Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 4. do 30. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže se Lunar X. Venuše je večer nejvýraznějším objektem nad západem. V Blížencích je Mars. V Indickém a Tichém oceánu bylo viditelné hybridní zatmění Slunce. SpaceX vyzkoušela nejsilnější nosič Super...
Jak vypadá Galaxie v Andromedě v ultrafialovém světle? Kolem galaktického středu krouží převažující mladé modré hvězdy. Galaxie v Andromedě je též známá jako M31, je zhruba 2,5 milionů světelných roků daleko, takže na velkou galaxii je opravdu hned vedle. Galaxie měří asi 230 000 světelných roků a...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Zhruba 2,5 miliónu světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se týče velkých galaxií hned za dveřmi. Je blízko a má rozpětí asi 260 000 světelných let, takže bylo třeba 11 jednotlivých obrazových polí z družicového dalekohledu GALEX (Galaxy Evolution...
Mapa oblohy 24. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 4. do 28. 4. Měsíc je fázi kolem úplňku. Ve čtvrtek je částečné zatmění Měsíce. Večer září na západě Jupiter. Později se objevuje Saturn a je vidět po zbytek noci (bude v opozici)....
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Kde jsou v jedné z nejbližších velkých spirálních galaxií M81 horké hvězdy? K zodpovězení této otázky astronomové pořídili hloubkový snímek této zavinuté spirály z dalekohledu Galex na oběžné dráze kolem Země v ultrafialovém světle. Horké hvězdy emitují více ultrafialového světla než hvězdy...
Na tomto pohledu přes celé zorné pole z observatoře GALEX na oběžné dráze září pár úchvatných galaxií M81 a M82. GALEX (Galaxy Evolution Explorer) pozoruje vesmír v ultrafialovém světle a sleduje tak vznik hvězd a vývoj galaxií ve Vesmíru. Dole je vznešená spirální galaxie M81, která...
Proč má galaxie v Andromedě obrovský prstenec? V ultrafialovém světle vypadá naše nejbližší velká galaxie od naší Galaxie Mléčné dráhy mnohem více jak prstencová galaxie než spirální. Na tomto nedávno zveřejněném obrázku Andromedy (M31) z mozaiky snímků z družice GALEX (GALaxy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 4. do 30. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže se Lunar X. Venuše je večer nejvýraznějším objektem nad západem. V Blížencích je Mars. V Indickém a Tichém oceánu bylo viditelné hybridní zatmění Slunce. SpaceX vyzkoušela nejsilnější nosič Super...
Jak vypadá Galaxie v Andromedě v ultrafialovém světle? Kolem galaktického středu krouží převažující mladé modré hvězdy. Galaxie v Andromedě je též známá jako M31, je zhruba 2,5 milionů světelných roků daleko, takže na velkou galaxii je opravdu hned vedle. Galaxie měří asi 230 000 světelných roků a...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Zhruba 2,5 miliónu světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se týče velkých galaxií hned za dveřmi. Je blízko a má rozpětí asi 260 000 světelných let, takže bylo třeba 11 jednotlivých obrazových polí z družicového dalekohledu GALEX (Galaxy Evolution...
Mapa oblohy 24. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 4. do 28. 4. Měsíc je fázi kolem úplňku. Ve čtvrtek je částečné zatmění Měsíce. Večer září na západě Jupiter. Později se objevuje Saturn a je vidět po zbytek noci (bude v opozici)....
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Kde jsou v jedné z nejbližších velkých spirálních galaxií M81 horké hvězdy? K zodpovězení této otázky astronomové pořídili hloubkový snímek této zavinuté spirály z dalekohledu Galex na oběžné dráze kolem Země v ultrafialovém světle. Horké hvězdy emitují více ultrafialového světla než hvězdy...
Na tomto pohledu přes celé zorné pole z observatoře GALEX na oběžné dráze září pár úchvatných galaxií M81 a M82. GALEX (Galaxy Evolution Explorer) pozoruje vesmír v ultrafialovém světle a sleduje tak vznik hvězd a vývoj galaxií ve Vesmíru. Dole je vznešená spirální galaxie M81, která...
Proč má galaxie v Andromedě obrovský prstenec? V ultrafialovém světle vypadá naše nejbližší velká galaxie od naší Galaxie Mléčné dráhy mnohem více jak prstencová galaxie než spirální. Na tomto nedávno zveřejněném obrázku Andromedy (M31) z mozaiky snímků z družice GALEX (GALaxy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
