Úvodní  >  Štítky  >  Štítek proměnné hvězdy

Štítek: proměnné hvězdy

APOD Edwin Hubble objevuje Vesmír

Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...

Josef BenešOstatní

Článek Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem...

Jiří SrbaHvězdy

Článek Dalekohledy ESO řeší kosmickou záhadu zmizelé hmotné hvězdy

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení...

APOD Edwin Hubble objevil Vesmír

Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...

Akce (24. 8. 2019) 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd.

APOD Hvězdy v M15 z observatoře Gaia

Hvězdokupa Messier 15 je 13 miliard let starým pozůstatkem z raného formativního období naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále ještě sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Má průměr asi 200 světelných let a nachází se asi 35 000 světelných let daleko v souhvězdí Pegasa....

APOD Edwin Hubble objevuje Vesmír

Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...

Josef BenešOstatní

Článek Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem...

Jiří SrbaHvězdy

Článek Dalekohledy ESO řeší kosmickou záhadu zmizelé hmotné hvězdy

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení...

APOD Edwin Hubble objevil Vesmír

Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...

Akce (24. 8. 2019) 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd.

APOD Hvězdy v M15 z observatoře Gaia

Hvězdokupa Messier 15 je 13 miliard let starým pozůstatkem z raného formativního období naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále ještě sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Má průměr asi 200 světelných let a nachází se asi 35 000 světelných let daleko v souhvězdí Pegasa....



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »