Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2017

48. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 29. listopadu 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 11. do 3. 12. 2017. Měsíc bude v úplňku. První polovina noci nabízí planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars a Jupiter. Venuše a Saturn už jsou blízko Slunci. Ke startu se po dlouhé době chystá kosmodrom Vostočnyj na východě Ruska. Naopak stále odkládaná Zuma byla odložena úplně, snad na polovinu prosince. Před 150 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom František Nušl.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 3. prosince v 16:47 SEČ.

Planety: V první polovině noci jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag), jenže tento týden do oblohy nedaleko nich září jasný dorůstající Měsíc. Vyhledání Neptunu nicméně pomáhá blízká hvězda lambda Aquarii, která má solidní jasnost 3,7 mag. Neptun je asi 40 úhlových minut pod ní. Uran je také dobře umístěn ve vrcholu trojúhelníka s hvězdami omikron a mí v Rybách.
Před svítáním je vidět nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy Spica a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká, povrch je beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 89: Zákryt hvězdy planetkou Dynamene (27. 11. 2017)

V původním seznamu stovky astronomických událostí roku 2017 byl zařazen zákryt hvězdy planetkou Melete o dva dny dříve (25. 11. 2017). Ale předpovědi těchto úkazů se s časem upřesňují a přibývají i další. Takže po zralé úvaze padla volba na zákryt hvězdy TYC 5528-00392-1 (8,9 mag) planetkou (200) Dynamene. Hlavním důvodem je jasnost zakrývané hvězdy, která umožní, aby se sledování úkazu bez problémů zúčastnili i zájemci s malými dalekohledy.

Zákryt hvězdy planetkou Dynamene, mapka pro Evropu Autor: IOTA
Zákryt hvězdy planetkou Dynamene, mapka pro Evropu
Autor: IOTA
Dle předpovědi upřesněné 4. července 2017 S. Prestonem (IOTA), projde stín planetky v průběhu několika sekund (trvání 3,8 s na centrální linii) kolem času 5:26:30 UT přes centrální Evropu. Bude to tedy již na začátku nautického svítání, ale při jasnosti hvězdy kolem 9 mag by její vyhledání (ještě za tmy) a sledování nemělo být větším problémem.

Mapka pro zákryt hvězdy planetkou Dynamene 27. 11. 2017 Autor: Hvězdárna Rokycany
Mapka pro zákryt hvězdy planetkou Dynamene 27. 11. 2017
Autor: Hvězdárna Rokycany
Centrální linie zákrytu kopíruje naši jihozápadní hranici a projde hřebenem Českého lesa a Šumavy. Na naše území zasahuje tedy svou severní polovinou a při šířce pásu 160 km projde Karlovarským, Plzeňským a Jihočeským krajem. Stín se ale může samozřejmě mírně posunout a bez šance tak nejsou ani pozorovatelé nacházející se severněji od uvedené oblasti. Teoretickou dráhu stínu je možné si prohlédnout na připojeném obrázku.
Při předpokládaném průměru planetky 131 km bude mít centrální zákryt trvání 3,8 s a očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude 5,2 mag, takže v okamžiku zákrytu nám pozorovaná dvojice prakticky zmizí. Dostatečná bude i výška úkazu nad obzorem (h=26°; A=146°). Jak už bylo zmíněno, rušit by částečně mohl jas oblohy, když vycházející Slunce bude už jen 11° pod obzorem. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z připojené grafické předpovědi.

