Harlow Shapley (2. 11. 1885 – 20. 10. 1972) patří k těm astronomům, kteří zásadně změnili naše chápání vesmíru – z kluka, který opustil školu a psal do místních novin o kriminalitě, se stal člověk, jenž poprvé realisticky odhadl rozměry Mléčné dráhy a určil, že Slunce rozhodně nesedí uprostřed všeho...
Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...
Nejvzdálenějším objektem, který je snadno vidět i pouhým okem, je M31, velká Galaxie v Andromedě, vzdálená asi 2,5 miliónů světelných let. Ovšem bez dalekohledu se dokonce i tato nesmírně velká spirální galaxie o rozměru přes 200 000 světelných let jeví jako mlhavý obláček v souhvězdí...
Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...
Harlow Shapley (2. 11. 1885 – 20. 10. 1972) patří k těm astronomům, kteří zásadně změnili naše chápání vesmíru – z kluka, který opustil školu a psal do místních novin o kriminalitě, se stal člověk, jenž poprvé realisticky odhadl rozměry Mléčné dráhy a určil, že Slunce rozhodně nesedí uprostřed všeho...
Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...
Nejvzdálenějším objektem, který je snadno vidět i pouhým okem, je M31, velká Galaxie v Andromedě, vzdálená asi 2,5 miliónů světelných let. Ovšem bez dalekohledu se dokonce i tato nesmírně velká spirální galaxie o rozměru přes 200 000 světelných let jeví jako mlhavý obláček v souhvězdí...
Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
