< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Kuželová mlhovina z Hubbla

Uznání: Hubble Legacy Archive, NASA, ESA - Processing & Licence: Judy Schmidt

V obřím prachovém pilíři zvaném Kuželová mlhovina vznikají hvězdy. Kužely, pilíře a majestátní plynoucí tvary se ve hvězdných školkách hojně vyskytují tam, kde rodící se oblaka plynu a prachu bičují energické větry nově se rodících hvězd. Dobře známým příkladem je Kuželová mlhovina, která se nachází v jasné galaktické hvězdotvorné oblasti NGC 2264. Kužel je do nebývalých podrobností zachycen na detailním kompozitu z několika pozorování Hubblova kosmického dalekohledu na zemské orbitě. Zatímco asi 2500 světelných roků vzdálená Kuželová mlhovina v Jednorožci (Monoceros) je dlouhá asi 7 světelných let, oblast na snímku kolem tupé hlavy kužele má rozměr pouhého 2,5 světelného roku. V naší části Galaxie je to jen o něco málo přes polovinu cesty od našeho Slunce k jeho nejbližším hvězdným sousedům v hvězdném systému Alfa Centauri. Pravděpodobným zdrojem větru, který Kuželovou mlhovinu opracovává, je hmotná hvězda NGC 2264 IRS, kterou Hubblova infračervená kamera spatřila v roce 1997. Červenavý závoj Kuželové mlhoviny vytváří prach a zářící vodík.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2001-11-25 M16: Hvězdy z orlích vajec EGG
  2. GoodEarthGraphics.com: Stalactites
  3. ESAHubble.org: The formation of stars
  4. APOD: 2023-01-10 NGC 2264: Kuželová mlhovina
  5. APOD: 2020-12-26 Liščí kožich, Jednorožec a Vánoční stromek
  6. Wikipedia: Cone_nebula
  7. Flickr.com: Judy Schmidt: Cone Nebula
  8. ESAHubble.org: About Hubble
  9. NASA: What Is a Light-Year?
  10. APOD: 2019-04-16 V okolí Kuželové mlhoviny
  11. Wikipedia: Monoceros
  12. APOD: cone_hst_label.jpg
  13. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  14. APOD: 2016-08-25 Nejbližší hvězda má potenciálně obyvatelnou planetu
  15. APOD: 2012-06-28 V záři Alfa Centauri
  16. APOD: 1997-06-11 Young Suns
  17. APOD: 2007-05-09 Hvězdokupa Sněhová vločka versus Kuželová mlhovina

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Cone Nebula, NGC 2264, Hubble

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »