Na Jupiteru je jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů - Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), která je vidět...
Patřil tento záblesk nejvzdálenější dosud spatřené hvězdě? Na snímcích z Hubblova kosmického dalekohledu byl náhodou zaznamenán nečekaný záblesk světla, který by mohl být nejenom neobvyklým jevem gravitační čočky, ale také obrazem normální hvězdy, která by mohla být 100 krát dále, než...
Kde vznikají hvězdy, když dojde ke srážce galaxií? Astronomové zobrazili blízké sloučení galaxií NGC 2623 s vysokým rozlišením Hubblovým kosmickým dalekohledem, aby pomohli s odpovědí na tuto otázku. Analýza tohoto a dalších snímků z Hubbla, stejně tak jako analýza snímků NGC 2623...
Je to jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze, jak by se měla jmenovat? Mlhovina NGC 7027 byla poprvé objevena v roce 1878 a lze ji vidět v souhvězdí Labutě (Cygnus) i obyčejným dalekohledem ze zahrádky. Jen vzácně se označuje jménem, zřejmě proto, že se jeví jako nerozlišená...
Co způsobuje proměnnost Hubblovy proměnné mlhoviny? Díváte se na neobvyklou mlhovinu, která svůj vzhled mění během několika týdnů. Tato pozoruhodná mlhovina byla objevena před více než 200 lety, následně byla katalogizována jako NGC 2661 a jmenuje se podle Edwina Hubbla, který ji počátkem...
"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ..." začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi zdál Messier 5 (M5) mlhavý, kulatý a bez hvězd, tak nyní víme, že se jedná o kulovou hvězdokupu,...
Pokud by bylo naše Slunce někde v centru NGC 362, tak noční obloha by zářila jak klenotnice plná jasných hvězd. Stovky hvězd by byly jasnější než Sirius a v mnoha různých barvách. I když by tyto hvězdy mohly utvářet souhvězdí a související folklór, tak pro obyvatele planet by bylo...
V mlhovině v Lodním kýlu jde o zápas hvězdy versus prach a hvězdy vyhrávají. Nebo přesněji, energetické světlo a větry z hmotných, nově vzniklých hvězd odpařují a rozptylují prachové hvězdné kolébky, ve kterých vznikly. V mlhovině v Lodním kýlu (Carina) se nacházejí útvary vzhledu...
Jak by vypadalo přibližování se k Bublinové mlhovině? Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má nyní průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější, než naše Slunce a nyní je mimo střed mlhoviny. ...
Co se to děje s touto spirální galaxií? I když podrobnosti zatím nejsou známé, tak je jisté, že se jedná o stále probíhající bitvu s menším galaktickým sousedem. Galaxie samotná se jmenuje UGC 1810, ale dohromady se svým kolizním partnerem je známá jako Arp 273. Celkový tvar UGC 1810, a...
Óóó, jakou propletenou pavučinu dokáže uplést a planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk ukazuje komplexní strukturu, která může vzniknout, pokud normální hvězda odvrhne své vnější vrstvy plynu a stane se bílým trpaslíkem. Tato symetrická planetární mlhovina s dvěma...
Jak může kulatá hvězda udělat čtveratou mlhovinu? Taková hádanka napadne při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Ukazuje se, že IC 4406 je nejspíše dutý válec a jeho čtvercový vzhled je důsledkem pozorování z našeho pohledu válce ze strany. Při pozorování IC 4406...
Kde vznikají hvězdy? Hvězdy často vznikají v energetických oblastech, kde se v chaosu pohybuje plyn a temný prach. Jasné hvězdy na snímku ve středu mlhoviny W5, neboli Duše, vybuchují a emitují ionizující světlo a energetické větry. Světlo a plyn vytlačují a odpařují spoustu...
Proč je mezi těmito dvěma spirálními galaxiemi most? Most z plynu a hvězd poskytuje silný důkaz, že tyto dva nesmírné systémy prošly blízko jeden druhého a zakusily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou gravitací. Dohromady mají označení Arp 240, ale jednotlivě se označují NGC 5257 a NGC 5258,...
