43. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 10. do 27. 10. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a trochu ruší pozorování meteorického roje Orionid. Na večerní obloze je slábnoucí kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), druhá kometa C/2024 S1 (ATLAS) se ještě úplně nerozpadla. Brzy po Slunci zapadá večer Venuše, Saturn vrcholí nad jihem a Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce své nejlepší skvrny zatím ukrývá na odvrácené polokouli. Očekáváme návrat Crew Dragonu z ISS (přistání mise Crew-8).
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 24. 10. v 10:03 SELČ. V noci na pondělí míjí Jupiter a ve čtvrtek 24. 10. je poblíž Marsu.
Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) je vidět nízko večer jako hvězda ještě na soumrakové obloze. Saturn (0,8 mag) vrcholí nad jihem kolem 22. hodiny. Jupiter (–2,7 mag) je vidět dobře už kolem půlnoci a Mars (0,2 mag) později nad ránem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.
Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Je těžké napsat nízká, protože nejaktivnější oblast právě zapadla. Jiné s velkými skvrnami totiž mohou již během týdne vylézt díky rotaci Slunce u východního okraje. Takže to budeme sledovat a uvidíme. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Mimochodem v NOAA prohlásili, že Slunce je nyní v maximu aktivity. Nic překvapivého. Uvidíme, kdy opravdu zažijeme maximální hodnoty počtu skvrn a erupční aktivity. Ještě nás čeká mnoho zážitků s polárními zářemi v následujících letech.
Autor: Aleš Palát
Autor: Vojtěch Otruba
Kometa C/202 S1 (ATLAS) se zatím úplně nerozpadla, jak se zdálo v minulém týdnu. Ještě 19. října ji pěkně zachytili astrofotografové z Namibie. Měla zelenou hlavu a poměrně dlouhý ohon. Buď jde předzvěst definitivního zániku, nebo nějaký větší kousek stále odolává a bude napínavé sledovat, co z komety zbyde, než ji sežehne Slunce, které má doslova líznout na konci října (perihelium 28. 10., kometa Kreutzovy rodiny).
Meteorický roj Orionid má každoročně maximum během třetí dekády října, kolem 22. 10. Souhvězdí, z něhož zdánlivě vyletují je vidět až nad ránem, takže se vyplatí spíše přivstat a snažit se zahlédnout občasný průlet zbytku známé Halleyovy komety, která je jejich zdrojové těleso. Moc velká frekvence se nečeká, maximálně 20 za hodinu, což je asi čtvrtina Perseid, ale občas překvapí jasný meteor, tzv. bolid. Orionidy vstupují do atmosféry rychlostí 66 km/s, což je druhá nejvyšší rychlost po Leonidách, takže lze zahlédnout dohasínající stopy po průletech meteorů. Pro základní informace o roji se může hodit loňský článek.
Kosmonautika a sondy
Dění v kosmonautice se pomalu vrací k normálnímu dění, což obnáší často nejméně jeden start čínské rakety a misi rakety Falcon 9. Předtím jsme však zaznamenali opravdu unikátní věc, když SpaceX provedla start tří různých nosičů během 48 hodin. A jak poznamenal Tomáš Přibyl, čísla 13 se opravdu nebojí. Loni Tomáš sledoval start Falconu Heavy a Falconu 9 v pátek 13. a letošní 13. říjen se zapsal do historie unikátním přistáním rakety na startovní rampě.
K přistání na Zemi se chystá posádka mise Crew-8, která zatím čekala na stanici ISS o něco déle, než přešel hurikán Milton. Loď Crew Dragon se má od ISS odpojit v úterý 22. října.
Výročí
23. října 1969 (55 let) se narodil čínský amatérský astronom Daqing Zhang (čti Čchang), jehož jméno nese kometa 153P/Ikeya-Zhang, kterou si možná někteří pamatují, protože byla slabě vidět i pouhým okem na jaře 2002. Objevil ji vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.
25. října 1789 (235 let) se narodil německý astronom Heinrich Schwabe, známý především v oblasti studia slunečních skvrn, díky nimž objevil cyklus sluneční aktivity (Schwabe-Wolfův cyklus). Jeho cílem původně nebylo pozorovat skvrny, ale zaznamenat jako černou tečku domnělou planetu Vulcan. Nicmně jeho 17leté snažení mělo mnohem zajímavější výsledek. Jeho objev desetileté periody ve výskytu slunečních skvrn, jak tehdy uvedl v článku z roku 1843, zpočátku nikoho nezajímal, ale naštěstí zaujal Rudolfa Wolfa z Bernu, který v pozorování výskytu skvrn pokračoval a jeho objev potvrdil.
Výhled na příští týden
- Kometa C/2024 S1 lízne Slunce
- Výročí: Luna 23
- Výročí: sonda Wind
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
