Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2024

43. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 23. října 2024 v 19:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 10. do 27. 10. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a trochu ruší pozorování meteorického roje Orionid. Na večerní obloze je slábnoucí kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), druhá kometa C/2024 S1 (ATLAS) se ještě úplně nerozpadla. Brzy po Slunci zapadá večer Venuše, Saturn vrcholí nad jihem a Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce své nejlepší skvrny zatím ukrývá na odvrácené polokouli. Očekáváme návrat Crew Dragonu z ISS (přistání mise Crew-8).

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 24. 10. v 10:03 SELČ. V noci na pondělí míjí Jupiter a ve čtvrtek 24. 10. je poblíž Marsu.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) je vidět nízko večer jako hvězda ještě na soumrakové obloze. Saturn (0,8 mag) vrcholí nad jihem kolem 22. hodiny. Jupiter (–2,7 mag) je vidět dobře už kolem půlnoci a Mars (0,2 mag) později nad ránem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Je těžké napsat nízká, protože nejaktivnější oblast právě zapadla. Jiné s velkými skvrnami totiž mohou již během týdne vylézt díky rotaci Slunce u východního okraje. Takže to budeme sledovat a uvidíme. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Mimochodem v NOAA prohlásili, že Slunce je nyní v maximu aktivity. Nic překvapivého. Uvidíme, kdy opravdu zažijeme maximální hodnoty počtu skvrn a erupční aktivity. Ještě nás čeká mnoho zážitků s polárními zářemi v následujících letech.

C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) 20. 10. 2024 Autor: Aleš Palát
C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) 20. 10. 2024
Autor: Aleš Palát
Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) předvedla to nejlepší a stala se na chvíli Velkou kometou roku 2024, když i na soumrakové obloze za nepříliš velké tmy roztáhla svůj ohon na délku více než 10 stupňů. Na večerní obloze zatím vypadala jako slábnoucí šmouha, ale v triedru a na fotografiích je opravdu nádherná. Jakmile ji v tomto týdnu nebude rušit svým světlem Měsíc, možná předvede ještě závěrečnou píseň, než zmizí z našeho dohledu očima. I potom bude určitě pěkná v dalekohledu.

Komet Tsuchinshan-ATLAS nad Brněnskou přehradou Autor: Vojtěch Otruba
Komet Tsuchinshan-ATLAS nad Brněnskou přehradou
Autor: Vojtěch Otruba

Kometa C/202 S1 (ATLAS) se zatím úplně nerozpadla, jak se zdálo v minulém týdnu. Ještě 19. října ji pěkně zachytili astrofotografové z Namibie. Měla zelenou hlavu a poměrně dlouhý ohon. Buď jde předzvěst definitivního zániku, nebo nějaký větší kousek stále odolává a bude napínavé sledovat, co z komety zbyde, než ji sežehne Slunce, které má doslova líznout na konci října (perihelium 28. 10., kometa Kreutzovy rodiny).

Meteorický roj Orionid má každoročně maximum během třetí dekády října, kolem 22. 10. Souhvězdí, z něhož zdánlivě vyletují je vidět až nad ránem, takže se vyplatí spíše přivstat a snažit se zahlédnout občasný průlet zbytku známé Halleyovy komety, která je jejich zdrojové těleso. Moc velká frekvence se nečeká, maximálně 20 za hodinu, což je asi čtvrtina Perseid, ale občas překvapí jasný meteor, tzv. bolid. Orionidy vstupují do atmosféry rychlostí 66 km/s, což je druhá nejvyšší rychlost po Leonidách, takže lze zahlédnout dohasínající stopy po průletech meteorů. Pro základní informace o roji se může hodit loňský článek.

Kosmonautika a sondy

Dění v kosmonautice se pomalu vrací k normálnímu dění, což obnáší často nejméně jeden start čínské rakety a misi rakety Falcon 9. Předtím jsme však zaznamenali opravdu unikátní věc, když SpaceX provedla start tří různých nosičů během 48 hodin. A jak poznamenal Tomáš Přibyl, čísla 13 se opravdu nebojí. Loni Tomáš sledoval start Falconu Heavy a Falconu 9 v pátek 13. a letošní 13. říjen se zapsal do historie unikátním přistáním rakety na startovní rampě.

přistání na Zemi se chystá posádka mise Crew-8, která zatím čekala na stanici ISS o něco déle, než přešel hurikán Milton. Loď Crew Dragon se má od ISS odpojit v úterý 22. října.

Výročí

23. října 1969 (55 let) se narodil čínský amatérský astronom Daqing Zhang (čti Čchang), jehož jméno nese kometa 153P/Ikeya-Zhang, kterou si možná někteří pamatují, protože byla slabě vidět i pouhým okem na jaře 2002. Objevil ji vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.

25. října 1789 (235 let) se narodil německý astronom Heinrich Schwabe, známý především v oblasti studia slunečních skvrn, díky nimž objevil cyklus sluneční aktivity (Schwabe-Wolfův cyklus). Jeho cílem původně nebylo pozorovat skvrny, ale zaznamenat jako černou tečku domnělou planetu Vulcan. Nicmně jeho 17leté snažení mělo mnohem zajímavější výsledek. Jeho objev desetileté periody ve výskytu slunečních skvrn, jak tehdy uvedl v článku z roku 1843, zpočátku nikoho nezajímal, ale naštěstí zaujal Rudolfa Wolfa z Bernu, který v pozorování výskytu skvrn pokračoval a jeho objev potvrdil.

Výhled na příští týden 

  • Kometa C/2024 S1 lízne Slunce
  • Výročí: Luna 23
  • Výročí: sonda Wind

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Heinrich Schwabe, Daqing Zhang, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »