Úvodní  >  Štítky  >  Štítek proměnné hvězdy

Štítek: proměnné hvězdy

APOD Edwin Hubble objevuje Vesmír

Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...

Josef BenešOstatní

Článek Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem...

Jiří SrbaHvězdy

Článek Dalekohledy ESO řeší kosmickou záhadu zmizelé hmotné hvězdy

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení...

APOD Edwin Hubble objevil Vesmír

Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...

Akce (24. 8. 2019) 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd.

APOD Hvězdy v M15 z observatoře Gaia

Hvězdokupa Messier 15 je 13 miliard let starým pozůstatkem z raného formativního období naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále ještě sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Má průměr asi 200 světelných let a nachází se asi 35 000 světelných let daleko v souhvězdí Pegasa....

APOD Edwin Hubble objevuje Vesmír

Jak velký je náš vesmír? O této otázce mimo jiné diskutovali dva přední astronomové v roce 1920 v debatě, která se od té doby stala známou jako Velká debata astronomů. Mnozí astronomové se tehdy domnívali, že naše Galaxie Mléčná dráha je celý vesmír. Mnozí jiní se však domnívali, že naše Galaxie...

Josef BenešOstatní

Článek Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem...

Jiří SrbaHvězdy

Článek Dalekohledy ESO řeší kosmickou záhadu zmizelé hmotné hvězdy

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení...

APOD Edwin Hubble objevil Vesmír

Jak velký je vesmír? To je otázka, kterou mezi jinými, dnes před 100 lety debatovali dva přední astronomové a debata se stala známou jako astronomická Velká debata. Mnoho astronomů tehdy věřilo, že naše Galaxie Mléčná dráha je celým vesmírem. Mnozí další ovšem věřili, že naše galaxie je...

Akce (24. 8. 2019) 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd.

APOD Hvězdy v M15 z observatoře Gaia

Hvězdokupa Messier 15 je 13 miliard let starým pozůstatkem z raného formativního období naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále ještě sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Má průměr asi 200 světelných let a nachází se asi 35 000 světelných let daleko v souhvězdí Pegasa....



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »