Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. duben 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. duben 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Edwin Hubble objevil Vesmír

Uznání a copyright: Courtesy Carnegie Institution for Science

Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je pouze jednou z mnoha. Ve Velké debatě byl sice podrobně prozkoumán každý argument, ale shody nebylo dosaženo. Odpověď přišla o tři roky později s detekcí proměnnosti jediného bodu v Mlhovině v Andromedě, jak je patrné na zde digitalizované originální skleněné objevné desce. Když Edwin Hubble obrazy porovnal, tak si povšiml, že se jeden bod změnil, a tak na desku napsal "VAR!". Hubble věděl, že nejlepším vysvětlením tohoto bodu by bylo, že je to obraz proměnné hvězdy, která je velice daleko. Tak se M31 stala Galaxií v Andromedě, galaxií, která se možná podobá té naší. Obrázek není možná moc hezký, ale ten proměnlivý bod na něm otevřel dveře, skrze které lidstvo poprvé uvědoměle nahlédlo do překvapivě velkého vesmíru.

Stoleté oslavy: Velká astronomická debata se odehrála dnes před 100 lety.

Seznam odkazů v popisu

  1. Harvard.edu: The 1920 Shapley - Curtis Discussion: Background, Issues, and Aftermath
  2. NASA: The Shapley - Curtis Debate in 1920
  3. NASA: The Milky Way Galaxy
  4. APOD: 2002-09-01 Hubblovo hloubkové pole
  5. Wikipedia: Great_Debate_(astronomy)
  6. APOD: 2017-03-03 Sivan 2 to M31
  7. CarnegieScience.edu: Hubble's Famous M31 VAR! plate
  8. Wikipedia: Edwin_Hubble
  9. APOD: 1996-04-06 Andromeda Nebula: Var!
  10. HubbleSite.org: SNAPSHOTS OF THE STAR THAT CHANGED THE UNIVERSE
  11. APOD: 2019-09-09 M31: Galaxie v Andromedě
  12. CarnegieScience.edu: _Obrázek_
  13. Youtu.be: Donald In Mathmagic Land (1959)
  14. APOD: 2020-04-05 Barvy vesmíru
  15. NASA: 100th Anniversary of the Shapley - Curtis Great Debate

Štítky: Hubble, Velká debata, Proměnné hvězdy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »