Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. leden 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. leden 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M101 v 21. století

Uznání: NASA, ESA, CXC, JPL, Caltech STScI

Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních spirálních mlhovin pozorovaných velkým dalekohledem 19. století Leviathanem z Parsontownu lorda Rosse. Naproti tomu tento pohled na velký vesmírný ostrov na více vlnových délkách je kompozitním obrazem ze snímků, které pořídily kosmické observatoře v 21. století. Vlnové délky jsou barevně kódovány od rentgenových po infračervené (od vyšších k nižším energiím) a obrazová data byla pořízena z rentgenové observatoře Chandra (purpurová), z družice Galaxy Evolution Explorer (modrá), z Hubblova kosmického dalekohledu (žlutá) a ze Spitzerova kosmického dalekohledu (červená). Zatímco rentgenové údaje sledují polohu plynu o teplotách mnoha miliónů kolem vybuchlých hvězd, neutronových hvězd a binárních soustav s černou dírou, tak údaje s nížší energií sledují hvězdy a prach, které definují velká spirální ramena. Galaxie M101 neboli Větrník se nachází v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), asi 25 miliónů světelných let daleko.
(Poznámka editora: Původní APOD byl stažen 25. ledna.)
Poznámka překladatele: Na změnu upozornil 28. ledna Ota Kéhar.

Štítky: M101, GALEX, Hubble, Chandra, Spitzer, Spirální galaxie, Pinwheel, Ngc 5457, Lord rosse


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a Uran v konjunkci

Další informace »