Pozorování č. 90: Meteorický déšť komety 46P/Wirtanen? (30. 11. 2017)

Setkání s drobnými částečkami materiálu uvolněnými z periodické komety 46/P Wirtanen (perioda 5,44 roku) může vrcholit 30. listopadu kolem 6:06 UT, což upřednostňuje oblast západního Pacifiku. Sprška by mohla být aktivní několik dnů mezi 29. listopadem a 1. prosincem 2017. Mělo by se jednat o materiál, který se z komety uvolnil v letech 1915 a 1934. Tyto úlomky by měly podle známého odborníka na proudy meteoroidů M. Maslova procházet oblastí se středem 0,00019 až 0,00068 au od Země. Odhadovat zenitovou hodinovou frekvenci si nikdo nedovolil. V letošním roce by ale zatím stále dosti málo prozkoumaný proud mohl způsobit neočekávané a rychlé změny ZHR. Z některého místa může být vidět krátké mohutné vzplanutí aktivity, odjinud neuvidí pozorovatelé nic.
Radiant možného roje komety Wirtanen se nachází východně od západní ryby souhvězdí Ryb (RA = 0 h 36 min; DE = +9°). Tato oblast na konci listopadu vrcholí pro střední Evropu necelých 50° nad jihem kolem 20. hod SEČ (29. 11.) a k obzoru se dostává již kolem půl třetí ráno, tedy ještě dlouho před očekávaným maximem. Další špatnou zprávou je pozice Měsíce. Ten se ve fázi krátce před úplňkem (84 %) promítá pouhých 20 stupňů východně od radiantu, což dále komplikuje možnost úspěšného pozorování.
Meteory z komety Wirtanen budou do zemské atmosféry narážet rychlostí pouhých 14,9 km/s, což je dáno, že Zemi prakticky budou dohánět. To dává předpoklad na možnost vidět dlouhé, velkolepé záblesky „padajících hvězd“.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Překvapením kolem plánované tajné mise Falconu 9 s misí Zuma není konec. Raketa byla úplně odklizena z rampy do hangáru, pravděpodobně kvůli nespecifikovanému problému s aerodynamickým krytem. SpaceX mezitím začala na rampě 39A dělat další přípravy pro Falcon Heavy. Nyní mají být ovšem v plánu i další starty, například mise Dragonu k ISS a je otázkou, zda nepoletí z už opravené rampy SLC-40. Musíme si na informace počkat. Jisté je, že na misi Dragonu nemá problém s aerodynamickým krytem vliv, proto by 29. listopadu měl proběhnout statický zážeh a 4. prosince je v plánu start.
  • V úterý 28. 11. je v plánu start rakety Sojuz 2-1B s meteodružicí Meteor-M č. 2 a řadou menších družic. Půjde po dlouhé době o start z kosmodromu Vostočnyj na východě Ruska.
  • Další dva starty pak očekáváme 2. prosince. Z Plesecku by mělo jít o start rakety Sojuz 2-1B s vojenskou družicí řady Kosmos a z čínského kosmodromu Jiuquan by měla odstartovat raketa CZ-2D s družicí Yaogan-31.

Výročí

  • 28. listopadu 2002 (15 let) odstartoval alžírský mikrosatelit AlSat 1. Byl to první satelit tohoto státu, měl hmotnost 90 kg. Satelit byl postaven ve spolupráci s Brity.
  • 29. listopadu 1967 (50 let) odstartoval první australský satelit WRESAT. Zkratka Weapons Research Establishment Satellite souvisí s organizací, která jej navrhla, společnosti pro obranu a vývoj nových technologií. O historii testů v Austrálii pojednává pěkná kniha, která je k dispozici v PDF.
  • 3. prosince 1867 (150 let) se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda, František Nušl. 7. prosince 2002 po něm byla pojmenována Hvězdárna v Jindřichově Hradci, kde se narodil. Jeho nadání pro astronomii jej provádělo celým jeho životem, ačkoli se mezitím zabýval i mnoha jinými činnostmi. Česká astronomická společnost také uděluje ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách, zvanou Nušlova cena.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Největší úplněk během roku 2017
  • 100 pozorování: Zákryt Regula Měsícem
  • Výročí: Vanguard (selhání)
  • Výročí: Apollo 17
  • Výročí: Vznik České astronomické společnosti

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: František Nušl, WRESAT, AlSat, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »