Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 6. listopadu 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 9. 11. v 6:55 SEČ. 5. 11. prochází Měsíc ve fázi srpku extrémně nízko nad jihozápadním obzorem kolem Venuše. 7. 11. kolem 18:50 SEČ dojde k zákrytu hvězdy 4,8 mag (60 Sgr) ze souhvězdí Střelce za neosvětlenou částí dorůstajícího Měsíce. 10. 11. je Měsíc poblíž Saturnu.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,9 mag) vrcholí nad jihem už kolem 20 hodin SEČ a 4. 11. škrtá stín jeho měsíce Titanu jižní pól planety. Jupiter (–2,7 mag) je kolem půlnoci vysoko nad jihovýchodem a vidět je už i poměrně rychle zjasňující Mars (0 mag) nad východem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je vysoká. Po delší době nastaly silné erupce, které nebyly doprovázeny výrony plazmatu z koróny a tím pádem nemohly nastat jasné polární záře. Zajímavé je, že geomagnetické pole bylo i tak narušené, a i při Kp indexu 4 se dalo na snímcích webkamer vidět polární záře i ze střední Evropy, což je krajně neobvyklý jev. Sledujme tedy aktivitu Slunce i nadále, například na Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zeslábla pod hranici viditelnosti pouhým okem, ale z tmavých míst je velmi hezká i triedrem. Je opravdu zvláštní vidět stále kometu s až několikastupňovým ohonem podle dalekohledu a podmínek. Tento týden ji postupně smaže z oblohy svit dorůstajícího Měsíce. Takže kdo neviděl, má pár posledních dnů.

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Autor: Ján Gajdoš
C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas
Autor: Ján Gajdoš

Pokud protne oblohu poměrně pomalý jasný meteor a bude se vám zdát, že jakoby vyletěl od východu ze souhvězdí Býka, mohlo by jít o částici z Enckeho komety, meteorického roje Taurid. Často však proletí oblohou náhodný meteoroid, který s pravidelnými roji nesouvisí.

Kosmonautika a sondy

Čínská loď Šen-čou 18 přistála v neděli s trojicí kosmonautů, kteří strávili na stanici Tiangong 191 dní. To je i rekordně dlouhý pobyt Číňanů na oběžné dráze.

Určitě se vám nyní stále častěji daří zahlédnout vláčky teček na noční obloze. Je to dáno neutuchající kadencí startů raket Falcon 9 s družicemi Starlink. V jedné várce je většinou 23 poměrně dost velkých družic. Technologicky jsou vyspělejší a umožňují i připojení mobilního telefonu, ovšem za cenu větší velikosti, a tedy opět i velké jasnosti. Všimnout si lze modré barvy družic a někdy jsou jasné až jako nejjasnější hvězdy na obloze, jako je nyní večer vysoko zářící Vega v souhvězdí Lyry.

Výročí

8. listopadu 1854 (170 let) se narodil matematik a fyzik Janne Rydberg. Studoval spektrální čáry různých prvků a snažil se proniknout do struktury atomu. Ačkoli se mu to nepodařilo, zůstal nám po něm pojmenován tzv. Rydbergův atom, což je vysoce excitovaný atom vodíku, který se vyskytuje v dálavách vesmíru a vyzařuje na frekvenci 2,4 GHz.

8. listopadu 1969 (55 let) odstartovala první německá vědecká družice Azur. Studovala Van Allenovy pásy, částice slunečního větru a polární záře.

9. listopadu 1934 (90 let) se narodil významný americký astrofyzik a popularizátor Carl Sagan. O vesmíru vyprávěl v seriálu Cosmos a o jeho představách kontaktu s mimozemskými civilizacemi pojednává kniha Kontakt. Jako vědec poukázal ještě před kosmickými sondami na fakt, že povrch Venuše je horký a suchý. Vyslovil též hypotézy o tekutém oceánu na Titanu a podpovrchovém oceánu na Europě. Podílel se také na výběru míst přistání sond Viking na povrchu Marsu. Carl Sagan je nejen v USA velmi uznávanou osobností.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc poblíž Plejád, Uranu a Jupiteru
  • Výročí: Audouin Dollfus
  • Výročí: přistání Philae na kometě
  • Výročí: Apollo 12
  • Výročí: Intasat, 1. španělská družice

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Carl Sagan, Azur, Janne Rydberg, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »