Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2019

45. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 6. listopadu 2019 v 17:30 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 4. 11. do 10. 11. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars a během noci také Uran a Neptun. Merkur se blíží do dolní konjunkce a za týden v pondělí bude před Sluncem. Na Slunci se zjevila malá skvrna nového cyklu aktivity. Raketa Antares v sobotu vynesla nákladní loď Cygnus k ISS. Čína plánuje dva starty svých raket. Boeing připravuje svoji osobní kosmickou loď Starliner na test úniku ze startovní rampy. Před 85 lety se narodil Carl Sagan.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 4. listopadu v 11:23 SEČ.

Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Vzhledem k jeho jasnosti je však z míst s dobrým výhledem snadno viditelný. Výzvou bude úkaz, který je nachystán na 31. říjen. Kromě konjunkce s Měsícem nás budou zajímat jeho měsíce, protože pouze Ganymedes bude opodál, zatímco ostatní budou zrovna přecházet přes jeho kotouč, což platí pro Io a Europu, a Callisto se jej dotkne. Na povrchu budou navíc stíny Io a Europy. Úkaz probíhá už za večerního soumraku, kdy je planeta ještě relativně dobře vidět. Saturn (0,5 mag) je po setmění po kulminaci nad jižním až jihozápadním obzorem. Během první poloviny noci je dobře vidět Neptun (7,8 mag) a Uran (5,7 mag). Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je asi 5° nad východem v souhvězdí Panny.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, ovšem během minulého víkendu se na něm objevila malá skvrnka, která navíc patří do nového cyklu sluneční aktivity. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

V noci z úterý 29. na středu 30. října proběhne zákryt hvězdy plantkou (87) Sylvia. Podrobnosti k zákrytu najdete na Astronomickém fóru. Zákryt hvězdy o jasnosti 10 mag nastane přibližně v 00:39:15 SEČ. Hvězda 10. velikosti se na 23 sekund zeslabí o 3,3 mag. Shodou náhod má v úterý v našem kalendáři svátek Sylvie.

Kosmonautika

V sobotu 2. listopadu úspěšně odstartovala raketa Antares s nákladní lodí Cygnus v rámci mise NG-12 k ISS.

Starliner připraven na Pad Abort Test ve White Sands v NM (USA) Autor: Boeing
Starliner připraven na Pad Abort Test ve White Sands v NM (USA)
Autor: Boeing
Čína plánuje v týdnu dva starty. Menší raketa Kuaizhou 1A4. listopadu vynést družice KL-Alpha A, KL-Alpha B a raketa CZ-3B (Dlouhý pochod 3B)6. listopadu startovat s navigační družicí Beidou-3 IGSO3.

4. listopadu v 15 hodin našeho času je v plánu Pad Abort Test kosmické lodi Starliner (test úniku kosmické lodi při havárii nosné rakety na rampě). Přímý přenos z vojenské základy White Sands v Novém Mexiku bude na NASA TV.

Výročí

8. listopadu 1854 (165 let) se narodil matematik a fyzik Janne Rydberg. Studoval spektrální čáry různých prvků a snažil se proniknout do struktury atomu. Ačkoli se mu to nepodařilo, zůstal nám po něm pojmenován tzv. Rydbergův atom, což je vysoce excitovaný atom vodíku, který se vyskytuje v dálavách vesmíru a vyzařuje na frekvenci 2,4 GHz.

8. listopadu 1969 (50 let) odstartovala první německá vědecká družice Azur. Studovala Van Allenovy pásy, částice slunečního větru a polární záře.

9. listopadu 1934 (85 let) se narodil významný americký astrofyzik a popularizátor Carl Sagan. O vesmíru vyprávěl v seriálu Cosmos a o jeho představách kontaktu s mimozemskými civilizacemi pojednává kniha Kontakt. Jako vědec poukázal ještě před kosmickými sondami na fakt, že povrch Venuše je horký a suchý. Vyslovil též hypotézy o tekutém oceánu na Titanu a podpovrchovém oceánu na Europě. Podílel se také na výběru míst přistání sond Viking na povrchu Marsu. Carl Sagan je nejen v USA velmi uznávanou osobností.

Výhled na příští týden 

  • Přechod Merkuru přes Slunce
  • Výročí: Audouin Dollfus
  • Výročí: přistání Philae na kometě
  • Výročí: Apollo 12
  • Výročí: Intasat, 1. španělská družice

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Janne Rydberg, Azur, Carl Sagan, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »