Úvodní  >  Štítky  >  Štítek proměnné hvězdy

Štítek: proměnné hvězdy

APOD Edwin Hubble objevuje Vesmír

Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...

Josef BenešOstatní

Článek Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem...

Jiří SrbaHvězdy

Článek Dalekohledy ESO řeší kosmickou záhadu zmizelé hmotné hvězdy

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení...

APOD Edwin Hubble objevil Vesmír

Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...

Akce (24. 8. 2019) 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd.

APOD Hvězdy v M15 z observatoře Gaia

Hvězdokupa Messier 15 je 13 miliard let starým pozůstatkem z raného formativního období naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále ještě sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Má průměr asi 200 světelných let a nachází se asi 35 000 světelných let daleko v souhvězdí Pegasa....

APOD Edwin Hubble objevuje Vesmír

Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...

Josef BenešOstatní

Článek Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem...

Jiří SrbaHvězdy

Článek Dalekohledy ESO řeší kosmickou záhadu zmizelé hmotné hvězdy

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení...

APOD Edwin Hubble objevil Vesmír

Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...

Akce (24. 8. 2019) 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd.

APOD Hvězdy v M15 z observatoře Gaia

Hvězdokupa Messier 15 je 13 miliard let starým pozůstatkem z raného formativního období naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále ještě sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Má průměr asi 200 světelných let a nachází se asi 35 000 světelných let daleko v souhvězdí Pegasa....



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »