Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2021

51. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 22. prosince 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 12. do 26. 12. 2021. Měsíc je krátce po úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) překvapila krátkým zjasněním a zrovna tak Slunce, které se ozdobilo mnoha skvrnami. Večerní přehlídka Venuše, Jupiteru a Saturnu vytváří pěkné seskupení. Start dalekohledu Jamese Webba by měl proběhnout 24. prosince. Mise Sojuzu MS-20 s japonskými turisty se chýlí k závěru. K ISS poletí nákladní Dragon. Rakety Falcon 9 startovaly rekordních necelých 16 hodin po sobě a jedna z raket letěla rekordně už po jedenácté. Před 260 lety se narodil významný objevitel komet Jean-Louis Pons.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 19. prosince v 5:35 SEČ a poslední čtvrť nastane 27. 12. ve 3:24.

Planety:
Venuše (−4,7 mag), Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,7 mag) tvoří pěkné seskupení na večerní obloze. Ráno se dá za vynikajících podmínek najít pomocí dalekohledu také Mars, který se nachází ve Štíru poblíž hvězdy Antares.

Večerní planety 19. 12. 2021, simulace iQPLANETÁRIUM Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Večerní planety 19. 12. 2021, simulace iQPLANETÁRIUM
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA

Aktivita Slunce se zvýšila. Jižní polokouli ozdobila šňůrka mnoha skvrnek. K pěkné erupci C6,3 došlo 18. prosince úplně u levého okraje slunečního disku, takže následná CME mířila mimo Zemi. Doufejme tedy, že se v následujícím týdnu máme na co těšit. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční skvrny na detailním snímku Solar Dynamics Observatory Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny na detailním snímku Solar Dynamics Observatory
Autor: NASA/SDO/HMI

Kometa C/2021 A1 (Leonard) rychle zjasnila 14. prosince, když během jednoho dne stoupla její jasnost asi o dvě magnitudy a byla tedy viditelná i na večerní obloze. V dalších dnech však opět zeslábla a na pomezí 4. a 5. velikosti je už z našich šířek opět nepozorovatelná.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) pod Venuší 17. 12. 2021 nad jezerem Lugu v Číně Autor: Jeff Dai
Kometa C/2021 A1 (Leonard) pod Venuší 17. 12. 2021 nad jezerem Lugu v Číně
Autor: Jeff Dai

Kosmonautika

Pohled na ISS z okénka Sojuzu MS-20 při příletu japonských turistů Autor: Yusaku Maezawa
Pohled na ISS z okénka Sojuzu MS-20 při příletu japonských turistů
Autor: Yusaku Maezawa
Mise Sojuzu MS-20 s dvěma japonské turisty a ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem se chýlí k závěru. Loď se má odpojit v noci na pondělí a přistát v pondělí 20. 12. ve 4:13 SEČ. Yusaku Maezawa uvádí zajímavá videa na svém Yutube kanálu, například jak si udělá chvilku na čaj a sušenku.

K ISS se vydá také nákladní loď Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9. Start je v plánu z Floridy 21. 12.

SpaceX si připisuje další úspěšné starty, tentokrát navíc v rekordně krátkém rozestupu 15 hodin a 36 minut (ze dvou různých kosmodromů). Nejprve v sobotu 18. prosince startoval Falcon 9 s prvním stupněm B1051 a vynesl úspěšně 52 družic Starlink (ačkoli startoval ze západního pobřeží USA, poprvé vynášel družice na oběžnou dráhu se sklonem 53°). První stupeň číslo 51 ustanovil nový rekord, když startoval a úspěšně přistál už po jedenácté. V neděli 19. 12. vynesl Falcon 9 z Floridy geostacionární družici Türksat 5B. První stupeň číslo 67 letěl a přistál potřetí.

Čínské rakety zaznamenaly jeden úspěšný a jeden neúspěšný start. Nejprve 13. prosince vynesla raketa CZ-3B družici Tianlan-2 a 15. 12. pak startovala raketa KZ-1A s družicemi GeeSat, ale havarovala. Detaily neúspěchu nejsou známy.

Japonci chystají na 21. 12. start rakety H-2A s geostacionární družicí Inmarsat-6 F1. O den později, 22. 12. je plánován opožděný pokus o start Launcher One (z podvěsu B747) s družicemi STP-27VPB, STORK-3 a SteamSat-2 a týž den je v Číně v plánu start rakety CZ-7A s družicí HOTS (High Orbit Test Satellite). 23. 12. je plánován start ruské rakety Angara-A5 z Plesecku s horním stupněm DM-03 a maketou družice IPM-3.

Nejočekávanějším startem týdne se má 24. 12. stát start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Na palubě bude totiž vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Věřme, že dostaneme ten nejlepší vánoční dárek. Podrobnosti o dalekohledu a přípravách ke startu přináší Kosmonautix.cz.

Výročí

20. prosince 1876 (145 let) se narodil americký astronom Walter Sydney Adams. Na Mount Wilsonu se věnoval pozorováním spekter hvězd a dokázal, že určité spektrální čáry korespondují s absolutní magnitudou hvězdy. Tím lze hvězdy rozlišit, zda jde o obry či trpaslíky. U průvodce Siria pozorováním doložil, že jde o malou a hustou hvězdu. Spolu s Theodorem Dunhamem doložil vysokou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře Venuše.

20. prosince 1996 (25 let) zemřel Carl Sagan, jeden z nejznámějších amerických astronomů. Hrál vedoucí úlohu při výpravách sond Mariner, Viking a Voyager k planetám sluneční soustavy. Byl ředitelem laboratoře planetárního výzkumu a profesorem astronomie a kosmických věd na Cornellově univerzitě v Ithace. Po dvanáct let byl vědeckým ředitelem časopisu Icarus zabývajícího se planetárním výzkumem. Byl jedním ze zakladatelů The Planetary Society, celosvětově největšího spolku pro lidi se zájmem o vesmír. Publikoval více než 400 vědeckých a populárně vědeckých statí, byl spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih. Známé jsou například knihy Komety, Kosmos nebo Kontakt, podle které natočen také stejnojmenný film o hledání mimozemských civilizací (projekt SETI). Roku 1978 obdržel Pulitzerovu cenu za literaturu.

21. prosince 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 13. Slavila úspěch. Přistála na povrchu, měřila vlastnosti měsíčního prachu a snímala panoramatické záběry okolí.

22. prosince 1891 (130 let) objevil Max Wolf planetku (323) Brucia. Plametka byla jako první objevena fotograficky a Wolf ji pojmenoval na počest jedné z patronek vědy Catherine Wolfe Bruce, která věnovala na jeho dalekohled 10 000 $.

24. prosince 1761 (260 let) se narodil francouzský astronom Jean-Louis Pons. Je to známý objevitel komet. První objevil spolu s Messierem v r. 1801. Používal speciální vlastnoručně vyrobený dalekohled s krátkým ohniskem a velkým zorným polem (tedy tzv. hledač komet). Objevil zřejmě hodně komet, ale jeho poznámky k pozorováním byly často velmi vágní. Jeho jméno nesou periodické komety 7P/Pons–Winnecke, 12P/Pons–Brooks a 273P/Pons–Gambart. Je také třetím objevitelem komety 2P/Encke kterou objevil v roce 1818 (první ji pozoroval Charles Messier, druhá ji objevila Carolin Herschel, dráhu komety spočítal r. 1819 Johann Encke). Uvádí se, že Pons objevil na začátku 19. století 37 komet, což je opravdu úctyhodný výkon.

Výhled na příští týden 

  • Venuše a Merkur na večerní obloze
  • výročí: Johannes Kepler
  • výročí: Jarmila Dolejší

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Walter Sydney Adams, Brucia, Luna 13, Carl Sagan, Jean-Louis Pons, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »