37. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Obloha
Měsíc bude v novu v pátek 11. 9. v 5:27 SELČ. Předtím, 7. až 9. 9. ráno, projde ubývající srpek postupně kolem Marsu a Jupiteru. Po novu se v neděli 13. 9. večer můžeme pokusit najít tenký dorůstající srpek nízko nad západem poblíž Venuše.
Planety
Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Několik aktivních oblastí, které v uplynulých dnech vyvrhly do prostoru hmotu při několika erupcích, se během víkendu a začátku týdne natáčí od východního okraje stále více k nám. Pokud nastanou další erupce kategorie M a silnější, může to být zajímavé i na Zemi. Zajímavá byla ještě erupce u západního okraje, kde 5. 9. došlo nejen k výronu hmoty, ale i menší radiační bouři na Zemi. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa 220P/McNaught (kolem 10,5 mag) dál pomalu slábne, najdeme ji v souhvězdí Velryby. Teoreticky o něco jasnější, ale difúzní je kometa 10P/Tempel 2 (9–11 mag) v souhvězdí Jižní ryby. Bezměsíčné noci kolem novu oběma přejí, mapky pro vyhledání komet nabízí web czsky.cz.
Kosmonautika a sondy
V týdnu je plánován start zásobovací lodi Progress MS-35 k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Raketa Sojuz-2.1a má startovat ve středu 9. 9. z Bajkonuru, k ISS by loď měla přiblížit a zadokovat v pátek 11. 9. Na palubě veze obvyklý náklad paliva, vody, vzduchu a zásob pro posádku aktuální expedice.
Ve čtvrtek 10. 9. má z Vandenbergu v Kalifornii odstartovat raketa Falcon 9 s utajenou misí USSF-153 pro americké Vesmírné síly. Podle poloh dopadových zón by mohlo jít o další sadu družic na platformě Starshield, oficiální informace o nákladu ale nejsou k dispozici.
Kosmonautix.cz se ještě vrátil k netěsnosti na Crew Dragonu, která opozdí start mise Crew-13 a nový termín startu zatím nebyl oznámen. Netěsnost je konkrétně na zásobníku okysličovadla, kterým je u této kosmické lodi oxid dusičitý.
Koncem týdne, v neděli 13. 9., by měl startovat Falcon 9 s družicemi konstelace O3b mPOWER. Tím by mělo dojít k dokončení celé sítě celkem 13 družic na střední oběžné dráze ve výšce asi 8000 km. Družice nesou elektronicky řízené fázované antény schopné vytvořit až 5000 přesměrovatelných paprsků a v pásmu Ka nabízejí vysokorychlostní přenos s latencí pod 150 milisekund pro firmy, armádu, lodní i leteckou dopravu. Provozovatel SES plánuje ostrý komerční provoz celé sítě od začátku roku 2027.
Výročí
8. září 1966 (60 let) se začal v televizi vysílat seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu se nápadně podobaly pozdějším mobilním telefonům a firma Motorola podle nich jeden mobil skutečně vyrobila.
8. září 2016 (10 let) odstartovala na svou misi k planetce Bennu sonda OSIRIS-REx. Vzorky hornin z planetky přivezla na Zemi 24. září 2023 a poté pokračovala jako OSIRIS-APEX k planetce (99942) Apophis, kterou by měla v dubnu 2029 pozorovat bezprostředně po jejím výjimečně těsném průletu kolem Země.
Autor: NASA/Goddard/University of Arizona
10. září 2011 (15 let) odstartovala k Měsíci dvojice sond GRAIL. Sondy vytvořily velmi podrobnou mapu gravitačního pole Měsíce a byly navedeny k dopadu na povrch 17. prosince 2012.
12. září 1966 (60 let) odstartovala raketa Titan 2-GLV s lodí Gemini 11. Charles Conrad a Richard Gordon se úspěšně spojili s cílovým tělesem Agena a pomocí jejího motoru dosáhli apogea dráhy 1370 km nad Zemí, což byl tehdy výškový rekord. Později provedli výstup do volného kosmu a přistáli 15. září v Atlantiku.
Výhled na příští týden
Zákryt Venuše Měsícem v pondělí 14. 9. odpoledne nízko nad jihovýchodem
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
