Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2016

36. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 7. září 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše, na jihozápadě Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. 1. září přineslo dvě havárie raket. Juno přinesla první poznatky o Jupiteru. Chystá se návrat části posádky ISS v Sojuzu TMA-20M. Odstartovat by měla sonda OSIRIS-REx k asteroidu Bennu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 9. září v 13:49 SELČ. Krásně se nám bude den po dni posouvat terminátor a zobrazovat nám plasticky krátery. Navíc ve čtvrtek 8. září bude na návštěvě poblíž Saturnu. Obě tělesa bude dělit úhlová vzdálenost tři stupně. O den později bude Měsíc ve čtvrti 7° nad Marsem.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je po západu Slunce velmi nízko na západě.
Mars (–0,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem. Jsou nízko. Jen asi 10° nad obzorem a ještě níže je u nich také hvězda Antares.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři byl 2. září v opozici a spolu s Uranem (5,7 mag) v Rybách je lze pozorovat celou noc. Hvězda lambda Aquarii, která je asi jeden stupeň východně od Neptunu, pomůže dobře s jeho vyhledáním.

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale na povrchu je pěkná skupina skvrn, která nejspíš vydrží po celý týden. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • 27. srpna proletěla sonda Juno jen 4200 km nad oblaky Jupiteru a protože tentokrát byly přístroje zapnuté, přinesla řadu informací a fotografií.
  • 1. září nepřineslo zrovna pozitivní zprávy. Nejprve jsme zaznamenali náznaky selhání rakety CZ-4C, se kterým se pochopitelně Čína moc pochlubit nechtěla. Nakonec se ukázalo, že raketa skutečně havarovala. Nedlouho na to však došlo k další nepříjemné události při tankování doprovázejícím zkušební test rakety Falcon 9. Osm minut před zkušebním zážehem motorů došlo k anomálii, který vyústila velkou explozí, zničením rakety, družice na jejím vrcholku a startovní rampy. Může se stát, že Falcony budou na několik měsíců uzeměny, což by nepotěšilo fanoušky kosmonautiky, ale navíc by tím přišla ISS o zásobování lodí Dragon (naštěstí ne o zásoby, ke startu se chystají i lodě Cygnus a Progress).
  • 7. září má nastoupit do Sojuzu TMA-20M část posádky ISS (A. Ovčinin, O. Skripočka z Ruska, J. Williams z USA) a přistát na Zemi.
    8. září bychom se mohli dočkat očekávaného startu sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu. Vše může ještě ovlivnit počasí. Rampa samotná je naštěstí 1,75 km od nešťastné rampy, na které vybuchl Falcon. Raketa i rampa jsou tedy připraveny.
    8. 9. má odstartovat také indická raketa GSLV s geostacionární družicí INSAT-3DR.

Výročí

  • 6. září 1906 (110 let) se narodil český astronom a učitel Jan Píšala, čestný člen ČAS. Byl aktivní v Opavě, kde vedl kroužek a snažil se o založení hvězdárny (do jeho kroužku chodil i Jiří Grygar). Přispíval do Říše hvězd a specializoval se především na pozorování meteorů. Kromě astronomie byl také aktivním skautem (zakládal Skaut v Opavě), účastnil se odboje a své si prožil i v koncentračním táboře.
  • 8. září 1966 (50 let) se začal v televizi vysílat seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu v roce 1966 se nápadně podobaly mobilním telefonům a Motorola podle něj jeden mobil vyrobila. Oblíbený seriál se samozřejmě potýká i s mnoha parodiemi.

Výhled na příští týden

  • Zákryt Neptunu Měsícem
  • Polostínové zatmění Měsíce
  • Výročí: Gemini 11
  • Výročí: UARS
  • Výročí: František Nušl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jan Píšala, Star Trek, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »