Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kuželová mlhovina z Hubbla

Uznání: Hubble Legacy Archive, NASA, ESA - Processing & Licence: Judy Schmidt

V obřím prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Kužely, pilíře a majestátní plynoucí tvary se ve hvězdných školkách hojně vyskytují tam, kde rodící se oblaka plynu a prachu bičují energické větry nově se rodících hvězd. Dobře známým příkladem je Kuželová mlhovina, která se nachází v jasné galaktické hvězdotvorné oblasti NGC 2264. Kužel je do nebývalých podrobností zachycen na detailním kompozitu z několika pozorování Hubblova kosmického dalekohledu na zemské orbitě. Zatímco asi 2500 světelných roků vzdálená Kuželová mlhovina v Jednorožci (Monoceros) je dlouhá asi 7 světelných let, oblast na snímku kolem tupé hlavy kužele má rozměr pouhého 2,5 světelného roku. V naší části Galaxie je to jen o něco málo přes polovinu cesty od našeho Slunce k jeho nejbližším hvězdným sousedům v hvězdném systému Alfa Centauri. Pravděpodobným zdrojem větru, který Kuželovou mlhovinu opracovává, je hmotná hvězda NGC 2264 IRS, kterou Hubblova infračervená kamera spatřila v roce 1997. Červenavý závoj Kuželové mlhoviny vytváří prach a zářící vodík.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2001-11-25 M16: Hvězdy z orlích vajec EGG
  2. GoodEarthGraphics.com: Stalactites
  3. ESAHubble.org: The formation of stars
  4. APOD: 2023-01-10 NGC 2264: Kuželová mlhovina
  5. APOD: 2020-12-26 Liščí kožich, Jednorožec a Vánoční stromek
  6. Wikipedia: Cone_nebula
  7. Flickr.com: Judy Schmidt: Cone Nebula
  8. ESAHubble.org: About Hubble
  9. NASA: What Is a Light-Year?
  10. APOD: 2019-04-16 V okolí Kuželové mlhoviny
  11. Wikipedia: Monoceros
  12. APOD: cone_hst_label.jpg
  13. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  14. APOD: 2016-08-25 Nejbližší hvězda má potenciálně obyvatelnou planetu
  15. APOD: 2012-06-28 V záři Alfa Centauri
  16. APOD: 1997-06-11 Young Suns
  17. APOD: 2007-05-09 Hvězdokupa Sněhová vločka versus Kuželová mlhovina

Štítky: Cone Nebula, NGC 2264, Hubble


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »