Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. leden 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. leden 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M101 v 21. století

Uznání: NASA, ESA, CXC, JPL, Caltech STScI

Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních spirálních mlhovin pozorovaných velkým dalekohledem 19. století Leviathanem z Parsontownu lorda Rosse. Naproti tomu tento pohled na velký vesmírný ostrov na více vlnových délkách je kompozitním obrazem ze snímků, které pořídily kosmické observatoře v 21. století. Vlnové délky jsou barevně kódovány od rentgenových po infračervené (od vyšších k nižším energiím) a obrazová data byla pořízena z rentgenové observatoře Chandra (purpurová), z družice Galaxy Evolution Explorer (modrá), z Hubblova kosmického dalekohledu (žlutá) a ze Spitzerova kosmického dalekohledu (červená). Zatímco rentgenové údaje sledují polohu plynu o teplotách mnoha miliónů kolem vybuchlých hvězd, neutronových hvězd a binárních soustav s černou dírou, tak údaje s nížší energií sledují hvězdy a prach, které definují velká spirální ramena. Galaxie M101 neboli Větrník se nachází v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), asi 25 miliónů světelných let daleko.
(Poznámka editora: Původní APOD byl stažen 25. ledna.)
Poznámka překladatele: Na změnu upozornil 28. ledna Ota Kéhar.

Štítky: M101, GALEX, Hubble, Chandra, Spitzer, Spirální galaxie, Pinwheel, Ngc 5457, Lord rosse


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »