48. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 11. do 4. 12. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže se písmeno X. Večer můžeme na jihu pozorovat Saturn a Jupiter a na východě Mars. Aktivita Slunce je nízká. Kometa 29P výrazně zjasnila. Český vojenský pilot Aleš Svoboda se stal záložním astronautem ESA. Orion se dostal na protáhlou dráhu kolem Měsíce. K ISS přiletěla nákladní loď Dragon mimo jiné s další dvojicí rolovacích solárních panelů iROSA. Před 155 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda František Nušl.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 30. listopadu v 15:37 SEČ. Právě v tento den večer nastávají zákryty tau 1,2 Aquarii a na rozhraní světla a tmy se vykreslí písmena X a V. Zákryt tau 1 Aqr nastává ještě za světla, ale tau 2 vstoupí za neosvětlenou část Měsíce po 16. hodině, což může být krátce po západu Slunce zajímavý úkaz, kdy hvězda náhle zmizí z modré oblohy. Výstup zpoza osvětlené strany proběhne kolem 17:20 (čas je vždy jen orientační a závisí na přesné poloze pozorovatele).
Autor: Radek Kroupa
Planety
Večer je nad jihem Saturn (0,8 mag) a nad jihovýchodem ještě výš svítí jasný Jupiter (−2,6 mag). Také Mars (−1,8 mag) vychází už večer, ale do rozumné výšky k pozorování se dostává až později a nejlepší je pozorovat jej až v druhé polovině noci, kdy vrcholí ve výšce přes 60°. V souhvězdí Berana můžeme vyhledat Uran (5,6 mag) a na hranici Ryb a Vodnáře, jen 6° západně od Jupiteru, najdeme Neptun (7,9 mag).
| Jupiter – úkazy, časy v SEČ | ||
|---|---|---|
| Datum | Přechody GRS | Úkazy měsíců |
| 27. 11. | – | 18:04–20:44 – Europa – přechod měsíce |
| 19:44 – Io – konec zatmění | ||
| 20:44–23:12 – Europa – přechod stínu | ||
| 22:18 – Ganymed – začátek zákrytu | ||
| 28. 11. | 22:50 | 17:02 – Io – konec přechodu stínu |
| 29. 11. | 18:45 | 18:08 – Europa – konec zatmění |
| 1. 12. | 20:20 | 17:34–20:18 – Ganymed – přechod stínu |
| 2. 12. | 16:15 | 23:38 – Io – začátek zákrytu |
| 3. 12. | 22:00 | 20:54–23:08 – Io – přechod měsíce |
| 22:12–0:28 – Io – přechod stínu | ||
| 4. 12. | 17:55 | – |
Aktivita Slunce je nízká a skvrn na povrchu jsou jen velmi malé. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann výrazně zjasnila. Oblak materiálu se bude nyní rozpínat a kometa se zvětší a postupně pohasne i její jas. Na jejím povrchu dochází k náhlým uvolněním plynů a prachu opakovaně, ale ne vždy jsou zjasnění tak výrazná, jako letošní listopadové.
Pozorovatele také upozorňujeme, že večer je kromě přeletů ISS možné sledovat i přelety jiné velmi jasné družice, a sice Blue Walker 3. Opět jde o přenos signálu z oběžné dráhy, tentokrát test, jak by šlo přenést signál mobilních telefonů. Předpovědi nabízí web heavens-above.com. Další informace i se snímky (včetně odkazu na snímek Milana Antoše).
Kosmonautika
Český vojenský pilot Aleš Svoboda se stal záložním astronautem ESA. Bylo to oznámeno na tiskové konferenci ESA 23. 11. v Paříži.
Pokračuje mise Artemis I. Kosmická loď bez posádky Orion už je na protáhlé vzdálené dráze kolem Měsíce (DRO – Distant Retrograde Orbit).
Falcon 9 úspěšně vynesl 26. 11. nákladní loď Dragon k ISS v rámci zásobovací mise CRS-26. Nejzajímavějším nákladem je v nehermetizovaném prostoru uložená dvojice panelů fotovoltaických článků iROSA.
V sobotu vynesla indická raketa PSLV družici Oceansat-3 (EOS-06), která je určena k výzkumu oceánů. Společně s družicí letěla i čtveřice cubesatů.
23. listopadu proběhl již 34. let na povrchu Marsu v podání vrtulníčku Ingenuity. Po nahrání nového palubního software šlo pouze o testovací let. Vrtulníček se tedy vznesl do výšky 5 metrů a opět přistál.
V pátek 25. 11. byl zrušen výstup ruských kosmonautů z ISS kvůli problému s čerpadlem vodního chladicího systému na skafandru Orlan Sergeje Prokopjeva.
Výročí
28. listopadu 1967 (55 let) objevila Jocelyn Bellová pulsar, což byl do té doby neznámý druh objektů. Paradoxem je, že za tento objev dostali Nobelovu cenu Antony Hewish, který je uváděn jako spoluobjevitel pulsarů, a Martin Ryle. Oba dostali ocenění za průkopnictví v oblasti rádiové astrofyziky, což vedlo k objevu pulsarů, ačkoli první tedy neobjevili oni, ale Jocelyn. Rozhovor s touto astronomkou nabídl Hyde Park Civilizace na ČT.
28. listopadu 2002 (20 let) odstartoval alžírský mikrosatelit AlSat 1. Byla to první družice tohoto státu, měla hmotnost 90 kg. Postavena byla ve spolupráci s Brity.
29. listopadu 1967 (55 let) odstartoval první australský satelit WRESAT. Zkratka Weapons Research Establishment Satellite souvisí s organizací, která jej navrhla, společnosti pro obranu a vývoj nových technologií. O historii testů v Austrálii pojednává pěkná kniha, která je k dispozici v PDF.
3. prosince 1867 (155 let) se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda, František Nušl. 7. prosince 2002 po něm byla pojmenována Hvězdárna v Jindřichově Hradci, kde se narodil. Jeho nadání pro astronomii jej provádělo celým jeho životem, ačkoli se mezitím zabýval i mnoha jinými činnostmi. Česká astronomická společnost také uděluje ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách, zvanou Nušlova cena.
3. prosince 1952 (70 let) se narodil americký astronom Howard Brewington. Znám je jako objevitel či spoluobjevitel několika komet, např. periodické 97P/Metcalf-Brewington nebo 154P/Brewington.
Výhled na příští týden
- výročí: Mark Showalter
- výročí: Vanguard (selhání, první americká družice)
- výročí: Apollo 17
- výročí: Alphonse Borrelly
- výročí: Vznik České astronomické společnosti
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
