Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 6. listopadu 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 9. 11. v 6:55 SEČ. 5. 11. prochází Měsíc ve fázi srpku extrémně nízko nad jihozápadním obzorem kolem Venuše. 7. 11. kolem 18:50 SEČ dojde k zákrytu hvězdy 4,8 mag (60 Sgr) ze souhvězdí Střelce za neosvětlenou částí dorůstajícího Měsíce. 10. 11. je Měsíc poblíž Saturnu.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,9 mag) vrcholí nad jihem už kolem 20 hodin SEČ a 4. 11. škrtá stín jeho měsíce Titanu jižní pól planety. Jupiter (–2,7 mag) je kolem půlnoci vysoko nad jihovýchodem a vidět je už i poměrně rychle zjasňující Mars (0 mag) nad východem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je vysoká. Po delší době nastaly silné erupce, které nebyly doprovázeny výrony plazmatu z koróny a tím pádem nemohly nastat jasné polární záře. Zajímavé je, že geomagnetické pole bylo i tak narušené, a i při Kp indexu 4 se dalo na snímcích webkamer vidět polární záře i ze střední Evropy, což je krajně neobvyklý jev. Sledujme tedy aktivitu Slunce i nadále, například na Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zeslábla pod hranici viditelnosti pouhým okem, ale z tmavých míst je velmi hezká i triedrem. Je opravdu zvláštní vidět stále kometu s až několikastupňovým ohonem podle dalekohledu a podmínek. Tento týden ji postupně smaže z oblohy svit dorůstajícího Měsíce. Takže kdo neviděl, má pár posledních dnů.

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Autor: Ján Gajdoš
C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas
Autor: Ján Gajdoš

Pokud protne oblohu poměrně pomalý jasný meteor a bude se vám zdát, že jakoby vyletěl od východu ze souhvězdí Býka, mohlo by jít o částici z Enckeho komety, meteorického roje Taurid. Často však proletí oblohou náhodný meteoroid, který s pravidelnými roji nesouvisí.

Kosmonautika a sondy

Čínská loď Šen-čou 18 přistála v neděli s trojicí kosmonautů, kteří strávili na stanici Tiangong 191 dní. To je i rekordně dlouhý pobyt Číňanů na oběžné dráze.

Určitě se vám nyní stále častěji daří zahlédnout vláčky teček na noční obloze. Je to dáno neutuchající kadencí startů raket Falcon 9 s družicemi Starlink. V jedné várce je většinou 23 poměrně dost velkých družic. Technologicky jsou vyspělejší a umožňují i připojení mobilního telefonu, ovšem za cenu větší velikosti, a tedy opět i velké jasnosti. Všimnout si lze modré barvy družic a někdy jsou jasné až jako nejjasnější hvězdy na obloze, jako je nyní večer vysoko zářící Vega v souhvězdí Lyry.

Výročí

8. listopadu 1854 (170 let) se narodil matematik a fyzik Janne Rydberg. Studoval spektrální čáry různých prvků a snažil se proniknout do struktury atomu. Ačkoli se mu to nepodařilo, zůstal nám po něm pojmenován tzv. Rydbergův atom, což je vysoce excitovaný atom vodíku, který se vyskytuje v dálavách vesmíru a vyzařuje na frekvenci 2,4 GHz.

8. listopadu 1969 (55 let) odstartovala první německá vědecká družice Azur. Studovala Van Allenovy pásy, částice slunečního větru a polární záře.

9. listopadu 1934 (90 let) se narodil významný americký astrofyzik a popularizátor Carl Sagan. O vesmíru vyprávěl v seriálu Cosmos a o jeho představách kontaktu s mimozemskými civilizacemi pojednává kniha Kontakt. Jako vědec poukázal ještě před kosmickými sondami na fakt, že povrch Venuše je horký a suchý. Vyslovil též hypotézy o tekutém oceánu na Titanu a podpovrchovém oceánu na Europě. Podílel se také na výběru míst přistání sond Viking na povrchu Marsu. Carl Sagan je nejen v USA velmi uznávanou osobností.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc poblíž Plejád, Uranu a Jupiteru
  • Výročí: Audouin Dollfus
  • Výročí: přistání Philae na kometě
  • Výročí: Apollo 12
  • Výročí: Intasat, 1. španělská družice

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Carl Sagan, Azur, Janne Rydberg, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »