Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2022

50. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 14. prosince 2022 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje Geminidy. Mise Artemis I skončila. Kosmická loď Orion přistála v neděli 11. 12. Otevírá se tím nová éra dobývání Měsíce. K němu se má v budoucnu v rámci mise Dear Moon vydat i Čech Yemi. Evropská raketa Ariane 5 má vynést revolučně vylepšenou verzi geostacionární družice Meteosat. Před 50 lety se naposledy dotýkal povrchu Měsíce Gene Cernan z Apolla 17. Před 60 lety úspěšně zkoumal Venuši Mariner 2.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 16. prosince v 9:56 SEČ. Zákryt Marsu Měsícem většinou zhatilo špatné počasí, ale našlo se několik povedených pozorování od nás i ze světa.

Planety
Za soumraku je nad jihem Saturn (0,8 mag) a již před 19. hodinou vrcholí nad jihem Jupiter (−2,6 mag). Mars (−1,9 mag) je krátce po opozici viditelný celou noc a nejvýše už před půlnocí. Poblíž Jupiteru, jen 7° západně najdeme slabý Neptun (7,8 mag), viditelný jen dalekohledem. V Bernu nad hlavou Velryby zůstává Uran (5,7 mag). Podaří se jej někomu spatřit pouhým okem? Tvoří téměř pravoúhlý trojúhelník s podobně jasnými hvězdami sigma a omikron Arietis.

Opozícia Marsu Autor: Michal Lachký
Opozícia Marsu
Autor: Michal Lachký

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
11. 12. 18:45 20:00 − Io – začátek zákrytu
12. 12. - 17:16-19:30 – Io – přechod měsíce
    18:38-20:54 – Io – přechod stínu
13. 12. 20:25 17:58-20:40 – Europa – zákryt
    18:04 – Io – konec zatmění
    20:44 – Europa – začátek zatmění
14. 12. 16:15 -
15. 12. 22:00 17:44 – Europa – konec přechodu stínu
    20:04-22:58 – Ganymed – přechod měsíce
16. 12. 17:55 -
18. 12. 19:30 -

Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Je to i díky tomu že na povrchu je hodně aktivních oblastí se skvrnami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slnko 11.12.2022 Autor: Tadeáš Valent
Slnko 11.12.2022
Autor: Tadeáš Valent

Maximum meteorického roje Geminidy nastává 14. prosince. Země se každý rok setkává s proudem částic z tělesa (3200) Phaeton. Označení pro planetku úplně nevystihuje fakt, že se kolem její dráhy nachází velké množství meteoroidů. Vzhledem k protáhlé dráze křížící i dráhu Země usuzujeme, že jde o vyhaslou kometu, která rozptylovala prachové částice v minulosti. Místo, odkud meteory zdánlivě vyletují, se nachází nad hlavami Blíženců. Meteory z Geminid tedy poznáme jednak podle toho, kam se jejich stopy sbíhají, ale také podle rychlosti (ve světě meteorických rojů patří mezi pomalejší – 32 km/s, což je v rozpětí 18 až 70 km/s méně než průměr). V maximu jich padá stabilně víc než 100 za hodinu.

Radiant roje Geminidy a Mars v Býku 14. 12. 2022
Radiant roje Geminidy a Mars v Býku 14. 12. 2022

Kosmonautika

Mise Artemis I s nepilotovanou kosmickou lodí Orion v neděli 11. 12. 2022 skončila. Loď se úspěšně snesla na padácích do vln Tichého oceánu. Viděli jsme fantastické záběry Měsíce a srpku Země, které ukazují, co brzy zažijí lidé.
Jak je vidět na níže uvedené animaci, kosmickou loď lze vidět jako slabou hvězdičku. Díky možnosti vyfotografovat ji přes robotický dalekohled FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR, který má téměř stále jasnou oblohu, nám jej zachytil Martin Mašek z Liberce.

V minulém týdnu bylo oznámeno, že mise Dear Moon japonského miliardáře Jusaku Maezawy se má zúčastnit také Čech Yemi A.D., kreativec, choreograf a díky původu otce také podporovatel znevýhodněných dětí z Indonésie, Indie a Nigérie.

K Měsíci se v neděli 11. 12. vydala díky raketě Falcon 9 trojice sond − japonský lunární lander Hakuto-R, rover Spojených arabských emirátů Rášíd a americký 6U CubeSat Lunar Flashlight. První stupeň rakety úspěšně přistál zpět na Floridě.

13. prosince má odstartovat  raketa Ariane 5 s meteorologickou družicí Meteosat třetí generace (MTG-I1). Jak název napovídá, jde o zcela přelomovou družici v historii sledování počasí nad Evropou a Afrikou z geostacionární dráhy. Později bude doplněna o další družice přidávající měření profilu atmosféry a druhou snímkovací. Společně s MTG-I1 budou vyneseny i dvě družice Intelsat Galaxy 35 a 36.

V pátek 9. prosince se odehrál velice fotogenický start rakety Falcon 9 se 40 družicemi OneWeb. Tyto družice přenášející internet startovaly dříve na raketách Sojuz a nedávno jsme se setkali se startem na indické raketě GSLV Mk III. Nyní tedy přišla na řadu i americká raketa Falcon 9.

Na Floridě proběhl vývoz zajímavé rakety Terran-1, která je z velké části tvořena 3D tištěnými díly.

Výročí

13. prosince 1867 (155 let) se narodil norský vědec Kristian Olaf Birkeland . Na přelomu 19. a 20. století organizoval měření el. proudu ve vysokých zeměpisných šířkách. Všiml si souvislosti erupcí na Slunci a polárních září. Podle chování svazku elektronů v katodové trubici při přiblížení magnetu správně určil, že podobně se chová zemské magnetické pole vůči částicím přilétajícím od Slunce. Tím popsal jevy polárních září tak, jak je chápeme dnes.

13. prosince 1967 (55 let) odstartovala sonda Pioneer 8. Na rozdíl od pozdějších průzkumníků planet byla tato sonda (třetí ze série) určena pro výzkum slunečního větru z různých míst Sluneční soustavy, proto je známa i pod označením Pioneer-C. Pohybovala se v meziplanetárním prostoru na dráze mezi Marsem a Zemí.

13. prosince 2012 (10 let) proletěla čínská sonda Chang'e 2 kolem planetky (4179) Toutatis. Ta je potenciálně nebezpečná pro Zemi.

14. prosince 1962 (60 let) proletěla sonda Mariner 2 kolem Venuše. Byl to první průlet sondy, kdy byla zároveň získána vědecká data. Sověti dokázali proletět pouze s „mrtvou“ sondou (Veněra 1, 20. 5. 1961). Sonda Mariner 2 zjistila, že na Venuši panují pod oblačnou pokrývkou velmi drsné nehostinné podmínky. Za vysokého tlaku a teploty zde nemůže existovat život. Tím byly vyvráceny poslední naděje na Venuši jako dokonalou sestru naší planety.

14. prosince 1972 (50 let) nad ránem našeho času se Gene Cernan naposledy procházel po povrchu Měsíce. Od té doby už člověk na Měsíci nebyl.

16. prosince 1857 (165 let) se narodil americký astronom a průkopník astrofotografie Edward Emerson Barnard. V roce 1892 objevil tehdy pátý Jupiterův měsíc Amalthea (objev po cca 300 letech od Galilea, poslední objevený měsíc pouhým okem bez fotografie). V témže roce si při pozorování výbuchu novy všiml emisních čar a z nich usoudil, že jde o druh vesmírné exploze. Od nástupu na Yerkesovu observatoř se věnoval hlavně fotografování Mléčné dráhy. Vytvořil tak katalog temných mlhovin, mnohé z nich jsou dobře viditelné vizuálně triedrem, ale některé jen na výborné obloze velkým dalekohledem, například Koňská hlava v Orionu. V roce 1916 si všiml velkého vlastního pohybu blízké hvězdy, zvané dnes Barnardova hvězda. Závěrem ještě můžeme dodat, že Barnard je znám jako objevitel 14 komet a u dvou jako spoluobjevitel. Díky jeho fotografiím komety 17P/Holmes, která nečekaně zjasnila v roce 1892, víme, jak vypadala a jak se chovala a můžeme tak říci, že její zjasnění v roce 2007 bylo v podstatě stejným procesem. Otázka je, proč tato zjasnění nastala pouze dvě, ale tak už se komety někdy chovají.

16. prosince 1917 (105 let) se narodil významný spisovatel sci-fi, ale také třeba autor myšlenky využití geostacionárních družic k přenosu signálů, Arthur C. Clarke. Z jeho díla je nepochybně nejznámější tetralogie Vesmírná odyssea. Toto dílo bylo inspirací pro název mise k Marsu, která je dosud funkční a obíhá kolem této planety; jmenuje se 2001: Mars Odyssey. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice, už v roce 1945.

17. prosince 2012 (10 let) zanikla dvojice sond GRAIL nárazem do Měsíce. Zbyly po nich dva krátery asi 5 metrů široké a 0,5 metru hluboké. Zkratka mise znamená Gravity Recovery and Interior Laboratory. Jejich účelem bylo tedy přesně zmapovat gravitační pole Měsíce (a v návaznosti tedy i jeho vnitřní strukturu).

Výhled na příští týden 

  • meteorický roj Ursidy
  • výročí: Albert Abraham Michelson
  • výročí: DeWitt-Morette
  • výročí: Rhea (objev měsíce Saturnu)
  • výročí: František Vaclík

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Arthur C. Clarke, Grail, Edward Emerson Barnard, Toutatis, Apollo 17, Mariner 2, Pioneer 8, Kristian Olaf Birkeland, Kosmická loď Orion, Dear Moon, Yemi A.D., Artemis I, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2023

39. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 9. do 1. 10. 2023. Měsíc bude v úplňku. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno je kromě nepřehlédnutelné Venuše vidět také poměrně jasný Merkur. Aktivita Slunce je středně vysoká. Sonda OSIRIS-Rex doručila pouzdro se vzorky z planetky Bennu. Falcon 9 společnosti SpaceX zaznamenal 200. opakované použití a tři starty z jedné rampy v rozmezí 8 dnů. Československý kosmonaut Vladimír Remek se dožívá 75 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zbytky supernovy v Plachtách

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel     Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel. 9 000

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Observatorio del Teide

Ikonické observatoře pro pozorování hlubokého vesmíru pod centrem naší galaxie. Tenerife má opravdu nezapomenutelně překrásnou noční oblohu. Pohled jak na pouštní vesnici ze Star Wars George Lucase :)

Další informace »