Kolik hmoty skrývají vločkovité spirální galaxie? Barevný snímek vločkovité spirální galaxie NGC 4414 na který se díváte, pořídil Hubblův kosmický dalekohled, aby pomohl odpovědět na tuto otázku. Vločkovité spirální galaxie bez dobře definovaných spirálních ramen jsou docela běžnou formou...
Mnohé spirální galaxie mají ve svém středu příčku. Dokonce i naše vlastní Galaxie Mléčná dráha má zřejmě skromnou centrální příčku. Příčka spirální galaxie NGC 1672 je velice výrazná a na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled, jsou zde vidět úžasné podrobnosti. Je vidět tmavé...
Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...
Jupiter má polární záře. Podobně jako u Země, i magnetické pole plynového obra směřuje ze Slunce uvolněné nabité částice k pólům. Když tyto částice narážejí do atmosféry, tak z molekul existujících plynů dočasně vyrážejí elektrony. Elektrické síly tyto elektrony přitahují...
Umírající hvězda vzdálená 3 tisíce světelných let odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje, že mlhovina Kočičí oko je jednou z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které v Kočičím oku vidíme, jsou ve...
Majestátní mezihvězdné mračno plynu při plavbě vesmírem opracovávaly hvězdné větry a záření, až získalo rozpoznatelný tvar. Toto mračno se přiléhavě jmenuje mlhovina Koňská hlava a je zanořené do rozsáhlé a komplexní Mlhoviny v Orionu (M42). Je sice pěkné tento objekt vidět osobně malým...
Hmotná hvězda IRS 4 začíná rozvírat svá křídla. Materiál z této hvězdy, zrozené teprve před 100 000 lety, proudí ven a z něj vznikla mlhovina nazvaná Sharpless 2-106 (S106), kterou vidíte na snímku. Kolem infračerveného zdroje 4 (Infrared source 4 - IRS 4) obíhá velký disk prachu a...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Dvě pozoruhodné globální mapy pásů horních mračen Jupiteru lze porovnat jediným pohybem kurzoru přes tuto ostrou projekci (nebo tento odkaz) obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu. Obě mapy byly pořízeny 19. ledna v průběhu 10 hodin trvající otočky obří planety a tyto celoplanetární...
V mlhovině Trifid, což je hvězdotvorná oblast v souhvězdí Střelce (Sagittarius), se mísí mračna zářícího plynu s prachovými pásy. V jejím středu jsou tři výrazné prachové pásy, které dávají Trifidu jeho jméno. Vpravo jsou hory neprůhledného prachu a je vidět, jak mlhovinu protkávají...
Proč vypadá galaxie Sombrero jako klobouk? K příčinám patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a výrazné tmavé prachové pásy, které jsou při pohledu z boku vidět v disku. Miliardy starých hvězd způsobují difuzní záři rozsáhlé centrální výdutě. Bližší prohlídka...
"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", tak začíná popis 5. položky ve slavném katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma z 18. století Charlese Messiera. I když se Messierovi ta položka zdála mlhavá, kulatá a bez hvězd, tak Messier 5 (M5) je kulová hvězdokupa se...
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae je klenotnicí jižní oblohy. Je známá též jako NGC 104 a spolu s více než 150 dalšími kulovými hvězdokupami sídlí v halo naší Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa 47 Tuc je po Omega Centauri druhou nejjasnější na pozemské obloze, nachází se asi 17 000 světelných...
Centrální hvězdě v planetární mlhovině tvaru přesýpacích hodin ubývá písek času. Její krátká, nádherná, závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy s vyčerpaným nukleárním palivem nastala, když začala odvrhovat svoje vnější vrstvy a její jádro se stává chládnoucím a slábnoucím bílým...
Je to jedna z nejhmotnějších známých galaxií. Spirální galaxie NGC 2841 se nachází asi 46 miliónů světelných let daleko v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Ostrý pohled na tento nádherný vesmírný ostrov ukazuje výrazně žluté jádro a galaktický disk. Prachové pásy, malé růžové...
Jak by vypadala galaxie ve tvaru prstence? Okraj modré galaxie na snímku vpravo je nesmírně velká prstencová struktura o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných a hmotných hvězd. Galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a vznikla po...
Tyto dvě mohutné galaxie jedna druhou roztahují. Jsou známy jako "Myši", protože mají dlouhé ocasy, jelikož obě spirální galaxie prošly jedna kolem druhé. Dlouhé ocásky vznikají relativním rozdílem v gravitační přítažlivosti u blízkých a vzdálených částí každé galaxie. Jelikož jsou...
Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy....
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské noční obloze jsou často pojmenovány podle květin nebo hmyzu. Takže NGC 6302 ani přes rozpětí křídel 3 světelné roky není vyjímkou. Umírající centrální hvězda v této planetární mlhovině s povrchovou teplotou odhadovanou na zhruba 250 000 °C se výjmečně...
Jsou polární záře na Saturnu stejné jako na Zemi? S odpovědí na tuto otázku pomohlo současné sledování jižního pólu Saturnu Hubblovým kosmickým dalekohledem a kosmickou sondou Cassini při jejím blízkém průletu v lednu 2004. Hubble snímkoval v ultrafialovém světle, zatímco sonda Cassini...
Galaxie vyplňují Hubblovo ultrahluboké pole 2014 jako barevné kousky cukrovinek. Ty nejslabší galaxie jsou více než 10 miliardkrát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem a reprezentují Vesmír v extrémní minulosti, jen pár 100 milónů let po Velkém třesku. Snímek samotný byl pořízen s...
"Krásná mlhovina objevená mezi Váhami [Libra] a Hadem [Serpens] ...", začíná popis 5. položky slavného katalogu mlhovin a hvězdokup astronoma 18. století Charlese Messiera. Přestože se položka Messier 5 (M5) Messierovi zdála rozplizlá, a kulatá a bez hvězd, tak nyní víme, že je to kulová...
Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných let v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory mračen plynu a prachu opracované větry a radiací z oblastí nově zrozených hvězd, které jsou nyní rozesety v otevřených...
Co zůstane po tomto zápasu galaxií? Tato skupina galaxií známá jako Seyfertův sextet se nachází v hlavové části rozděleného souhvězdí Hada (Serpens). Sextet ve skutečnosti obsahuje pouze čtyři interagující galaxie. U středu tohoto snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je malá spirální...
Hvězdy se jako včely rojí kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje v obíhání středu Mléčné dráhy. M15 je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které zůstaly, je snadno vidět obyčejným...
Toto je jeden z nejhmotnějších objektů ve viditelném vesmíru. Na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) je vidět, že Abell 1689 ohýbá prostor jak předpovídá Einsteinova teorie gravitace a tedy ohýbá světlo z jednotlivých galaxií, které leží...
Vyvine se jednoho dne tento housenkovitý mezihvězdný mrak do motýlovité mlhoviny? Nikdo pořádně neví. Jisté ale je, že uvnitř IRAS 20324+4057 dochází ke kontrakci a vzniká nová hvězda. Vně fičí energetické větry a energetickým světlem se eroduje pryč tolik plynu a prachu, že mohl být použit...
Majestátní mezihvězdná prachová mračna při jejich pohybu vesmírem opracovávají hvězdné větry a radiace, až někdy dostanou rozpoznatelný tvar. Tato mlhovina se přiléhavě jmenuje Koňská hlava, a je ponořena do rozsáhlé a komplexní mlhoviny v Orionu M42. Tento objekt je sice pěkné, ale obtížné...
Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51, též známá jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze, je vzdálená pouhých 30 miliónů světelných let a měří dobrých 60 tisíc světelných let. Obraz nahoře je digitální kombinací pozemního snímku z 0,9 m...
Jak vypadaly první galaxie? Hubblův kosmický dalekohled dokončil pořizování extrémně hlubokého pole (eXtreme Deep Field - XDF), vůbec nejhlubšího snímku vesmíru ve viditelném světle a tak pomohl odpovědět na tuto otázku. XDF na snímku nahoře ukazuje vzorek těch nejstarších galaxií, které...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Co kdyby vám někdo dal zdarma nový Hubblův kosmický dalekohled? Nebo hned dva. Astronomická komunita bzučí jako v úle právě o takové možnosti, jelikož americký úřad pro národní průzkum nečekaně převedl vlastnictví dvou kosmických dalekohledů kvality Hubbla na NASA. Již se začala zkoumat...
Jen málo motýlů má takové rozpětí křídel. Jasné kupy a mlhoviny na pozemské noční obloze se často jmenují po květinách nebo hmyzu a NGC 6302 není vyjímkou. Centrální hvězda s odhadovanou povrchovou teplotou 250 000 °C přímo v této planetární mlhovině je výjmečně horká, jasně září v...
Vypadá takto naše vlastní Galaxie Mléčná dráha z velké dálky? Spirální galaxie NGC 3370 se co do velikosti a celkového tvaru podobá naší domovské Galaxii (ovšem nemá centrální příčku) a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká a krásná, zepředu...
Edwin Hubble ve dvacátých letech dvacátého století na základě porovnávání fotografických desek ze 100 palcového dalekohledu (2,54m) observatoře Mt. Wilson určil vzdálenost k mlhovině v Andromedě a přesvědčivě dokázal existenci jiných galaxií mimo naši Mléčnou dráhu. Na vloženém obrázku z...
Kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15 se hvězdy shlukují do roje podobně jako včely. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje na své dráze kolem středu Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa M15 je jednou z asi 150 pozůstávajících kulových...
Ty paprsčité hvězdy v popředí tohoto ostrého kosmického portrétu jsou uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ale ty dvě pěkné galaxie se nacházejí daleko za Mléčnou dráhou ve vzdálenosti přes 300 miliónů světelných let. Jejich zborcené vzezření je způsobeno gravitačními slapy při jejich...
Skončí Hubblův kosmický dalekohled v muzeu? Asi ne, a když opravdu skončí, tak podle současných plánů bude stažen z oběžné dráhy do oceánu. To ale nemůže zastavit možnost, aby se slavná vznášející se observatoř neobjevovala v science muzeích po celém světě, někdy spolu se svými úžasnými...
Kulové hvězdokupy sídlí v halu naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato gravitačně vázaná, kulová uskupení typicky několika set tisíc hvězd jsou stará, starší než hvězdy v galaktickém disku. Měření stáří kulových hvězdokup vymezuje věk Vesmíru (musí být starší než hvězdy v něm!) a určení jejich přesné...
Co rozžíhá mlhovinu IRAS 05437+2502? Nikdo si není jistý. Zvlášť záhadný je tvar V vzhůru dolů, který dává tvar hornímu konci této plovoucí hory mezihvězdného prachu viditelné poblíž středu snímku. Obecně vzato, tato mlhovina duchovitého vzhledu obsahuje malou hvězdotvornou oblast...
Jak vznikla tato neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je mladá binární soustava hvězd, která zcela jistě mlhovině dodává energii, ale nevysvětluje to její barvy. Za neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš může tlustý prachový torus, který vymezuje jinak sférický tok do...
Umírající hvězda, vzdálená 3000 světelných let, odvrhuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje Kočičí mlhovinu jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou v Kočičím oku vidět, jsou natolik složité, že...
Tuto spoušť po sobě zanechaly hvězdné exploze. Krabí mlhovina je pozůstatkem po supernově spatřené v roce 1054 a zaplňují ji tajemné filamenty. Tyto filamenty nejsou jenom úžasně spletité, ale zdá se, že mají méně hmoty, než bylo vyvrženo z původní supernovy a mají vyšší...
Jako zrnka písku na kosmické pláži jsou na tomto ostrém kompozitním snímku z Hubblovy kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) rozlišeny jednotlivé hvězdy ve spirální galaxii s příčkou NGC 1313. Zobrazená vnitřní oblast této galaxie zabírá asi 10 000 světelných let. Hubblova jedinečná...
Proč vypouštět observatoře do vesmíru? Většina dalekohledů se nachází na Zemi. Na Zemi lze postavit těžší dalekohledy a snadněji je opravit. Potíž je, že pozemské dalekohledy musí pozorovat skrz atmosféru Země. Za prvé, zemská atmosféra blokuje široký rozsah elektromagnetického spektra a...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...
Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze Země NGC 2392 připomíná hlavu člověka v kožešinové kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zachytil Hubblův kosmický dalekohled. Z vesmíru jsou vidět mračna tak komplexní, že dosud nebyla plně pochopena. Mlhovina...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak jako pohled na Mlhovinu v Orionu. Tato mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí...
Jak by mohla galaxie získat tvar prstence? A ještě podivnější: zrovna dvě galaxie. Okraj modré galaxie na snímku vpravo ukazuje nesmírně velkou prstencovitou strukturu o průměru asi 30 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, extrémně jasných hmotných hvězd. Tato modrá galaxie...
Vypadala by takto naše vlastní Mléčná dráha z velké vzdálenosti? Spirální galaxie NGC 3370 je naší domovské Galaxii podobná co do velikosti i celkovým vzhledem (i když bez centrální příčky) a leží ve vzdálenosti asi 100 miliónů světelných let v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká krásná...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Na tomto ostrém kompozitním snímku spirální galaxie s příčkou NGC 1313 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu jsou vidět jednotlivé hvězdy jako zrnka písku na kosmické pláži. Zobrazená vnitřní oblast galaxie má asi 10 000 světelných let. Hubblova...
Čím jsou způsobeny ty podivné prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se ve Velkém Magellanově mračnu objevila nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální objekt, který zástal po bouřlivé hvězdné explozi. Když v roce 1994 na zbytek po supernově...
Toto nahuštěné pole hvězd směrem ke středu Mléčné dráhy se ukázalo být výborným místem pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Opakovaným snímkováním asi 180 000 hvězd v tomto poli více jak týden Hubblův kosmický dalekohled astronomům umožnil hledat zákryty extrasolárních planet v okně...
Proč galaxie Sombrero vypadá jako klobouk? Mezi důvody patří neobvykle velká a rozsáhlá centrální výduť hvězd Sombrera a tmavé výrazné prachové pásy, které jsou vidět v disku, který my vidíme téměř zboku. Difuzní zář rozsáhlé centrální výdutě způsobují miliardy starých hvězd. Při...
Jak by mohla galaxie dostat tvar prstence? Lem modré galaxie, která je vidět vpravo, je nesmírnou prstencovitou strukturou o průměru 150 000 světelných let, která se skládá z nově vzniklých, velmi jasných a hmotných hvězd. Tato galaxie AM 0644-741 je známá jako prstencová galaxie a její...
Je to jedna galaxie nebo dvě? Tato otázka vyplavala na světlo v roce 1950, když astronom Art Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Vně je prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco u centra se nachází koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně...
Vysoko nad planetou Zemí, člověk pomáhá poškozenému stroji. Strojem, v této možná dojemné historii, je kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, který ale není na obrázku. Tím člověkem je astronaut Steven L. Smith, a nahoře je vidět, jak si z madla dálkového manipulátoru Remote...
V hlubinách tmavých mračen prachu a molekulárního plynu, známých jako mlhovina Omega, i nadále vznikají hvězdy. Snímek nahoře z kamery Advanced Camera for Surveys kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje výtečné podrobnosti slavné hvězdotvorné oblasti. Tmavá prachová...
Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze země se NGC 2392 podobá lidské hlavě v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zobrazil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynová mračna natolik komplexní, že dosud nebyla plně...
Mlhovina Koňská hlava, obtížně pozorovatelná malými dalekohledy, byla nedávno vybrána internetovými voliči za cíl pro Hubble Space Telescope. Zcela nahoře je Hubbleův detailní pohled na oblak tmavého kosmického prachu, zveřejněný při příležitosti 11. výročí provozu orbitální observatoře. Pod...
Co způsobuje, že se Hubblova proměnná mlhovina mění? Neobvyklá mlhovina na snímku nahoře mění podstatně svůj vzhled během několika týdnů. Byla objevena před 200 lety a zařazena do katalogu jako NGC 2661 a jako význačná mlhovina byla pojmenována po Edwinu Hubblovi, který ji studoval...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Fotografováno na mořském pobřeží ve městě Santa Maria na ostrově Sal na Kapverdách před 19. hodinou místního času. Nízko u obzoru bylo silné kouřmo, po obloze neustále přecházela potrhaná nízká oblačnost a vál silný vítr směrem k moři. Měřítko snímku je 10.5" na pixel.
