Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2011

51. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 21. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 21. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 19. 12. do 25. 12. 2011.

Předvánoční Měsíc bude vidět ráno, blíží se nov. Pozorujeme všechny planety - večer okem Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn, za svítání i Merkur. Kometa Lovejoy přežila průlet kolem Slunce a je na jižní obloze. Večer a ráno lze spatřit obtížně kometu Garradd. Mezinárodní stanice ISS přelétá večer a Fobos-Grunt ráno. 22. 12. ráno je zimní slunovrat a začne se prodlužovat den.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. prosince 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu o Štědrém dnu 24. prosince v 19:08 SEČ. V úterý 20. 12. vytvoří sympatický trojúhelník se Saturnem a hvězdou Spica v Panně. 22. a 23. prosince se přiblíží za svítání k obzoru a k Merkuru.

Planety:

Měsíc, Spica a Saturn v 51. týdnu 2011
Měsíc, Spica a Saturn v 51. týdnu 2011
Na obloze je možné tento týden pozorovat všechny planety. Pouhým okem je to večer Venuše a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Pokud použijeme večer dalekohled, můžeme přidat ještě Uran a Neptun, kde už nebude vadit svit Měsíce. Za ranního svítání nám na jihovýchodě svítí Merkur.

Jupiter (-2,6 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem kolem 20. hodiny. V noci z úterka na středu 20. 12. večer lze sledovat přechod Ganymédu a později současný přechod stínu Ganymédu a měsíce Európa.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19.12. 21:53   20.12. Ganyméd přechod 18:21-20:19, stín 23:02-0:54
20.12. 17:44   20.12. Európa přechod měsíc zač. 23:57
21.12. 23:31   22.12. Ió přechod měsíc 0:04-2:14, stín zač. 1:14
22.12. 19:23   22.12. Európa zákryt zač. 18:19, zatmění kon. 23:11
23.12. 15:14   22.12. Ió zákryt zač. 21:21, zatmění kon. 0:40
24.12. 1:10   23.12. Ió přechod měsíc 18:32-20:42, stín 19:43-21:53
24.12. 21:01   24.12. Európa přechod stín 15:32-17:57
25.12. 16:53   24.12. Ió zatmění konec 19:08
      25.12. Ió přechod stín konec 16:22
Časy jsou v SEČ.

Měsíc a Merkur v 51. týdnu 2011
Měsíc a Merkur v 51. týdnu 2011
Venuše (-4,0 mag) je večer nízko nad jihozápadem, ale díky své jasnosti je nepřehlédnutelná. Fáze je téměř úplňková a velikost kotoučku pouze kolem 12".
Mars (0,4 mag) v souhvězdí Lva vychází už v první polovině noci, ale vrcholí téměř 50° vysoko až kolem páté hodiny ráno. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 8", což není ideální, přesto umožňuje nad ránem vykoukat nějaké detaily.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 6° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět už ve výšce 30°. Prstence už jsou pěkně rozevřené a v tomto období je také dobře patrný stín planety na prstencích.
Merkur (od -0,2 mag v pondělí do -0,4 mag v neděli) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Zpočátku bude ve fázi jako má Měsíc v poslední čtvrti, později se kotouček bude zmenšovat a fáze poroste k úplňkové. Velikost Merkuru tento týden klesá ze 7" na 6".

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) přežila průlet kolem Slunce a stala se pěknou kometou na jižním ranním nebi. U nás tedy máme smůlu, ale díky aktivitě astronomů používajících robotický dalekohled FRAM budeme moci sledovat další aktuální snímky, pokud jim bude přát počasí. Koneckonců oni byli poslední, kdo ji ze Země 11. prosince zachytil a oni jsou první, kdo ji opět zachytil po průletu kolem Slunce 17. prosince. Samotné přežití komety bylo skutečně velkým překvapením pro všechny, kdo sledovali s nadšením dění kolem této komety a odhadovali, co se s ní stane. Například, když jsem rozebíral možné scénáře chování komety u Slunce, nelze s úsměvem nezavzpomínat a citovat: "Možná zde hledáte klasický scénář, kdy kometa proletí kolem Slunce a rozpadlá na několik částí prudce zjasní a stane se velkou kometou na jižní obloze. Bohužel toto je tak nepravděpodobné, že to dodáváme jen pro úplnost.". Sice se nerozpadla, ale výrazně zjasnila a není daleko k tomu, aby byla pěknou kometou těchto dnů. Kometa si opět dělala, co chtěla a my z toho máme velkou radost.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je nyní po západu Slunce jen nízko poblíž západního obzoru (asi 15°). Stále se nachází v Herkulovi a pokud ji zkusíme fotograficky, mohla by mít dva pěkně oddělené ohony. Postupně se zlepšuje její viditelnost na ranní obloze (asi 20° nad východem), takže bude brzy zase dobře viditelná.

Slunce je celkem klidné. Nějaké slabší erupce na jeho povrchu jsou sice na denním pořádku, ale není to nic velkého, jako jsme viděli v létě či na podzim.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Pěkné večerní přelety ISS probíhají i celý tento týden. Krom toho bude možné vidět i neúspěšnou sondu Fobos-Grunt, která se měla vydat k Marsu v listopadu. Jako jasnou rychle letící hvězdu ji zkoušejme pozorovat ráno. Přikládám tedy tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

Stanice ISS   Fobos-Grunt
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Můžeme tento týden očekávat meteory z roje Ursid? Těžko říci. Tento roj má však letos dobré podmínky k pozorování, neboť Měsíc vůbec nebude rušit pohled i na slabé meteory. Zkuste to v jedné z předvánočních nocí, bude-li jasno. Maximum připadá na 22. prosince.

Kosmonautika:

  • Druhý úspěšný start rakety Sojuz z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně se uskutečnil 17. prosince.
     
  • 19. prosince by měla odstartovat čínská raketa Dlouhý pochod CZ-3B/E s nigérijskou geostacionární družicí NigComSat-1R.
     
  • 21. prosince je naplánován start rakety Sojuz FG z kosmodromu Bajkonur. Kosmická loď Sojuz TMA-03M má vynést kosmonauty Kononěnka, Kuiperse, Pettita na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Aby měla posádka co největší pohodlí, proběhla už zkouška skafandrů a příprava lodi.
     
  • 25. prosince má být vypuštěna raketa Sojuz 2-1a/Fregat s komunikačními družicemi Globalstar-2. Mají podobný účel jako známé Iridium nebo Orbcomm, přenos telefoních hovorů a dat ze satelitních telefonů.
     

Výročí

  • 20. prosince 1996 (15 let) zemřel Carl Sagan, jeden z nejznámějších amerických astronomů. Hrál vedoucí úlohu při výpravách sond Mariner, Viking a Voyager k planetám sluneční soustavy. Byl ředitelem laboratoře planetárního výzkumu a profesorem astronomie a kosmických věd na Cornellově univerzitě v Ithace. Po dvanáct let byl vědeckým ředitelem časopisu Icarus zabývajícího se planetárním výzkumem. Byl jedním ze zakladatelů Planetary Society, celosvětově největšího spolku pro lidi se zájmem o vesmír. Publikoval více než 400 vědeckých a populárně vědeckých statí, byl spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih. Známé jsou například knihy Komety, Kosmos nebo Kontakt, podle které natočen také stejnojmenný film o hledání mimozemských civilizací (projekt SETI). Roku 1978 obdržel Pulitzerovu cenu za literaturu.
     
  • 21. prosince 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 13. Byla to úspěšná sonda - přistála na povrchu, měřila vlastnosti měsíčního prachu a snímala panoramatické záběry okolí.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní mladý Měsíc a Venuše
  • Viditelnost všech planet
  • Ráno kometa Garradd
  • Večerní ISS a ranní Fobos-Grunt

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 13, Carl Sagan, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »