Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 25. dubna 2018 ve 21:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 22. dubna ve 23:46 SELČ. V úterý 24. dubna večer se bude Měsíc nalézat blízko hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Prochází jen čtvrt stupně od něj.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem. Opravdu povedené detaily v její atmosféře zachytil Jan Klečka.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět už před půlnocí, nad jihem je kolem 2. hodiny. Mars (−0,2 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou nízko a nejvýše vystupují až ráno.
Úkazy Jupiterových měsíců: 24. dubna přechází Io a jeho stín; přechod stínu 1:08 až 3:18, měsíc 1:30 až 3:38. 25. dubna v 0:44 končí zákryt Io. 27. dubna ve 3:20 začíná zatmění Europy. V noci ze soboty na neděli je na Jupiteru Europa. Přechod stínu končí 28. 4. ve 23:42 a přechod měsíce končí 29. 4. v 0:08.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 23. dubna v 0:20 SELČ, 25. 4. v 1:55 a 27. 4. ve 3:35 a 23:25.
Juno snímala povrch Jupiteru i během 12. průletu kolem oblaků planety (začátkem dubna). Záběry s Velkou červenou skvrnou, stejně jako pohled do vysokých jižních polárních šířek je fascinující hrou barev, jak to uměla stvořit jen příroda sama. Obrázky a videa najdete na Flickru Séana Dorana.

Aktivita Slunce je nízká. Konečně jsme se dočkali zajímavých skvrn na jeho povrchu. Vynořily se na východním okraji na začátku víkendu a snad chvíli vydrží i během týdne. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Mapka k vyhledání asterismu číslice tři. Podklady: Stellarium, Guide
Mapka k vyhledání asterismu číslice tři. Podklady: Stellarium, Guide
Asterismus číslice 3
V souhvězdí Lva je jasný Regulus a nad ním v přední noze Lva hvězda éta. Naneseme-li si doprava od nich protáhlý trojúhelník, narazíme na hvězdu psí Leonis (5,3 mag). Nedaleko ní ještě více vpravo nás upoutá skupinka hvězd v podobě číslice 3. Jde o náhodné seskupení hvězd, tzv. asterismus. Ke spatření všech hvězd je vhodnější velký triedr nebo dalekohled o průměru nad 10 cm. Pozorování bude trochu narušovat Měsíc, který prochází kolem a dorůstá k úplňku.

Kosmonautika

Falcon 9 vynesl v noci na středu družici TESS, která bude hledat exoplanety. První stupeň, poslední typu Bock 4, přistál úspěšně na mořské plošině a pravděpodobně bude využit při nějakém blízkém letu s lodí Dragon k ISS (stupně typu Block 4 se používaly vždy maximálně dvakrát). Typ Block 5 už existuje ve více exemplářích. Druhý byl spatřen na testovacím stole v Texasu, zatímco první už se chystá ke startu na Floridě. Falcon 9 v1.2 Block 5 je zajímavý tím, že má být mnohonásobně použitelný. Uvažuje se nejméně desetkrát.

Ruská raketa Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M úspěšně vynesla družici Blagovest 12L. Electron byl na Novém Zélandu dočasně uzemněn. Při testu tankování došlo k nějakému incidentu, který nebyl přesně specifikován.

Výročí

23. dubna 1858 (160 let) se narodil známý fyzik Max Planck. Zpočátku se zabýval teoriemi termodynamiky a akustikou. Zásadní objev přinesl na poli záření černého tělesa, když zjistil, že energie je kvantována. Těmito pracemi tak zavdal vzniku kvantové mechaniky, ale měl i vliv na moderní způsob zkoumání vesmíru. Po druhé světové válce vznikla na jeho popud Společnost Maxe Plancka pro podporu přírodních a společenských věd, na jejímž základě pracuje nyní mnoho výzkumných pracovišť, mimo jiné několik zaměřených na astrofyziku.

23. dubna 2003 (15 let) odstartovala z pod letadla na raketě Pegasus družice GALEX. Zkratka znamená Galaxy Evolution Explorer. Družice zkoumala po dobu více než deseti roků vývoj galaxií v průběhu vývoje vesmíru tak, že se v ultrafialovém oboru záření dívala do daleké i blízké minulosti (tedy různě daleko od nás).

23. dubna 1933 (85 let) se narodil Arno Allan Penzias. Společně s R. Wilsonem pozorovali v roce 1954 neznámý šum v mikrovlnném oboru, který byl později identifikován jako reliktní záření po Velkém třesku. Za tento objev dostali v roce 1978 Nobelovu cenu.

26. dubna 1978 (40 let) byla vypuštěna americká vědecká družice HCMM (Explorer 58). Šlo o první vysoce přesnou družici pro studium teploty povrchu Země. Pracovala dva roky do září 1980.

28. dubna 1928 (90 let) se narodil americký astronom Eugene M. Shoemaker. Jeho jméno známe např. díky kometě Shoemaker-Levy 9, která trefila Jupiter v roce 1994, nebo díky sondě NEAR/Shoemaker, která dosedla na planetce Eros. Jméno Shoemaker nesou i mnohé komety, ovšem některé také díky jeho manželce Carolyn.

Výhled na příští týden 

  • Éta Aquaridy
  • Dojhvězda Cor Caroli
  • InSight k Marsu
  • Výročí: Jean-Philippe de Chéseaux

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Max Planck, GALEX, Penzias, Eugene Shoemaker, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »